Při příchodu letních vln horka nastává v těle klasická výrazná odezva. Obvyklá obuv začíná nepříjemně tlačit, šperky zůstávají uvízlé na prstech a dolní končetiny připomínají těžká závaží. Mnohdy vzniká podezření na rychlé přibývání na váze, avšak skutečná příčina spočívá spíše ve fyziologické obranné reakci. Naše anatomie se snaží ochladit vnitřní orgány za každou cenu, což spouští řetězec změn v krevním oběhu.

Je to prostě přetlak

Rozšiřování cév blízko povrchu kůže představuje základní ochlazovací taktiku. Širší cévní stěny sice umožňují intenzivnější vyzařování tepla do okolního prostředí, současně se však dějí i jiné věci. Americký odborník Christopher Minson ve své vědecké studii publikované v časopise The Journal of Physiology doložil, že tepelné roztažení cév zvyšuje filtrační tlak v kapilárách a protlačuje tekutou složku krve do okolních tkání (1). Tekutina následně zůstává uvízlá v mezerách mezi buňkami a vytváří charakteristické letní otoky.

Hormonální úsporný režim a hospodaření se solí

Při zvýšeném pocení dochází k rychlé ztrátě vody i důležitých minerálních látek. Vnitřní kontrolní mechanismy vyhodnocují tento úbytek jako hrozbu pro udržení stabilního krevního tlaku. Nadledviny reagují okamžitým vylučováním látky zvané aldosteron, který přikazuje ledvinám zadržovat sodík i vodu (2). Orgán přechází do úsporného režimu a odmítá vylučovat tekutiny v běžném objemu. Pokud se k tomuto stavu přidá ještě konzumace slaných pochoutek během letních večerů, sodík naváže další molekuly vody. Slané chipsy nebo uzeniny tak problém ještě prohlubují, neboť nahromaděný sodík drží vodu v podkoží jako pevné lepidlo.

Gravitace v kombinaci s nehybným sezením

Sedavá práce v klimatizované kanceláři nebo dlouhé odpočívání na zahradním lehátku celou situaci ještě více komplikuje. Žilní krev z dolních končetin musí překonávat zemskou přitažlivost při cestě zpět k srdci. Při normálním pohybu pomáhají lýtkové svaly, které při každém kroku stlačují žíly a působí jako přirozená pumpa. Již mnoho lékařů vypozorovalo, že pasivní sezení při tepelné zátěži výrazně snižuje žilní návrat z nohou, což zrychluje hromadění tekutin v chodidlech (3). Nehybné sezení se svěšenýma nohama vytváří v žilním systému vysoký tlak a podkožní tkáně v oblasti kotníků se následně plní tekutinou, která nemá kam odtékat.

Kardiovaskulární zátěž a zrádná mikrocirkulace

Vysoká teplota prostředí klade nemalé nároky i na kardiovaskulární aparát. Srdce nuceně zvyšuje frekvenci tepu, aby dokázalo udržením oběhu zásobovat roztažené periferní cévy. Mikroskopické vlásečnice se dostávají pod stálý nápor plazmy. Je prokázáno, že krevní průtok kůží dosahuje při tepelném stresu extrémních hodnot, čímž zásadně mění rovnováhu tekutin v mikrooběhu (4). Tkáně za těchto podmínek vypadají doslova jako nasáklá houba. Zadržená plazma utlačuje okolní struktury a vyvolává pocity pnutí, pálení či tíhy v končetinách. Příjemné to samozřejmě není ani trochu.

Lymfatické cesty pod tlakem letních teplot

Kromě krevního řečiště trpí v horku také lymfatický systém. Lymfatické cévky mají za úkol odvádět z přebytečné meziprostorové tekutiny odpadní látky a velké bílkovinné molekuly. Při vysokých teplotách však dochází ke zpomalení toku. Jak odhalil německý lymfolog Michael Földi ve své studii publikované v časopise Lymphology, tepelný stres zvyšuje zátěž na lymfatické cesty, čímž snižuje schopnost lymfy efektivně drenážovat tkáně (5). Jestliže lymfatické cévky nestíhají odčerpávat nahromaděnou tekutinu, otoky se stávají hlubšími a zůstávají v podkoží výrazně delší dobu.

Rozumné kroky k navrácení tkání do rovnováhy

Oslabení letních otoků nevolá po drastických zásazích ani po užívání silných léků. Účinnou pomoc skýtá obyčejný pohyb. Pravidelné kmitání chodidly, krátká chůze po místnosti nebo kroužení kotníky aktivují svalovou pumpu, která bezodkladně vyhání nahromaděnou tekutinu nahoru směrem k srdci. Také britský sportovní vědec Oliver Gibson ve svém článku zveřejněném magazínem Sports Medicine potvrdil, že dostatečný příjem draslíku ve stravě pomáhá vyvažovat zadržování sodíku vyvolané horkým prostředím (6). Zařazení potravin bohatých na draslík, mezi něž patří banány, špenát, avokádo nebo meruňky, podporuje přirozené vylučování přebytečné soli ledvinami.

Pít se zkrátka musí

Důležitý prvek představuje také správný pitný režim. Kolik sklenic jste dnes vypili? Pravidelný přísun čisté vody dává vnitřním orgánům jasný signál, že zásoby nejsou v ohrožení a tkáně pak snáze uvolňují zadržovanou tekutinu. V podvečer přináší úlevu odpočinek s nohama zvýšenýma nad úroveň srdce. Gravitace tím začne působit ve prospěch těla a pomůže odplavit nahromaděnou plazmu z nateklých kotníků, které se vrátí ke své původní velikosti.