Lítáte od jednoho úkolu ke druhému a o klidném jaru si můžete nechat jen zdát? Možná by vám prospěla malá pauza. Co v rámci relaxu vyrazit na houby? To, že v lese ještě nenastala hlavní sezóna, vůbec ničemu nevadí!
Možná je pro vás novinkou, že i v chladném počasí, které teď venku panuje, roste spousta hub. Byl by hřích si je nenasbírat a nenasušit do zásoby! Zejména hlíva ústřičná má na lidské zdraví prokazatelně blahodárné účinky. Kde ji hledat?
Hlíva ústřičná vyrůstá na pařezech a kmenech nejrůznějších listnáčů. Nejraději má lokality bohaté na vláhu – podél vodních potoků a lučních lesů. Objevuje se nejprve v září, nejčastěji na ni však narazíte v listopadu a začátkem prosince. Pokud není tuhá zima, k dispozici bývá klidně i v březnu!
Přírodní dar k nezaplacení
Hlíva se používá při léčení kardiovaskulárních chorob, astmatu, artritidy, osteoporózy a chronických zánětů. Uleví při fyzickém i psychickém vyčerpání, alergii, pomáhá v boji proti vysoké hladině cholesterolu, chřipce, virózám i nachlazením. Mírní bolesti kloubů, léčí vyrážky, ekzémy a odstraňuje bradavice. Výrazně posiluje imunitní systém a pozor, zpomaluje stárnutí. Je vám jasné, že tento všestranný pomocník vám doma nesmí chybět?
Jak hlívu užívat?
Doporučená denní dávka je podle odborníků pět až deset gramů sušené a drcené hlívy, nebo 50–100 gramů čerstvých plodnic. Rozhodně se nevyplácí dávku navýšit, protože větší množství způsobuje nevolnosti.
Co bude dnes k večeři?
Hlíva má v kuchyni velký význam. Masité klobouky se používají do polévek a omáček, dá se naservírovat jako příloha k masu, je chutná součást zeleninových salátů. Připravit si z ní můžete přírodní nebo smažené řízky, smaženici, rizoto, dršťkovou či bramborovou polévku. Je vhodná i k nakládání, dobře se konzervuje v různých nálevech. Fantazii se tady opravdu meze nekladou…
Sledujte nás na sociálních sítích:
