Onkologové dlouhá léta sledovali pozoruhodný statistický fakt, že mateřství nějakým zvláštním způsobem souvisí s ochranou před nádorovým onemocnění prsu. Přesný vnitřní mechanismus však stále zůstával velkou neznámou. Skutečný zlom přinesli až nedávno australští výzkumníci z onkologického centra Petera MacCalluma, kteří takzvaně uhodili hřebíček na hlavičku.

Co se v ňadrech děje?

Tento zapálený tým expertů prokázal, že během gravidity dochází k masivnímu osídlení prsní tkáně specifickými obrannými buňkami. Tyto mikroskopické struktury se odborně označují jako tkáňově residentní paměťové T-lymfocyty (1). Chovají se jako vysoce efektivní bezpečnostní služba, protože jakmile v prsní tkáni zaregistrují jakoukoli poškozenou, změněnou nebo potenciálně nebezpečnou buňku, okamžitě zahájí obranný protiútok. Ženy s vysokou koncentrací těchto specifických prvků vykazují výrazně nižší riziko rozvoje nádorů.

Dlouholetá stráž ukrytá v podprsence

Nejvíce fascinující je zjištění, jak dlouho tito strážci v ženském těle vydrží. Rozhodně se nejedná o žádnou jednorázovou bleskovou návštěvu, které po splnění aktuálního úkolu okamžitě odchází. Australská docentka Kara Britt, která na výše uvedeném výzkumu spolupracovala, upřesnila, že tyto specializované paměťové buňky přetrvávají v prsní tkáni celých dvacet let po porodu. Zajišťují tedy nepřetržitou ochranu mateřského organismu i v době, kdy už děti dávno odrostly a pomalu dospívají.

Kojení není jenom o výživě a láskyplném poutu

Samotný vznik těchto látek úzce souvisí s dalším přirozeným procesem, kterým je kojení, protože uvedené imunitní buňky se usídlují přímo v mlékovodech. Zde úzce spolupracují s buňkami zajišťujícími produkci mateřského mléka. Mléčné žlázy jim poskytují ideální zázemí, výživu a optimální podmínky pro dlouhodobé přežití.

Věk prvorodiček hraje důležitou roli

Účinnost tohoto přirozeného ochranného štítu nicméně ovlivňuje doba, kdy žena své první dítě přivede na svět. Statistická data ukazují, že mladší maminky mívají po porodu podstatně vyšší koncentrace těchto obranných buněk než ty, které mateřství odkládají do pozdějšího věku (2). Pokud žena poprvé porodí až v 35 letech, obranný efekt imunitních buněk bývá o něco slabší. Přesto i v těchto případech přináší mateřství nezanedbatelné benefity. Každá gravidita spouští hlubokou přestavbu mléčné žlázy a buňky žlázového epitelu během zrání získávají trvalou odolnost vůči budoucím vnějším karcinogenním vlivům.

Tvrdá historická lekce z kláštera

Spojitost mezi bezdětností a rizikem vzniku nádorů prsu není žádným moderním objevem dnešní medicíny. Již na počátku 18. století si italský lékař Bernardino Ramazzini všiml, že řádové sestry v klášterech trpí tímto typem onemocnění mnohem častěji než vdané ženy, které opakovaně rodily (3). Tehdejší medicína si tento jev pochopitelně neuměla správně vysvětlit a přisuzovala ho asketickému způsobu života nebo psychickému strádání.

Dnešní vědecké poznatky dávají těmto historickým pozorováním jasný racionální základ. Ukazuje se, že neustálé menstruační cykly, které nepřeruší těhotenství ani kojení, vystavují prsní tkáň dlouhodobému a intenzivnímu působení hormonů. Trvalé hormonální zatížení bez přestávky nutí buňky k neustálému dělení, čímž výrazně stoupá pravděpodobnost, že v genetickém kódu buňky nastane závažná systémová chyba.

Co když děti nejsou na pořadu dne?

Nové objevy představují obrovský posun kupředu i pro ženy, které děti jednoduše nechtějí, případně je z různých zdravotních důvodů mít nemohou. Dosud byly v rámci prevence odkázány pouze na pasivní sledování, pravidelné ultrazvukové kontroly či mamografická vyšetření. Pochopení přesné role T-lymfocytů však otevírá dveře k úplně novým preventivním metodám.

Odborníci v současné době intenzivně zkoumají možnosti, jak tyto obranné buňky v prsní tkáni aktivovat uměle. Cílem je vyvinout speciální imunopreventivní látky, které by dokázaly nasimulovat ochranné prostředí těhotenství, aniž by žena musela reálně projít celým procesem gravidity a porodu. Tento postup by mohl pomoci vysoce rizikovým skupinám pacientek, zejména pak nositelkám nebezpečných genetických mutací (4).

Moderní prevence spoléhá na kombinaci metod

I přes fascinující biologické mechanismy, které v sobě mateřství skrývá, nelze spoléhat výhradně na přírodní štít. Každé ženské tělo reaguje originálním způsobem a stoprocentní záruka zdraví neexistuje u žádné maminky. Pravidelné samovyšetření prsu prováděné jednou měsíčně musí zůstat pevnou součástí péče o vlastní zdraví u všech příslušnic něžného pohlaví, a to bez ohledu na počet porodů.

Screeningové programy a včasná diagnostika zachraňují životy každý den. Pokud se vědcům podaří přenést ochranné mechanismy mateřství do běžné lékařské praxe, získáme neuvěřitelně silný nástroj. Do té doby zůstává nejlepší strategií kombinace zdravého životního stylu, včasného rodičovství a zodpovědného přístupu k preventivním prohlídkám u specialistů.