Všechno to vypadá tak jednoduše. Stačí si ráno odpustit omeletu a posunout hlavní jídlo dne na pozdější hodinu, načež centimetry v pase pomalu mizí. I nějak takhle se mluví o přerušovaném půstu. Málokdy se tu ale zohledňuje ta známá pravda, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše.

Půst má svoje limity a omezení

Proč tahle dieta působí na každého jinak? Hlavním viníkem je protein kisspeptin. Ženy mají ve srovnání s muži výrazně vyšší hladinu tohoto proteinu, který má na starosti řízení ovulace a citlivost na inzulin. Kisspeptin hodně reaguje na leptin, což je hormon sytosti. Jakmile hladina dostupné energie klesne pod určitou mez, kisspeptin přestane stimulovat uvolňování klíčových látek v mozku (1). Výsledek? Celá hormonální skládačka se začne sypat, protože tělo vyhodnotí, že aktuální podmínky jsou pro případné těhotenství nevhodné. To, co u muže vyvolá jen lehké kručení v břiše, u ženy spustí dominový efekt, na jehož konci bývá nepravidelný cyklus nebo jeho úplné vymizení.

Jedni hubnou, druzí přibírají

Možná jste si všimla, že váš partner po týdnu vynechávání večeří vypadá jako z obálky fitness magazínu, zatímco vy se cítíte poněkud nafoukle. Tento nespravedlivý rozdíl potvrzují i vědecké výzkumy. Studie publikovaná v odborném magazínu zaměřeném na klinickou endokrinologii zjistila, že po období přerušovaného hladovění se u něžného pohlaví zhoršuje glukózová tolerance (2). Organismus se v reakci na hladovění snaží každou dostupnou kalorii uložit do zásob, a to především v oblasti břicha.

Když dva dělají totéž, není to totéž

Půst je pro systém vnitřních orgánů pořádnou formou stresu. U mužů to není žádná tragédie, ovšem u jejich partnerek se situace značně komplikuje kvůli nadledvinkám. Ty začnou produkovat zvýšené množství kortizolu, který následně tlumí činnost štítné žlázy a ovlivňuje hladinu progesteronu. Dlouhodobě zvýšený kortizol v kombinaci s deficitem kalorií vyúsťuje v takzvanou metabolickou adaptaci. Dotyčná se může cítit promrzlá, přičemž registruje nadměrné padání vlasů a nálada se pohybuje na bodu mrazu. Z vědeckého hlediska i krátkodobé omezení příjmu energie má u žen okamžitý dopad na pulzní uvolňování luteinizačního hormonu, což je nezbytný krok pro udržení zdravé plodnosti (3).

Nervy z hladu? Běžná věc

„Ženy nejsou jen zmenšeniny mužů. Naše fyziologie vyžaduje dostatek energie pro optimální fungování, jinak se systém začne bránit,“ popisuje americká odbornice na výživu Stacy Sims (4). Podle této vědkyně vyvolává dámské hladovění stav nízké energetické dostupnosti, který negativně ovlivňuje kognitivní funkce a zvyšuje úzkostlivost.

Inzulinová rezistence naruby

Mnoho propagátorů přerušovaného půstu slibuje zázračné zlepšení citlivosti na inzulin. Opět se však ukazuje, že ženský systém reaguje svéhlavě. V experimentech na hlodavcích, které jsou díky podobnému nastavení cyklu často využívány, vedlo střídavé hladovění u samic k výraznému narušení estrálního cyklu a zmenšení vaječníků, přičemž došlo k negativním změnám v metabolismu tuků (5). Přenos těchto výsledků do humánní sféry naznačuje, že agresivní formy půstu, jako je například režim 20:4, mohou u dam středního věku vyvolat stav připomínající syndrom polycystických vaječníků, i když předtím žádnými problémy netrpěly.

Jde to i bez hormonální katastrofy?

Znamená to, že byste se měla jakémukoli hladovění úplně vyhýbat? Nikoliv nutně, ale vyžaduje to jemnější přístup a respekt k aktuální fázi cyklu. V období folikulární fáze, kdy je tělo odolnější, může být mírný půst přínosný. Ovšem v týdnu před menstruací, kdy hladina progesteronu přirozeně klesá a tělo potřebuje více živin i sacharidů pro tvorbu serotoninu, je tvrdý půst v podstatě rozsudkem nad psychickou pohodou (6).

Poslouchejte své tělo

Místo slepého následování trendů se raději zaměřte na signály, které vám dává pleť, kvalita spánku a pravidelnost cyklu. Pokud se po ranní kávě bez snídaně cítíte spíše jako hromádka neštěstí než jako nabitá baterie, hormony vám dávají jasně najevo, že tudy cesta nevede. Ženský metabolismus vyžaduje pocit bezpečí a dostatku. Jakmile mu ho vezmete, oplatí vám to způsobem, který žádný úbytek hmotnosti nevyváží. Zdraví je v tomto ohledu křehká skládačka, kde každý kousek jídla v pravý čas představuje základní stavební kámen stability. Ono by bylo skvělé, kdybychom mohli všichni fungovat podle jedné univerzální šablony, ale příroda se rozhodla pro pestrost. Je třeba to respektovat. Žádná dieta nestojí za to, aby vám zničila vnitřní rovnováhu, jejíž náprava trvá měsíce nebo dokonce celé roky.