Moderní způsob praní přináší obrovskou úsporu elektrické energie, ale spolu s ní také znatelnou daň v podobě nevítaných mikroskopických společníků. Nízké teploty kolem 30 až 40 stupňů Celsia, které dnes volíme pro šetrnost k jemným tkaninám i peněžence, bezpečně nezlikvidují drobné organismy usazené v hlubokých zákoutích spotřebiče.

Film, na který koukat nechcete

Odborníci již mnohokrát poukázali na skutečnost, že se při dlouhodobém praní na nízké teploty vytváří v těsnění a dávkovačích ideální prostředí pro tvorbu odolného biofilmu, ve kterém přežívají bakterie i plísně všeho druhu (1). Tento slizký povlak se velmi ochotně uchytává na místech, kam oko běžně nedohlédne.

Tady je to nejhorší

Zadní strana bubnu, gumové těsnění, plastové nádržky i vnitřek vypouštěcích hadic se stává útočištěm pro mikroorganismy, které spotřebovávají zbytky saponátů a organické nečistoty z oblečení. Důsledkem jejich řádění i přirozeného životního cyklu jsou těkavé sloučeniny síry a plísňové spory, jež se během cyklu uvolňují do vody a následně vpíjejí do vláken čerstvě vypraných triček. No fuj!

Dávkování podle vlastních pravidel

Často převládá domněnka, že tím větší množství gelu či aviváže, tím čistší a voňavější oděvy. Pokud ani vy s těmito prostředky nijak nešetříte, měli byste vědět, že nadbytek tekutých pracích prostředků se při nízkých teplotách nevytvoří ve stabilní roztok a nedokáže se plně rozpustit. Belgičtí vědci proto přišli s varováním, že zbytkem nerozpuštěných syntetických látek se velmi aktivně živí specifické druhy mikroorganismů, zejména rod Pseudomonas, který stojí za charakteristickým kyselým až hnilobným zápachem (2).

Odvrácená strana praní

Klasická aviváž ke všemu působí jako neviditelné lepidlo. Na vnitřních trubkách a plochách bubnu postaví jemný voskovitý film, na který se následně chytají žmolky z textilií, prachové částice i odumřelé kožní buňky. Namísto dlouhotrvající vůně tak přemíra změkčovadla stvoří živnou půdu pro rozkladné procesy, jež se projevují při každém dalším kontaktu s vodou.

Vzduch jako nejlepší spojenec

Po dokončení jakéhokoli programu zůstává v útrobách pračky vlhkost dosahující téměř 100 procent. Zavřete-li dvířka ihned po vytažení posledního kusu oblečení, stvoříte dokonale izolovaný prostor s tropickým klimatem. Švýcarský výzkum zabývající se šířením mikroorganismů v uzavřených domácích zařízeních prokázal, že absolutní absence proudění vzduchu zrychluje množení plísňových zárodků až pětinásobně během prvních tří hodin po dokončení pracího cyklu (3).

Větrání je základ

Pravidelné větrání představuje zcela zásadní preventivní opatření, které nic nestojí. Dvířka spotřebiče i zásuvka na prací prášek by měly zůstávat trvale pootevřené, dokud všechny vnitřní části úplně nevyschnou. Šuplík na saponáty je také vhodné jednou za čas zcela vyjmout a důkladně propláchnout pod tekoucí teplou vodou, protože v jeho zadní části se usazují husté zbytky gelů velmi rychle.

Teplotní šok pro mikroskopické nájemníky

Jak tedy nahromaděné usazeniny a nelibou vůni odstranit bez utrácení za drahé chemické čističe z obchodu? Nejúčinnější zbraní zůstává obyčejná vysoká teplota, kterou dnešní šetrné programy téměř nevyužívají. Rakouská odborná práce zaměřená na hygienu v domácnostech dokázala, že mycí nebo prací cyklus s teplotou minimálně 60, ideálně však 90 stupňů Celsia umí efektivně rozbít strukturu biofilmu a zničit bílkoviny obsažené v bakteriálních buňkách (4).

Horká pravidelnost musí být

Alespoň jednou za měsíc proto zapněte prázdnou pračku na nejvyšší možný teplotní program. Přidat můžete obyčejný ocet nebo kyselinu citronovou. Kyselá reakce pomůže rozpustit minerální usazeniny z tvrdé vody, v jejichž pórech se špína také velmi ráda drží. Během tohoto horkého cyklu se postupně uvolní i staré nánosy ze zadních částí bubnu a přívodního potrubí.

Fyzická očista těsnění

Gumový kroužek kolem vstupu do bubnu bývá hlavním centrem potíží. V jeho hlubokých záhybech se drží odstředěná voda, zapomenuté mince, sponky do vlasů a nánosy jemného bláta. Jistá britská studie odhalila, že až 80 procent veškerých plísní přítomných v domácích praních se nachází právě v dolní části gumového těsnění (5).

Vezměte do ruky utěrku z mikrovlákna a po každém dokončeném programu záhyby gumy pečlivě vytřete do sucha. Zjistíte-li, že se na površích již objevily černé tečky, jde o zažranou plíseň. Na tu platí hustá kašička z jedlé sody nebo malé množství peroxidu vodíku. Směs naneste na postižená místa, nechte působit půl hodiny a následně starým kartáčkem na zuby povrch důkladně vydrhněte.

Filtr jako zapomenutá komora

Posledním kritickým místem bývá odtokový filtr umístěný v dolní části předního panelu. Zde se zachytávají hrubé nečistoty, vlasy, nitě i drobné předměty zapomenuté v kapsách kalhot. Vytvořená zátka brání plynulému odtoku špinavé vody, která následně zůstává stát v čerpadle a pomalu zahnívá. Jak si správně tušíte, stagnující voda v odtokovém systému zásadním způsobem zhoršuje celkovou čistotu vody při následných pracích cyklech (6).