Plísňová onemocnění jsou pro zahrádkáře noční můrou, která může zničit měsíce namáhavé práce během pouhých několika dnů. Mezi těmito onemocněními jsou právě plísně, způsobené houbami řádu Erysiphales, obzvláště obávané. Tyto houby způsobují tzv. padlí, která pokrývají rostliny bílým práškovým povlakem, oslabují je a výrazně snižují úrodu. Přestože chemické prostředky jsou často účinné, mnozí zahrádkáři hledají šetrnější alternativy. Jedna z těchto alternativ, která si získává pozornost, je použití obyčejného mléka.

Vznik plísňového onemocnění

Padlí napadá širokou škálu rostlin, včetně oblíbené zeleniny a ovocných keřů. Jeho vznik je obvykle podmíněn specifickými podmínkami prostředí. Padlí se obvykle šíří za teplého a vlhkého počasí, často na jaře a začátku léta, kdy rostliny začínají intenzivně růst.

Houby řádu Erysiphales se živí živinami z rostlin, které napadnou. Parazitují na povrchu rostlin, kde tvoří mycelium, které následně produkuje charakteristický bílý práškový povlak, jež pokrývá listy a stonky. Tento povlak brání rostlinám v efektivní fotosyntéze, což vede ke žloutnutí a nekrotizaci listů, sníženému růstu a v konečném důsledku i k nižší úrodě.

Síla mléka

Použití mléka jako preventivního a léčebného prostředku proti padlí možná zní divně, ale není to žádná novinka. Mléko obsahuje několik složek, které mohou potenciálně omezit růst a šíření plísní na rostlinách.

Jednou z teorií je, že mléko má přirozeně antimikrobiální vlastnosti díky přítomnosti laktózy a jiných organických kyselin, které mohou měnit pH povrchu rostlin na hodnoty nevhodné pro růst hub. Dalším důležitým faktorem je obsah minerálů, zejména draslíku, vápníku a fosforu, které posilují rostlinu samotnou a zvyšují její odolnost vůči chorobám.

Navíc se spekuluje, že při rozkladu mléka na povrchu listů vzniká film s antisporulativním efektem, který brání rozšiřování spór padlí. Tohoto efektu lze dosáhnout i díky slunečnímu záření, které působí na kombinaci těchto látek v mléce a vytváří z něj slabé baktericidní činidlo.

Jak použít mléko v praxi

Pro dosažení nejlepšího účinku se doporučuje použít čerstvé, nepasterizované mléko. Nicméně, i pasterizované mléko poskytuje výborný účinek proti plísni. Smíchejte mléko s vodou v poměru jedna ku devíti (10% roztok) a tento roztok použijte k postřiku napadených rostlin. Je vhodné aplikovat roztok během ne příliš horkého dne, nejlépe ráno nebo pozdě večer, aby rostliny nebyly vystaveny prudkému slunci a horku.

Důkladně postříkejte všechny povrchy rostliny, včetně spodních stran listů, kde se plíseň často skrytě šíří. Postřik by měl být prováděn jednou týdně až do vymizení příznaků, a pak pro jistotu ještě dva týdny po sobě jako prevence.

Vlastní zahrada bez chemie

Využívání mléka v boji proti plísni, jako je padlí, nabízí ekologickou alternativu k tradičním fungicidům. Vedlejší účinky jsou minimální: mléko je bezpečné pro domácí mazlíčky, děti i pro životní prostředí. Využitím mléka mohou zahrádkáři omezit používání agresivních chemických prostředků a dosáhnout stejně účinných výsledků, což přispívá k ekologičtější a udržitelnější péči o zahradu.

Je však důležité poznamenat, že každá zahrada je unikátní a úspěch může záviset na konkrétních podmínkách místa, typu rostlin a závažnosti infekce. Proto je dobré pozorně sledovat reakci rostlin na tento způsob léčby a v případě potřeby vyhledat další odbornou radu. 

Stejně jako v mnoha jiných oblastech života, i v zahradničení platí, že prevence je vždy lepší než léčba. Pravidelná kontrola rostlin, dodržování optimálního zalévání a správné hnojení přispívají k celkové odolnosti rostlin a snižují riziko napadení plísněmi. Mléko tu však může být užitečným spojencem, na kterého se dá spolehnout v boji proti této přetrvávající hrozbě zahrad.

Zdroj: http://www.bccdc.ca/resource-gallery/Documents/Educational%20Materials/EH/FPS/Food/DairyProcessingCleaning.pdf, https://www.thespruce.com/how-to-use-milk-to-control-mildew-1402739