Držíme v ruce obyčejný obal od potravin a ani ve snu by nás nenapadlo, kam až se drobné fragmenty syntetických látek mohou v těle dostat. Pravda je taková, že mikroskopické zlomky umělých hmot byly detekovány v tukových usazeninách i cévním řečišti naprosté většiny pacientů, kteří utrpěli akutní srdeční příhodu (1).

Pohroma pro přírodu i lidstvo

Běžně používané materiály jako polyethylen nebo polyvinylchlorid evidentně nezůstávají pouze ve znečištěných oceánech či na skládkách odpadu. Naše cévní stěny je nechtěně ukládají na místech, kde má protékat výhradně čistá krev zásobující vitalitou celý srdeční sval. Jejich existence nebyla ještě před dvěma dekádami vůbec tématem k diskusi. Moderní analytická diagnostika však disponuje takovou citlivostí, že dokáže odhalit i plastová zrnka o velikosti tisíciny milimetru.

Náhled do děsivé situace

Italský expertní tým doktora Raffaela Marfelly podrobně prozkoumal cévní plaky desítek nemocných a své poznatky publikoval v jistém nejmenovaném uznávaném odborném časopise. Podařilo se tak prokázat, že přítomnost mikroskopických látek má přímou souvislost se zvýšenou pravděpodobností závažných srdečních komplikací.

Lékaři z Neapole sledovali pacienty po dobu několika let. U osob s vysokým nálezem syntetických fragmentů zaznamenali podstatně vyšší úmrtnost na kardiovaskulární příhody než u pacientů, jejichž tepny tyto cizorodé částice tolik neobsahovaly. Tento objev otevřel zcela novou kapitolu v chápání příčin ucpávání cév.

Odkud se neviditelný prach bere?

Každodenní kontakt s balenou vodou nebo ohřívání potravin v plastových boxech vytváří neviditelnou aerosolovou mlhu. Drobounké částečky vdechujeme s plicním vzduchem nebo polykáme společně s jídlem. Následně tyto částice putují do plic i střevního traktu (2). Prostoupení skrz stěnu cév pak pro nejmenší úlomky nepředstavuje žádnou nepřekonatelnou překážku. Postupně cirkulují krevním oběhem a hledají choulostivá místa, kde se snadno zachytí. Vzhledem k tomu, že je imunitní obrana neumí rozložit ani zlikvidovat, zůstávají v organismu řadu měsíců či let.

Nevíme, co na sobě nosíme

Dalším významným zdrojem bývá syntetické oblečení z naší skříně. Při praní i běžném nošení se z polyesterového textilu uvolňují miliony mikroskopických vláken. Ta ulpívají na domácím prachu, který následně vdechujeme během pobytu v uzavřených místnostech den co den (3).

Záněty a poškození srdeční tkáně

Americká studie zaměřená na toxikologii životního prostředí ke všemu odhalila, že nahromadění těchto látek vyvolává silný oxidační stres (4). Ten značně narušuje schopnost cév pružně rozšiřovat a zužovat průměr podle aktuální potřeby krevního tlaku.

Nevyhnutelným důsledkem bývá vznik sraženiny, náhlé ucpání tepny a následné odumření části srdeční tkáně. Trvalá přítomnost syntetického materiálu navíc nutí bílé krvinky ke stálé pohotovosti. Imunitní buňky se snaží cizorodé těleso pohltit, což se jim nedaří. Do okolní tkáně proto neustále vylučují agresivní chemické látky, které poškozují zdravé cévní stěny a urychlují tvorbu nebezpečného usazování tuků.

Co orgán, to dávka plastu

Srdce nepředstavuje jediný orgán, který mikroplastům čelí. Holandští výzkumníci je objevili v krvi u více než 80 procent testovaných osob (5). Krevní řečiště funguje jako dálnice, po které se drobné částice pohybují do jater, ledvin i sleziny. Během toho k sobě přitahují další chemické sloučeniny, například těžké kovy nebo pesticidy. Vytváří se tak nebezpečná vazba, jež znásobuje negativní dopady na citlivé vnitřní tkáně. Dlouhodobé hromadění těchto látek v tkáních jater nebo ledvin může narušovat jejich přirozenou filtrační schopnost a přispívat k chronickým zánětlivým stavům celého těla.

Ochrana zdraví v plastovém světě

Zcela se vyhnout kontaktu se syntetickými materiály v dnešní době hraničí s nemožností. Určitá rozumná opatření však svůj význam mají. Čínští vědci zveřejnili zjištění, že jednoduchá filtrace a převaření kohoutkové vody dokáže odstranit podstatnou část přítomných minerálů obalených plasty (6). Uchovávání potravin ve skleněných či nerezových nádobách představuje další krok ke zmenšení denní zátěže. Omezení konzumace nápojů z jednorázových lahví se také počítá, neboť sníží příjem těchto částic o stovky tisíc fragmentů ročně.

Okna dokořán!

Neméně důležité bývá rovněž větrání obytných prostor a časté stírání prachu na vlhko. Používáním čističek vzduchu s kvalitním HEPA filtrem lze výrazně zredukovat množství poletujících syntetických vláken v domácnosti, čímž ulevíme plicím i srdečnímu oběhu.

Budoucnost preventivní kardiologie

Výzkum vlivu nepatrných plastových částic na kardiovaskulární systém stojí teprve na začátku, avšak nová data nutí lékaře přehodnotit tradiční pohled na rizikové faktory. Vysoký tlak, kouření nebo nadváha už nepředstavují jediná nebezpečí pro naše cévní zdraví. Environmentální znečištění vstupuje do hry s novou a dosud opomíjenou silou. Medicína bude muset hledat metody, jak nahromaděné částice z tkání šetrně odbourávat či odplavovat. Do té doby zůstává hlavním nástrojem osobní všímavost a preferování přírodních materiálů.