V interiéru trávíme až 90 procent svého času (1), což ze čtyř okolních stěn dělá v podstatě náš druhý ekosystém. Právě proto bychom měli prostředí i jeho psychologii věnovat větší pozornost. Zdaleka tu nejde jen o nějaké bezduché esoterické povídání týkající se energie čchi, ale hlubší vliv na naši neurobiologii. Jen málokdo by špatnou náladu, podrážděnost a neschopnost klidně usnout přisuzoval nábytku a vymalování, přesto může jít o hlavní viníky. A to jako vážně.

Psychologická válka na stěnách

Barvy jsou estetickou záležitostí, to ví každý. Ale zároveň i vlnové délky energie, které poslouchá i náš endokrinní systém. Příklad z praxe? V katalogu jste spatřili rudou ložnici a vypadalo to tak vášnivě, že jste se zkrátka museli inspirovat. Jenže ouha, záhy se dostavila nespavost nebo ještě hůř – vyšší krevní tlak. To rozhodně není náhoda.

Červená barva stimuluje části mozku odpovědné za emoční paměť, sociální signály, stresové reakce, dechovou frekvenci i srdeční tep (2). Ani s nadbytkem šedé si nijak nepomůžete. Ta je sice v moderním designovém minimalismu nesmírně populární, avšak může vést k pocitům izolace a nedostatku inspirace. Naopak s modrou a zelenou to vyhrajete na celé čáře - obě prokazatelně snižují hladinu kortizolu v krvi (3).

Kde stojí gauč a stůl?

I rozmístění nábytku má v rukou naše rozpoložení. Mluví se tu o jakémsi „proudění“, které by mělo být v ideálním případě plynulé a bez překážek. Jinými slovy, jestli musíte při cestě do kuchyně kličkovat kolem masivního jídelního stolu nebo obloukem obcházíte vyčnívající komodu, nervový systém je v permanentní pohotovosti a takzvané environmentální zátěži (4). Lidský mozek se evolučně vyvinul tak, aby preferoval otevřené výhledy a bezpečné kouty. Také pohovka zády ke dveřím není žádné terno, neboť podvědomě vyvolává zranitelnost, jelikož nemáte pod kontrolou vstup do svého teritoria.

Syndrom přeplněného prostoru a vizuální hluk

Dalším tichým zabijákem pohody je vizuální hluk. Každý předmět, který vidíte, musí mozek zpracovat. Z důvodu polic přetékajících drobnostmi, suvenýry a hromadou nepřečtených časopisů se vaše kognitivní kapacita neustále vyčerpává tříděním těchto nepodstatných informací. Americká studie (5) z Princetonské univerzity odhalila, že fyzický nepořádek v okolí člověka přímo omezuje schopnost soustředění a zvyšuje hladinu stresu. Je to v podstatě stejné jako byste měli v počítačovém prohlížeči otevřených padesát oken najednou. Domov by měl být vizuálním odpočinkem, a ne nekonečným seznamem úkolů a věcí, které je potřeba utřít od prachu.

Budiž světlo? Jak které…

Nesmíme zapomínat ani na lustry a lampičky. Studené bílé světlo s podílem modré složky je skvělé v kanceláři, protože potlačuje produkci hormonu melatoninu a udržuje nás v pozoru. Pokud však září v obývacím pokoji, mozek si myslí, že i v podvečer je vlastně poledne, což oddaluje usínání (6). Nevhodné osvětlení spolu s nedostatkem přirozeného slunečního svitu může podpořit rozvoj sezonní afektivní poruchy a deprese (7). Vyvážený interiér pracuje s vrstvením světla a využívá teplé tóny, které signalizují tělu, že nastal čas regenerace a klidu.

I malé změny přinesou velké věci

Nebojte se, náprava domova nemusí nutně znamenat vyhození veškerého vybavení a nákladnou rekonstrukci vyžadující hypotéku. Často stačí malé inovace, i ty mají parádní efekt! Zkuste začít třeba barvami. Nemusíte hned volat malíře, stačí přidat textilie v uklidňujících odstínech šalvějové nebo jemné modré. Upravte rozmístění nábytku tak, abyste měli volné komunikační zóny a viděli na dveře z míst, kde nejvíce odpočíváte. A hlavně - zbavte se věcí, které ve vás vyvolávají vinu nebo špatné vzpomínky. Když sladíte své okolní prostředí se svými biologickými potřebami, zjistíte, že se najednou cítíte lehčeji, lépe spíte a možná i ten život mimo domov bude o něco pozitivnější.

Nač zbytečně otálet

Pochopení interiéru jako živého organismu, který dýchá spolu s vámi, je prvním krokem k trvalé duševní pohodě. Každý kout vašeho bytu vysílá specifické signály, které vaše podvědomí čte i ve chvílích, kdy se vědomě soustředíte na něco úplně jiného. Pokud do této hry vstoupíte aktivně a s rozmyslem, proměníte obyčejné čtyři stěny v mocný nástroj pro regeneraci své mysli. Věřte, nebo ne, i správně zvolená barva nebo mírně posunuté křeslo mohou být klíčem k vašemu novému, veselejšímu a klidnějšímu já.

Zdroje: (1) https://www.researchgate.net/publication/252988142_The_National_Human_Activity_Pattern_Survey_NHAPS_A_Resource_for_Assessing_Exposure_to_Environmental_Pollutants, (2) https://www.researchgate.net/publication/399330451_The_Influence_of_Colours_on_Well-Being_Psychological_and_Physical_Health, (3) https://www.frontiersin.org/journals/public-health/articles/10.3389/fpubh.2024.1390614/full, (4) https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0272494423000804, (5), (6) https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/blue-light-has-a-dark-side, (7) https://www.nimh.nih.gov/health/publications/seasonal-affective-disorder-sad-more-than-the-winter-blues