Zdravotníci, dietologové a především místní zemědělci vyzývají často ke konzumaci sezónní zeleniny a ovoce. Biorytmy a fyziologické cykly člověka totiž fungují v sepětí s přírodou, tudíž je dobré v létě využívat bohatou úrodu plodů, zatímco v zimě se vyplatí spoléhat spíš na kysané zelí, kořenovou zeleninu a uskladněná jablka. Jenže moderní supermarkety dnes nabízejí všechny druhy ovoce a zeleniny po celý rok. Dovážené plody se trhají nezralé a nejsou tak výživné jako ty sklizené před pár hodinami na poli. Právě celoroční pestrá nabídka zamíchala trochu s tím, co to sezónní plody jsou. Většina lidí vůbec netuší, kdy které plodiny zrají a kdy je čas jahod, hrušek či třeba chřestu.
Může za to několik faktorů. Jednak špatné vzdělávání, z něhož si lidé do života neodnášejí nic. V hodinách biologie nedávají pozor a informace o tom, kdy které plodiny dozrávají, jim přijdou nezajímavé, přitom jsou velmi praktické pro život. Ještě před třiceti roky však ani vzdělání nebylo třeba. Zemědělci totiž dodávali na pulty plodiny v době, kdy skutečně zrály. A tak lidé nemohli konzumovat nesezónní zeleninu a ovoce. Převrat v tom přinesl moderní výdobytek – supermarkety zásobované dovozem. A celoroční nabídka všech plodin vedla k tomu, že o sezónních plodinách lidé nevědí nic. Kdy se sklízí chřest? Kdy zrají meruňky? A kdy naopak zimní jablka?
Proč konzumovat sezónní plodiny? Z mnoha důvodů. Jedním z nich je ekologie a
podpora místního zemědělství. Dovoz je závislý na dopravě, která představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí. Konzumací sezónních plodin od lokálních farmářů lidé podporují zaměstnanost ve svém regionu a chovají se ekologicky. Když ale odhlédneme od toho všeho, pak je tu hlavní aspekt – zdravotní. Sezónní a lokální produkty jsou totiž mnohem výživnější – obsahují více živin, vitaminů, minerálů a dalších biologicky aktivních látek než dovážené plodiny. Ty jsou totiž sklízeny nezralé a uchovávány v atmosférách, které nepříznivě působí na kondici plodů. Doba převozu a uskladnění dále snižuje obsah zdraví prospěšných látek.
A pak je tu ještě další aspekt, a sice fakt, že se člověk vyvíjel s biorytmy podle přírody. Sezónní dynamika v přístupu k plodinám tak odpovídá sezónní dynamice trávení a fyziologie. Sezónní kulinářský kalendář byl zajímavý také pro trávení a zdravý jídelníček. Chřestové slavnosti na jaře, borůvkové hody v létě či švestkové koláče na konci léta a počátku podzimu.
Zatímco v Česku lidé spoléhají na supermarkety a dovozy pětadvacet roků, na Západě je to ještě horší. Tam jsou na maliny v lednu a chřest v říjnu zvyklí ještě déle. A tak tam vyrostly celé generace, které netuší, že chřest se sklízí od dubna do června, jahody od konce května do konce června, zatímco třeba broskve jsou plody konce července a měsíce srpna. A jablka se konzumovala díky letním odrůdám od konce června do konce zimy, kdy se dojídaly zásoby uskladněných zimních odrůd.
Průzkum časopisu BBC Good Food odhaluje, jak otřesné jsou
informace o zrání plodin u lidí na Západě. V Británii má přehled necelých deset procent dospělých. A to ještě ne u všech druhů plodin. Nejvíce chybují lidé v borůvkách, chřestu, jahodách apod.
Paradoxně osm z deseti Britů tvrdí, že je důležité jíst sezónní plodiny. Mediální masáž propagující uvědomělý nákup a konzumaci zeleniny a ovoce funguje. Co však nefunguje, je informovanost veřejnosti, kdy se které plody konzumují, protože v tu dobu zrovna zrají.
„
Vaření sezónních plodin vždycky poskytovalo úžasnou strukturu v kulinářském kalendáři, ale náš výzkum dokazuje, že tradiční dynamika a rytmy v kuchyni mizí,“ uvedla šéfredaktorka magazínu BBC Good Food Gillian Carterová.
Sledujte nás na sociálních sítích:
