Scénář večerního odpočinku bývá v mnoha tuzemských domácnostech na vlas stejný. Po náročném a vyčerpávajícím dni usedáme na pohodlnou pohovku, bereme do ruky dálkový ovladač a spouštíme oblíbený seriál nebo celovečerní film. Hlava okamžitě přechází do výrazně úsporného režimu, nohy se natáhnou a začíná božský klid. Ten sice přináší celkem rychlou úlevu od nahromaděného celodenního napětí, ovšem mysli příliš neprospívá. Proč není odpočinek jako odpočinek?

Pasivity nesmí být až příliš

Nervový systém je poměrně složitý a potřebuje ke svému bezchybnému chodu neustálé výzvy, čerstvé vědomosti a neznámé podněty. Při delším sledování jakéhokoli vizuálního obsahu dochází ke znatelnému omezení schopnosti soustředění a citelnému zpomalení běžných myšlenkových operací. Vyplynulo to z jistého rozsáhlého sociálního amerického výzkumu, který sledoval návyky dospělých osob. Jeho poznatky sdělují, že intenzivní sledování televizního vysílání ve středním věku přináší v budoucnu svižnější pokles intelektuálních schopností (1).

Do oslabené kapacity se vzpomínky nevejdou

Mimořádně citlivě reaguje struktura určená pro ukládání nových informací a uchovávání vzpomínek. Při bezduchém zírání na obrazovku nedostává hlava dostatečnou stimulaci pro vytváření nových nervových spojení. Nejeden divák si následně v běžném denním provozu všimne, že občas zapomíná jména známých osob, ztrácí nit probíhajícího rozhovoru nebo poměrně obtížně hledá vhodná slovíčka.

Kde je bezpečná míra?

Také britští vědci zkoumali velkou skupinu dobrovolníků, přičemž se zaměřili na jejich každodenní zvyky i trávení volného času. Výsledky rozsáhlé analýzy jednoznačně potvrdily souvislost mezi vysokým počtem hodin strávených u televize a zhoršenou schopností vybavovat si slovní zásobu i nedávné události (2). Asi vás zajímá, zda tu existuje nějaká hraniční míra. Odpověď je ano. Čas u obrazovky přesahující tři a půl hodiny denně má na paměť a další kognitivní funkce prokazatelný negativní dopad.

Rozdíl mezi pasivitou a mentálním tréninkem

Podstata problému leží v samotném charakteru televizní zábavy. Čtení knížek, luštění křížovek nebo živá konverzace s přáteli nutí naše centrum myšlení aktivně pracovat, představovat si souvislosti a vyhodnocovat podněty. Televizní obrazovka oproti tomu servíruje vše kompletně hotové, vizuálně zpracované a okamžitě dostupné bez nutnosti zapojit vlastní fantazii.

„Libovolná činnost vyžadující aktivní zapojení, řešení obtížných úkolů nebo osvojování nových dovedností upevňuje nervová spojení. Pasivní přihlížení zábavným pořadům nic z toho nenabízí, čímž nastává zbytečné oslabování celkové mentální kapacity,“ varuje americký neurolog Andrew E. Budson (3). Tento postřeh přesně objasňuje, proč se po dlouhém večeru u filmu cítíme spíše vyčerpaní a ospalí než svěží.

Nadbytek sezení s sebou nese nevyhnutelné změny

Celé téma se netýká výhradně samotného obrazového toku. Konzumace televizních pořadů probíhá téměř vždy v uvolněné poloze bez jakéhokoli fyzického pohybu. Snížený krevní oběh neposkytuje hlavě dostatek kyslíku a potřebných živin, což nepříznivou situaci ještě dále prohlubuje. Jak moc? Dle magnetické rezonance, kterou v rámci své studie využili američtí lékaři, jedinci trávící u obrazovek velkou část dne vykazují menší objem tkáně v místech zaměřených na plánování, organizaci a rozhodování (4).

Narušený spánek zhoršuje odplavování škodlivin

Večerní vysedávání před zářivým světlem přináší také narušení přirozeného spánkového režimu. Světlo monitorů plete vnitřní hodiny a brání tvorbě látek potřebných pro usínání. Často pak zůstáváme vzhůru podstatně déle, než bylo původně v plánu. Zní vám to povědomě?

Neefektivní úklid za zavřenými víčky

Kvalitní noční odpočinek není jenom zdrojem energie a vitality, slouží také jako zásadní úklidový proces. Během hlubokých fází spánku dochází k odplavování škodlivých látek nahromaděných během celého dne. Opakovaná spánková deprivace narušuje tuto detoxikaci a tím přímo podporuje zrychlený pokles intelektuálních funkčních schopností, domnívají se odborníci (5). Zkracování noci kvůli dalším dílům seriálu obírá mysl o možnost přirozené obnovy.

Všeho s mírou. Jako vždycky!

I když se teď na svou televizi asi díváte trochu jinýma očima, není nutné na ni zanevřít a odepírat si všechny ty zajímavé filmy. Zásadní zůstává zodpovědnější zacházení s časem a vytváření aktivní protiváhy k pasivnímu sezení. Každá chvíle věnovaná krátké procházce, cvičení nebo ručním pracím pomáhá udržet mysl v dobré kondici.

Kompenzace musí být

Například japonští odborníci, kteří se dopady drobných úprav denního režimu u dospělé populace intenzivně zabývají, došli k závěru, že nahrazení jedné hodiny pasivního sezení u televizního vysílání lehkým pohybem výrazně zlepšuje rychlost zpracování informací a celkovou bystrost (6). Není tedy vůbec potřeba podávat velké sportovní výkony, bohatě postačí večerní procházka na čerstvém vzduchu.

Jděte naproti smysluplné zábavě

Deskohraní, studium cizího jazyka, hra na hudební nástroj nebo ty zmiňované křížovky umí vytvořit skvělou ochranu před předčasným oslabováním paměti. Až dostanete chuť strávit celý večer u romantické trilogie, zkuste dát přednost aktivitě, která vaše myšlení skutečně obohatí. Vaše hlava ocení každou příležitost k aktivnímu přemýšlení.