Právě zde se nachází jedno z podstatných zdravotních úskalí nealkoholického piva. Výsledky novějšího klinického výzkumu naznačují, že pravidelná konzumace některých variant může nepříznivě ovlivnit metabolismus glukózy a tuků. Hodně ovšem záleží na konkrétním výrobku. Půllitr klasického nealkoholického ležáku a půllitr sladkého ochuceného nealkoholického piva rozhodně nejsou z metabolického hlediska totéž (1).

Jak se vlastně alkohol z piva ztratí

Výroba nealkoholického piva je technologicky poměrně zajímavá. Jednou možností je zabránit tomu, aby při kvašení vzniklo větší množství alkoholu. Výrobci mohou upravovat průběh fermentace nebo používat kvasinky s omezenou schopností zpracovávat určité cukry. Druhou cestou je nejprve vyrobit pivo a následně z něj alkohol odstranit.

K tomu lze využívat například vakuovou destilaci, reverzní osmózu a další membránové technologie. Každá metoda má své výhody a zároveň ovlivňuje výslednou chuť a aroma (2).

Právě omezená fermentace však může znamenat, že v nápoji zůstane více sacharidů, které by při běžném kvašení kvasinky přeměnily na ethanol. Moderní výrobní postupy se proto snaží najít kompromis mezi nízkým obsahem alkoholu, příjemnou chutí a rozumným množstvím zbytkových cukrů (3).

Alkohol zmizí, sacharidy nikoli

Když z nápoje odstraníme alkohol, automaticky z něj nevytvoříme vodu s příchutí chmele. Nealkoholické pivo stále obsahuje látky pocházející ze sladu a procesu výroby, včetně sacharidů.

Rozdíly mezi jednotlivými výrobky přitom mohou být značné. Randomizovaná studie publikovaná v roce 2025 porovnávala tři druhy nealkoholického piva. Pšeničné pivo obsahovalo 5,3 gramu sacharidů a 3,6 gramu cukru na 100 mililitrů, nealkoholický ležák 5,7 gramu sacharidů a 2,8 gramu cukru a míchaný pivní nápoj 6,3 gramu sacharidů a 4,9 gramu cukru (1).

Při množství 660 mililitrů, které účastníci studie denně konzumovali, to u míchaného nápoje znamenalo více než 32 gramů cukru. To už rozhodně není zanedbatelné množství.

Tady přichází hlavní zdravotní háček

Stejná studie sledovala 44 zdravých mladých mužů po dobu čtyř týdnů. Účastníci pili denně 660 mililitrů nealkoholického pšeničného piva, ležáku, míchaného pivního nápoje nebo vody.

Výsledky ukázaly zajímavé rozdíly. U skupiny konzumující míchané nealkoholické pivo se zvýšila hladina glukózy nalačno a triglyceridů. U pšeničného nealkoholického piva vědci zaznamenali zvýšení inzulinu, C-peptidu a triglyceridů. Naproti tomu u nealkoholického ležáku nebyl pozorován významný negativní dopad na metabolismus glukózy (1).

Autoři dospěli k závěru, že nepříznivé metabolické změny u některých nealkoholických piv pravděpodobně souvisejí především s jejich kalorickým a cukerným obsahem.

Jedná se ale o malou a krátkodobou studii pouze na zdravých mladých mužích. Výsledky tedy nelze jednoduše přenést na celou populaci ani z nich vyvozovat, že nealkoholické pivo způsobuje cukrovku.

Na složení sacharidů opravdu záleží

Význam složení nealkoholického piva potvrzuje také další kontrolovaný experiment. Vědci porovnávali běžné nealkoholické pivo s experimentálními variantami, jejichž sacharidové složení bylo upraveno například pomocí isomaltulózy a rezistentního maltodextrinu.

Po běžném nealkoholickém pivu byla postprandiální odpověď glukózy, inzulinu a některých střevních hormonů vyšší než po upravených variantách (4).

Výsledek ukazuje jednu podstatnou věc: nápis „nealkoholické“ nám sám o sobě prakticky nic neříká o metabolickém působení konkrétního nápoje. Dva výrobky stojící vedle sebe v regálu mohou mít velmi rozdílné složení.

Ne každé nealkoholické pivo je sladká bomba

Bylo by však chybou z předchozích výsledků udělat závěr, že každé nealkoholické pivo škodí metabolismu. Jiné klinické studie tak jednoznačný negativní efekt neukazují.

Randomizovaný dvojitě zaslepený výzkum například sledoval 22 zdravých mužů, kteří po dobu čtyř týdnů pili každý den 330 mililitrů alkoholického nebo nealkoholického piva s nulovým obsahem alkoholu. U nealkoholické varianty vědci nezjistili zvýšení tělesné hmotnosti ani tělesného tuku a nedošlo ani k významným změnám glukózy, HbA1c, inzulinu nebo inzulinové rezistence (5).

To podporuje myšlenku, že nelze hodnotit celou kategorii jedním slovem. Rozhoduje konkrétní receptura, množství a samozřejmě také to, kolik piva člověk vypije.

Polyfenoly nejsou nepřítelem jater

Občas se lze setkat s tvrzením, že polyfenoly obsažené v nealkoholickém pivu zatěžují játra. Dostupné studie ale takový obecný závěr nepodporují.

Pivo obsahuje různé fenolické sloučeniny pocházející ze sladu a chmele. Výzkumy se naopak zabývají jejich potenciálními antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi (6).

Ani studie z roku 2025 nepřinesla jednoduchý důkaz, že by nealkoholické pivo poškozovalo játra. U různých typů nápojů se jednotlivé jaterní ukazatele měnily rozdílně a autoři zdůraznili nutnost dalšího dlouhodobého výzkumu (1).

Není tedy důvod strašit tím, že sklenice nealkoholického piva představuje pro játra podobnou zátěž jako klasické alkoholické pivo.

Nealkoholické pivo může mít i zajímavou světlou stránku

Pivo bez alkoholu není nutričně prázdný nápoj. Obsahuje například některé polyfenoly a další látky pocházející ze sladu a chmele. Klinický výzkum dokonce naznačuje, že nealkoholické pivo může určitým způsobem ovlivňovat střevní mikrobiotu (5).

Studie u lidí s nadváhou či obezitou zase zjistila, že čtyřtýdenní konzumace nealkoholického piva nezhoršila celkově hodnocenou funkci cév. U části účastníků, kteří měli na začátku horší endoteliální funkci, bylo dokonce pozorováno její zlepšení (7).

To ovšem není důvod začít pivo považovat za zdravotní doplněk. Ukazuje to pouze, že jeho účinky jsou složitější než jednoduché dělení na „zdravé“ a „nezdravé“.

Největší službu udělá obyčejná etiketa

Pokud si nealkoholické pivo dáváte příležitostně, není důvod k panice. Pozornost se vyplatí zvýšit ve chvíli, kdy jím pravidelně nahrazujete vodu nebo jiné neslazené nápoje.

Stačí otočit láhev a porovnat množství sacharidů a údaj „z toho cukry“. Obzvlášť velké rozdíly mohou být mezi klasickými nealkoholickými pivy a ochucenými či míchanými pivními nápoji.

A právě zde spočívá největší paradox nealkoholického piva. Odstranění alkoholu je z hlediska omezení jeho zdravotních rizik zásadní výhodou. Neznamená to však, že z výsledného nápoje zmizely kalorie, sacharidy nebo cukry. Pokud vypijete jednu láhev, není potřeba z ní dělat zdravotního strašáka. Jestliže ale mizí několik lahví každý den, etiketa začíná být podstatně důležitější než velký nápis „NEALKO“ na přední straně.