Když si člověk zapálí v uzavřeném prostoru, okamžitě spouští nebezpečnou chemickou reakci, která do ovzduší vypustí směs více než sedmi tisíc nejrůznějších látek (1). Pro nekuřáka bohužel nejde o svobodnou volbu, ale nucený pobyt v toxickém prostředí, z něhož není úniku. Tato neviditelná hrozba proniká hluboko do všech tkání a zahajuje procesy, které tělo nedokáže vlastními silami zastavit ani po opuštění zakouřeného prostoru.

Koncentrovaný jed bez filtru

Dým vycházející z hořícího konce cigarety je paradoxně nebezpečnější než ten, který nasává aktivní kuřák, protože neprochází žádným filtrem. Obsahuje tak mnohem vyšší koncentrace dehtu, amoniaku a specifických karcinogenů. V uzavřených místnostech mohou koncentrace škodlivin přesáhnout limity povolené pro průmyslové provozy. I zapřisáhlý odpůrce tabáku tedy vdechuje látky, které by v továrně vyžadovaly přísné ochranné pomůcky a profesionální masky.

Okamžitá destrukce krevního oběhu

Lidský organismus reaguje na tabákový dým téměř okamžitě. Podle odborných studií (2) stačí pouhých třicet minut v zakouřeném prostředí, aby došlo k dramatickému ovlivnění krevní srážlivosti. Krevní destičky se stávají lepivějšími, což vytváří ideální podmínky pro vznik nebezpečných sraženin. Ty mohou během krátké chvíle vyústit v akutní infarkt myokardu či cévní mozkovou příhodu. Kromě srážlivosti trpí i samotná pružnost cév. Již po krátké expozici se výrazně omezuje schopnost tepen se roztahovat, čímž se zvyšuje krevní tlak i zátěž na srdeční sval. U lidí, kteří již mají nějaké kardiovaskulární obtíže, může být i malá chvilka v blízkosti hořící cigarety spouštěčem fatální události.

Rychlá cesta k chronickému poškození

Dlouhodobé vystavení tomuto oxidativnímu stresu trvale poškozuje vnitřní výstelku cév neboli endotel. Tím se otevírá přímá cesta k rozvoji aterosklerózy, tedy kornatění tepen. Statistiky jasně ukazují (3), že nekuřák žijící s kuřákem čelí o 20 až 30 procent vyššímu riziku ischemické choroby srdeční . Je to krutá daň za cizí zlozvyk, kterou tělo nešťastného spolubydlícího splácí poškozeným kardiovaskulárním systémem, chronickou únavou a sníženou fyzickou vitalitou.

Zhoubné bujení bez jediné cigarety

Není tedy pravdou, že onkologické komplikace hrozí jen pravidelným návštěvníkům trafik. Tento nebezpečný mýtus je definitivně vyvrácen. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje pasivní kouření jako karcinogen skupiny 1 (4), tedy faktor s prokazatelně rakovinotvorným účinkem. Vdechovaný kouř nese agresivní nitrosaminy, které pronikají přímo do buněčného jádra a nevratně poškozují řetězce DNA. U nekuřáků vystavených dýmu stoupá riziko plicních nádorů, neboť polycyklické aromatické uhlovodíky se v plicních sklípcích hromadí a vytvářejí chronické zánětlivé prostředí, které je ideálním podhoubím pro bujení. Neexistuje žádné bezpečné množství tabákového kouře v ovzduší. Každý nádech tu představuje další krok k potenciální onkologické diagnóze.

Děti jako nejzranitelnější oběti

Nejvíce alarmující je dopad na děti, jejichž orgánové soustavy jsou stále ve vývoji. Dětské tělo metabolizuje toxiny mnohem pomaleji než dospělé, zatímco jejich dechová frekvence je vyšší. V poměru ke své váze tedy vdechnou podstatně více škodlivin. Pokud jsou děti doma vystaveny kouři, čelí drasticky zvýšenému riziku syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS). Navíc jsou jejich dýchací cesty užší a imunita méně vyzrálá, což vede k zánětům středního ucha, těžkému astmatu a častým hospitalizacím. Odborná data (5) varují, že tato expozice způsobuje nevratné strukturální změny v plicní tkáni, které pak dítě limitují po celý dospělý život, neboť snižují vitální kapacitu plic a celkovou odolnost organismu.

I nábytek představuje riziko

Jako by samotný dým v ovzduší nestačil, vědci upozorňují i na takzvané terciární kouření. Jde o toxická rezidua ulpívající na stěnách, nábytku a kobercích dlouho poté, co byla cigareta „típnuta“. Tyto usazeniny reagují s běžnými látkami v domácím vzduchu a vytvářejí nové a vysoce stabilní karcinogeny. Tento „neviditelný film“ zůstává v interiéru dlouhé měsíce a představuje stálou hrozbu pro všechny obyvatele (6). Zejména pak batolata, která si hrají na podlaze a často si vkládají ruce do úst, u nich jde o zásadní toxikologickou zátěž.

Už nikdy víc!

Jediná účinná a spolehlivá ochrana vyžaduje nekompromisní přístup bez výjimek - domov i automobil musí být striktně nekuřácké zóny, a to za všech okolností. Filtrace vzduchu je bohužel jen pouhou iluzí bezpečí, která toxiny pouze rozptýlí nebo zamaskuje nepříjemný zápach. Zaručenou prevencí je naprostá eliminace tabáku z blízkosti všech lidí, kteří se rozhodli pro čistý vzduch a zdravou budoucnost, a to včetně těch nejmenších, za které odpovídají jejich rodiče.

Zdroje: (1) https://www.fda.gov/tobacco-products/health-effects-tobacco-use/chemicals-tobacco-products-and-your-health, (2), (3), (4), (5), (6) https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.0912820107