Proč vyrábět mast právě ze sušených bylin

Sušené byliny patří mezi nejlepší zimní zásoby z domácí zahrady, louky nebo lesa. Při správném usušení si uchovávají vůni i řadu ceněných vlastností a snadno se skladují. Použít je lze do čajů, koupelí, obkladů, ale také do domácí kosmetiky.

Pro výrobu masti jsou sušené rostliny vhodnější než čerstvé. Obsahují totiž méně vody, která by mohla způsobit rychlejší kažení výrobku. Dobře usušené byliny by měly být čisté, bez známek plísně, vlhkosti a zatuchlého zápachu. Ideální je skladovat je ve vzduchotěsných dózách, na tmavém a suchém místě.

Bylinná mast funguje na jednoduchém principu. Účinné a aromatické látky z rostlin se při opakovaném zahřívání postupně uvolňují do tuku. Ten pak vytváří ochranný film na pokožce, pomáhá ji promazat a předává jí vlastnosti použité byliny.

Jaké byliny se do domácí masti hodí

Výběr bylin záleží na tom, k jakému účelu chcete mast používat. Některé rostliny se tradičně přidávají do přípravků na namáhanou, suchou nebo citlivou pokožku, jiné jsou oblíbené při masážích.

Heřmánek je známý jemnou vůní a zklidňujícím charakterem. Hodí se do masti určené k péči o citlivou, suchou či podrážděnou pokožku. Je oblíbený také ve večerní kosmetice, protože jeho aroma působí příjemně a uklidňujícím dojmem.

Tužebník jilmový se tradičně používá do bylinných směsí určených pro pokožku se sklonem k zarudnutí nebo nepříjemným reakcím po štípnutí hmyzem. Jeho jemné květy v masti vytvoří příjemnou, lehce nasládlou vůni.

Kostival lékařský se často objevuje v masážních mastích pro unavené svaly, namáhané klouby nebo pohmožděná místa. Používá se pouze zevně a je vhodné vyhnout se aplikaci na otevřené rány, sliznice a silně podrážděnou pokožku.

Konopí je oblíbenou složkou mastí určených pro masáž ztuhlých svalů, zad nebo namáhaných nohou. Pro domácí přípravu se zpravidla používá sušená technická odrůda konopí nebo hotová konopná sušina z ověřeného zdroje.

Kromě uvedených bylin lze využít například měsíček, levanduli, jitrocel nebo mateřídoušku. Začátečníci by ale měli začít s jednou hlavní bylinou. Snadněji pak poznají, jak mast voní, jakou má konzistenci a zda pokožce vyhovuje.

Základní suroviny a vybavení

Na jednu menší dávku masti budete potřebovat dvě velké hrsti sušené a rozdrcené byliny a přibližně 250 až 300 gramů tuku. Množství lze upravit podle toho, zda chcete mast výraznější, nebo jemnější.

Vhodný tuk je důležitý nejen kvůli výsledné konzistenci, ale také vůni. Tradiční variantou je domácí nesolené sádlo. Nemělo by obsahovat sůl ani koření, proto není vhodné používat běžné kuchyňské sádlo určené k vaření. Jeho přirozené aroma však nemusí každému vyhovovat.

Jemnější alternativou je bambucké máslo, kokosový olej nebo lékařská vazelína. Bambucké máslo je příjemné pro suchou pokožku, kokosový olej dodá masti lehčí strukturu a vazelína vytvoří dobře roztíratelný ochranný základ. Tuky lze také kombinovat, například spojit bambucké máslo s menším množstvím kokosového oleje.

Připravte si také dva hrnce pro vodní lázeň, žáruvzdornou misku, vařečku, pokličku, velmi jemné sítko nebo čisté plátno a vyvařené kelímky či skleničky s víčkem.

Postup výroby krok za krokem

Sušené byliny nejprve lehce promněte v dlaních nebo je nahrubo rozdrobte. Nemusíte je měnit na prášek, stačí je narušit, aby se lépe uvolnila vůně a obsažené látky.

Tuk vložte do misky, přidejte byliny a misku postavte do vodní lázně. Větší hrnec naplňte menším množstvím vody a na něj nebo do něj umístěte misku s tukem a bylinami. Směs zahřívejte pozvolna, přibližně na 60 až 80 °C. Tuk by se měl rozpustit, ale neměl by prudce bublat ani se přepalovat.

Po prohřátí směs odstavte a nechte zcela vychladnout. Poté ji přiklopte pokličkou, aby se do ní nedostal prach, voda nebo nečistoty, a uložte ji na suché a spíše chladnější místo.

Macerování trvá přibližně měsíc. Během této doby postup alespoň čtyřikrát zopakujte: mast znovu pomalu zahřejte ve vodní lázni, nechte ji vychladnout a opět ji zakrytou uložte. Díky opakovanému zahřívání se bylinné složky lépe spojí s tukovým základem.

Vůně, kombinace a závěrečné cezení

Při posledním zahřátí můžete mast obměnit přidáním další sušené byliny. K heřmánku se hodí například měsíček, ke kostivalu zase trocha levandule. Nepřehánějte to však s množstvím druhů. Jednoduchá směs bývá často nejpříjemnější.

Pro výraznější aroma lze přidat několik kapek éterického oleje. Vždy jej ale používejte opatrně a až do mírně zchladlé směsi. Na malé množství masti stačí jen několik kapek. U citlivé pokožky, dětí nebo alergiků je bezpečnější éterické oleje úplně vynechat.

Nakonec mast ještě naposledy rozehřejte a přeceďte přes velmi jemné sítko, gázu nebo čisté bavlněné plátno. Byliny dobře vymačkejte, ale dbejte na čistotu rukou i nádob. Tekutou mast nalijte do připravených kelímků a nechte ji při pokojové teplotě zatuhnout.

Skladování a nápad na dárek

Hotovou mast skladujte v uzavřené nádobě, nejlépe v chladu, suchu a mimo přímé slunce. Pokud jste pracovali s čistými pomůckami a nepřidali do směsi vodu, může mast vydržet minimálně rok. Vždy ji nabírejte čistými prsty nebo malou špachtlí.

Pokud mast připravujete jako dárek, vytvořte jednoduchou etiketu. Uveďte na ni název masti, použité byliny, datum výroby a doporučení k uchovávání. Skleničku lze ozdobit přírodním motouzem, malou visačkou nebo snítkou sušených květů.

Před prvním použitím je rozumné vyzkoušet malé množství masti na kousku pokožky. Domácí bylinná mast není náhradou lékařské péče, ale může se stát oblíbenou součástí domácí kosmetické výbavy i milým dárkem vytvořeným s péčí.

Zdroj: názor autora