Na první pohled to zní skoro jako špatně pochopené doporučení výživového poradce. Vědci totiž zjistili, že určitý druh cukru může podporovat opětovný růst vlasů. Nejde však o cukr z kuchyňské cukřenky ani o důvod přidávat si další lžičku do kávy. Hlavní roli hraje 2-deoxy-D-ribóza neboli 2dDR, přirozeně se vyskytující cukr související s metabolismem složek DNA. V experimentu na myších s hormonálně navozeným vypadáváním srsti dokázala povzbudit její nový růst (1).

Plešatost se neptá na pohlaví

Androgenetická alopecie patří mezi nejčastější příčiny postupného řídnutí vlasů a týká se mužů i žen. Její výskyt výrazně stoupá s věkem, přestože konkrétní čísla se mezi populacemi liší. Rozsáhlá populační studie zahrnující více než 15 tisíc lidí například zaznamenala androgenetickou alopecii u 21,3 procenta mužů a 6 procent žen, přičemž v nejvyšších věkových skupinách byla podstatně častější (2).

Nejde přitom pouze o estetickou záležitost. Systematická analýza 41 studií zahrnující téměř osm tisíc pacientů spojila androgenetickou alopecii s mírným až středním zhoršením kvality života a negativním dopadem na emoce (3). Právě proto se neustále hledají nové možnosti, jak postupné ubývání vlasů zastavit nebo dokonce obrátit.

Sladké řešení hořkých potíží

Nová naděje přišla vlastně náhodou. Vědci z University of Sheffield a COMSATS University Islamabad se dlouhodobě zabývali schopností 2-deoxy-D-ribózy podporovat tvorbu krevních cév a hojení ran. Během experimentů si všimli něčeho nečekaného. V okolí hojících se ran ošetřených tímto cukrem rostla zvířatům srst nápadně rychleji.

Rozhodli se proto zjistit, zda jde jen o náhodu. V experimentální studii publikované v časopise Frontiers in Pharmacology použili myší model androgenetické alopecie, při němž bylo vypadávání srsti vyvoláno testosteronem. Na kůži následně aplikovali alginátový gel obsahující 2dDR. Výsledek překvapil i samotné výzkumníky. Po dvaceti dnech vykazovala zvířata léčená tímto gelem výrazný růst srsti (1).

Cukr, který probouzí cévy

Podstata účinku zřejmě nespočívá v tom, že by 2dDR přímo „krmila“ vlasové kořínky. Mnohem zajímavější je její vliv na cévy. Již dřívější výzkum stejného vědeckého týmu zjistil, že 2-deoxy-D-ribóza dokáže zvyšovat produkci vaskulárního endoteliálního růstového faktoru známého pod zkratkou VEGF. Jde o důležitou signální molekulu podílející se na vzniku nových cév neboli angiogenezi (4).

V laboratorních experimentech 2dDR podporovala množení, migraci a tvorbu cévních struktur lidských endoteliálních buněk. Účinek byl závislý na použité dávce a byl pozorován také v trojrozměrném modelu angiogeneze (5).

Pro vlasové folikuly by tento mechanismus mohl být zásadní. Lepší cévní zásobení znamená příznivější podmínky pro přísun kyslíku a živin k aktivním vlasovým strukturám. Autoři studie s myšmi skutečně zaznamenali zvýšený počet cév v okolí vlasových folikulů společně s jejich prodloužením a růstem srsti (1).

Souboj s minoxidilem dopadl překvapivě

Výzkumníci se nespokojili pouze s porovnáním cukrového gelu s neléčenou pokožkou. Do experimentu zařadili také minoxidil, známou účinnou látku používanou při léčbě androgenetické alopecie. Samostatná aplikace 2dDR dosahovala v myším modelu výsledků srovnatelných s minoxidilem a kombinace obou látek nepřinesla výrazně lepší efekt než jejich samostatné použití (1).

To samozřejmě ještě neznamená, že byl objeven hotový lék na plešatost. Experiment proběhl na zvířatech, nikoli na lidech, a právě tento rozdíl je při interpretaci výsledků zásadní. Nelze proto tvrdit, že cukrový gel dnes dokáže vrátit vlasy mužům nebo ženám s androgenetickou alopecií.

Všechno začalo u hojení ran

Naděje spojené s 2dDR se neopírají pouze o jediný experiment s vlasovými folikuly. Její schopnost stimulovat cévní růst se zkoumá již několik let. Studie na diabetických potkanech například zjistila, že přidání 2dDR do alginátových krytí podporovalo angiogenezi a urychlovalo hojení kožních ran (6).

Pozdější práce s hydrogelem obsahujícím 2dDR opět zaznamenala významnou stimulaci angiogeneze a rychlejší hojení ran u potkanů. Histologické vyšetření ukázalo větší množství cév a lepší obnovu povrchové vrstvy tkáně (7). Právě při těchto výzkumech si vědci začali více všímat také nečekaného růstu srsti.

Od myši k člověku vede dlouhá cesta

Od zveřejnění původního objevu se výzkum posunul dál. V roce 2026 byla zaregistrována randomizovaná klinická studie, která má přímo u lidí porovnat hydrogel s 2-deoxy-D-ribózou a pětiprocentní minoxidil. Studie plánuje sledovat 60 dospělých s mírnou až středně závažnou androgenetickou alopecií po dobu šesti měsíců a hodnotit mimo jiné hustotu vlasů, změny VEGF a bezpečnost léčby (8).

To je důležitý krok, protože teprve kontrolované klinické studie mohou ukázat, zda výsledky pozorované u zvířat skutečně fungují také na lidské pokožce a zda je dlouhodobé používání bezpečné.

Naděje pro muže i ženy, nikoli domácí recept

Androgenetická alopecie se vyskytuje u obou pohlaví, takže případná nová terapie by teoreticky mohla být zajímavá pro muže i ženy. Zatím ale není možné říci, zda bude 2dDR stejně účinná u obou skupin. To musí potvrdit výzkum na lidech.

Stejně důležité je zdůraznit, že objev nemá nic společného s běžným stolním cukrem. Konzumace sladkostí, potírání pokožky cukrem ani domácí výroba „cukrových“ masek na vlasy nemá s experimentální léčbou nic společného.

Pokud se však výsledky potvrdí i v klinických studiích, 2-deoxy-D-ribóza by jednou mohla nabídnout nový způsob, jak povzbudit vlasové folikuly prostřednictvím jejich cévního zásobení. Cesta od myšího hřbetu k přípravku v lékárně je ještě dlouhá, ale z nenápadného cukru se stal jeden z neobvyklejších kandidátů současného výzkumu plešatosti.