Stává se to běžně. Začneme sportovat s obrovským odhodláním a dáváme do toho všechno. Pár týdnů to skvěle funguje, jenže pak… Vynecháme jeden trénink, následně i druhý a třetí. Automaticky předpokládáme, že kondice je pryč a začínat znovu od nuly se nám nechce o to víc. Ale víte, co? Ať už je důvodem pauzy nemoc, pracovní vypětí nebo prostá ztráta motivace, není to pravda. Svaly nezapomínají a fyzička se jen tak nerozplyne.

Týdenní přestávka jako zasloužená regenerace

Po sedmi dnech volna si fyzicky sotva všimnete rozdílu, alespoň ne tam, kde je to důležité. Svalová síla většinou zůstává stabilní a ztráty jsou zanedbatelné, pokud se nějakým způsobem hýbete, třeba při nošení těžkých nákupů. Tohle odpočinkové okno může ve skutečnosti dát svalům, kloubům a nervovému systému čas na regeneraci, takže se po návratu do posilovny budete cítit silnější (1).

Dva týdny nejsou žádná katastrofa

Ani tréninkový výpadek čtrnácti dnů není důvod k obavám o svalovou hmotu. Studie (2) publikovaná v magazínu European Journal of Sports Science sice u vytrvalostních sportovců zaznamenala mírný pokles VO₂ max (vědecké měřítko kardiorespirační zdatnosti), ale schopnost generovat výkon a funkční pevnost tkání si jejich tělo spolehlivě udrželo. Jinými slovy – při dobíhání tramvaje se možná zadýcháte o něco dříve, avšak svaly mají stále stejný potenciál jako před pauzou.

Měsíc už je znát

Jestli se cvičební odmlka protáhne na měsíc nebo ještě déle, určité změny pochopitelně přijdou. Podle výše uvedené studie klesá kardiorespirační zdatnost po pěti týdnech bez pohybu přibližně o 10 procent, v případě osmi týdnů se propadá až o 20 procent. Zní to jako velké číslo, ale žádnou paniku. Tato sestupná křivka se zhruba po dvanácti týdnech zastaví a vyrovná. Znamená to, že svou kondici neztratíte navždy. Tělo si i po delším čase udrží základ, na kterém se dá velmi rychle znovu stavět. Formování postavy tedy není nadobro smazáno, jen je v jakémsi „režimu spánku“.

Zdroje: (1) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7241623/, (2) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33517866/