Jedním z faktorů, které mohou zánětlivé prostředí organismu ovlivňovat, je každodenní jídelníček. Neexistuje samozřejmě jediná zázračná potravina, která by chronický zánět jednoduše vypnula. Některé potraviny však obsahují látky, jejichž vliv na zánětlivé mechanismy vědci opakovaně zkoumají.

Kurkuma patří mezi nejznámější

Sytě žlutá kurkuma vděčí za velkou část své pověsti kurkuminu. Tato přírodní sloučenina je předmětem řady klinických studií zaměřených na její možné působení na zánětlivé procesy.

Systematický přehled a metaanalýza randomizovaných studií zjistily při suplementaci kurkuminem snížení některých zánětlivých markerů včetně C-reaktivního proteinu, interleukinu 6 a TNF-α (1). To samozřejmě neznamená, že špetka koření v obědě působí stejně jako koncentrované přípravky používané ve studiích.

Kurkuma ale může být přirozenou součástí pestrého jídelníčku. Hodí se do polévek, zeleninových jídel, luštěnin, rýže nebo omáček.

Zázvor není dobrý pouze při nachlazení

Dalším zajímavým pomocníkem je zázvor. Jeho charakteristickou ostrou chuť vytvářejí mimo jiné gingeroly a další bioaktivní sloučeniny. Právě jejich působení stojí za dlouhodobým vědeckým zájmem.

Metaanalýza 16 randomizovaných kontrolovaných studií zahrnujících více než tisíc účastníků zjistila, že suplementace zázvorem byla spojena s poklesem CRP, vysoce senzitivního CRP a TNF-α. U některých dalších sledovaných zánětlivých markerů však významný efekt prokázán nebyl (2).

Čerstvý zázvor můžete nastrouhat do jídla, přidat do čaje nebo použít při přípravě zeleninových a asijských pokrmů.

Zelené listy se vyplatí jíst pravidelně

Špenát, rukola, kapusta, mangold a další tmavě zelená listová zelenina dodávají organismu vlákninu, karotenoidy, folát a celou řadu dalších rostlinných látek.

Zajímavé výsledky přinesla studie lidí konzumujících jídelníček bohatý na tmavě zelenou listovou zeleninu. Rostoucí koncentrace beta-karotenu v krvi, která sloužila také jako ukazatel dodržování tohoto jídelníčku, byla spojena s klesající hladinou C-reaktivního proteinu (3).

Neznamená to, že samotná hrst špenátu funguje jako protizánětlivý lék. Pravidelná konzumace zeleniny je však jedním z rozumných pilířů jídelníčku zaměřeného na dlouhodobé zdraví.

Bobulové ovoce nabízí pořádnou porci barev

Borůvky, ostružiny, maliny nebo jahody vděčí za své výrazné barvy celé řadě rostlinných pigmentů. Z hlediska výzkumu jsou zajímavé především antokyany a další polyfenoly.

Laboratorní výzkum borůvek ukázal, že jejich antokyanové a polyfenolové složky mohou zasahovat do některých mechanismů souvisejících se zánětlivou reakcí (4). Klinické výsledky ovšem nejsou ve všech případech tak jednoznačné. Randomizovaná studie u žen s vyšším krevním tlakem například zaznamenala po konzumaci borůvek přechodné snížení markeru oxidačního poškození DNA, ale většina sledovaných zánětlivých markerů se významně nezměnila (5).

Bobuloviny proto není třeba prezentovat jako léčivo. Jako pravidelná součást pestré stravy ale dávají smysl. Přidat je můžete do bílého jogurtu, ovesné kaše nebo je jednoduše sníst samotné.

Tučné ryby dodávají důležité omega-3

Losos, sardinky, makrela nebo sleď patří k nejvýznamnějším potravinovým zdrojům omega-3 mastných kyselin EPA a DHA. Ty se podílejí na tvorbě látek zapojených do regulace a ukončování zánětlivé reakce.

Výsledky klinických studií nejsou zcela jednotné. U zdravých osob některé pokusy významné snížení běžných zánětlivých markerů po suplementaci rybím olejem neprokázaly. U lidí s metabolickými problémy nebo zvýšeným zánětlivým zatížením jsou výsledky příznivější.

Například randomizovaná studie u lidí s obezitou zjistila po intervenci s mořskými omega-3 příznivé změny několika zánětlivých a protizánětlivých markerů, včetně IL-6, IL-10 a resolvinu D1 (6).

Ryby mají navíc výhodu v tom, že neposkytují pouze omega-3, ale také kvalitní bílkoviny a další důležité živiny.

Tužebník jilmový má zajímavý potenciál, ale opatrně

Tužebník jilmový je tradičně využívaná bylina obsahující flavonoidy, třísloviny a sloučeniny související se salicyláty. Moderní laboratorní výzkum skutečně ukázal, že extrakt a některé jeho metabolity mohou ovlivňovat enzymy a signální dráhy spojené se zánětem, například COX-1 nebo NF-κB (7).

Tady je ovšem zapotřebí brzdit nadšení. Převážná část důkazů pochází z laboratorních, ex vivo nebo zvířecích experimentů, nikoli z rozsáhlých klinických studií každodenní konzumace u lidí. Nelze proto jednoduše tvrdit, že každodenní čaj z tužebníku má prokázaný protizánětlivý účinek nebo že jde o „přírodní aspirin“ bez jeho rizik.

Zvláštní opatrnost je vhodná u lidí citlivých na salicyláty, při užívání některých léků a v dalších situacích, kdy pravidelné užívání léčivých bylin nemusí být vhodné.

Nehledejte jedinou zázračnou surovinu

Největší chyba vzniká ve chvíli, kdy člověk očekává, že bude jíst nezdravě a následně všechno napraví lžičkou kurkumy nebo zázvorovým čajem. Protizánětlivý jídelníček nestojí na jediné ingredienci.

Mnohem důležitější je celková skladba stravy. Základ mohou tvořit různé druhy zeleniny, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy, semena a kvalitní zdroje nenasycených tuků. K tomu lze pravidelně přidávat ryby a při vaření využívat koření, jako je kurkuma nebo zázvor.

Právě pravidelnost a pestrost dávají větší smysl než nárazová konzumace obrovského množství jedné údajně zázračné potraviny. A pokud už v organismu probíhá chronické zánětlivé onemocnění, změna jídelníčku patří mezi podpůrná opatření, nikoli mezi náhrady odborné léčby.