Vitamin C patří mezi nejznámější vitaminy vůbec. Jakmile se objeví první příznaky nachlazení, řada lidí automaticky sáhne po pomerančích, citronu nebo tabletách s vysokou dávkou kyseliny askorbové. Vitamin C je pro lidský organismus skutečně nezbytný, z toho ale nevyplývá, že čím více ho přijmeme, tím lépe.
Právě doplňky stravy umožňují během několika sekund přijmout množství, které by člověk z běžného jídelníčku získával podstatně obtížněji. Výzkum přitom ukazuje, že schopnost organismu vitamin C využít není neomezená. S rostoucí dávkou klesá jeho biologická dostupnost a větší část přijatého množství je vyloučena močí. (1)
Vitamin C tělo skutečně potřebuje
Kyselina askorbová se účastní celé řady biologických procesů. Je důležitá například pro tvorbu kolagenu, funguje jako antioxidant a podílí se na řadě enzymatických reakcí. Bez dostatečného příjmu vitaminu C proto lidské tělo nemůže správně fungovat.
To však neznamená, že vysoké dávky automaticky přinášejí větší užitek. Farmakokinetická studie zdravých dobrovolníků ukázala, že koncentrace vitaminu C v těle neroste úměrně tomu, kolik ho spolkneme. Při jednorázových dávkách 500 mg a více klesala biologická dostupnost a větší množství absorbovaného vitaminu bylo vylučováno močí. Při denní dávce 1 000 mg už byly plazmatické koncentrace prakticky nasycené. (1)
Užívat několik gramů vitaminu C denně tedy není totéž jako dodat organismu několikanásobně větší prospěch.
Nachlazení není důvodem k nekontrolovaným megadávkám
Jedním z hlavních důvodů, proč lidé sahají po vysokých dávkách vitaminu C, je snaha předejít nachlazení nebo jej rychleji překonat. Ani zde ale neplatí jednoduché pravidlo „více vitaminu rovná se větší ochrana“.
Rozsáhlý Cochrane přehled kontrolovaných studií zjistil, že pravidelné užívání vitaminu C v běžné populaci významně nesnižovalo pravděpodobnost, že člověk nachlazení dostane. Určitý přínos byl pozorován například ve zkrácení délky nachlazení a výraznější preventivní efekt se objevil u lidí vystavených krátkodobé intenzivní fyzické zátěži. Užívání vitaminu C až po propuknutí příznaků však nevykazovalo konzistentní terapeutický účinek. (2)
Preventivní polykání stále vyšších dávek proto není automaticky cestou k lepší imunitě.
Ledviny mohou být vysokými dávkami zatěžovány
Jedním z nejdiskutovanějších problémů nadměrného příjmu vitaminu C jsou ledvinové kameny. Část kyseliny askorbové se totiž může metabolizovat na oxalát, který se podílí na tvorbě nejčastějšího typu ledvinových kamenů – kalciumoxalátových.
Ve studii pacientů náchylných k tvorbě kalciových kamenů i zdravých dobrovolníků zvýšilo užívání 1 až 2 gramů vitaminu C denně množství oxalátu v moči. Současně vzrostl index krystalizace kalciumoxalátu. (3)
Další studie u pacientů zjistila, že již dávky od 500 mg kyseliny askorbové vedly ke statisticky významnému zvýšení vylučování oxalátu močí. (4)
Důležité jsou také dlouhodobější údaje. Prospektivní studie více než 23 tisíc švédských mužů zjistila, že užívání samostatných doplňků kyseliny askorbové v dávce přibližně 1 000 mg bylo spojeno s téměř dvojnásobným rizikem vzniku ledvinových kamenů oproti mužům, kteří tyto doplňky neužívali. Šlo však o observační studii, takže sama o sobě neprokazuje, že vitamin C byl přímou příčinou kamenů. (5)
Více vitaminu neznamená, že tělo více využije
Představa, že přebytečný vitamin C jednoduše odejde močí a tím celý problém končí, je příliš zjednodušená.
Výzkum metabolismu vitaminu C ukázal, že organismus jeho množství velmi důsledně reguluje prostřednictvím střevního vstřebávání, hromadění v tkáních a zpětného vstřebávání v ledvinách. (6)
V jedné z farmakokinetických studií byly zdravým dobrovolníkům postupně podávány denní dávky od 30 až do 2 500 mg. Největší změny koncentrace vitaminu C nastávaly při mnohem nižších dávkách, zatímco při vysokém příjmu už docházelo k nasycení. Při 1 000 mg denně se navíc zvýšilo vylučování oxalátu a urátu. (1)
To je další argument proti představě, že několikagramové dávky jsou pro zdravého člověka automaticky výhodnější než rozumný příjem ze stravy.
Pozor také na tvrzení o vitaminu B12
U vysokých dávek vitaminu C se někdy tvrdí, že ničí vitamin B12 nebo výrazně omezuje jeho vstřebávání. Dostupné studie ale takto jednoznačný závěr nepodporují.
Výzkum u lidí ukázal, že současné podání 1 gramu kyseliny askorbové nezhoršilo vstřebávání hydroxokobalaminu. Ani při užívání 2 gramů vitaminu C denně nebyly zjištěny významné známky ničení tělesných zásob vitaminu B12. (7)
Starší laboratorní tvrzení o výrazném rozkladu B12 byla navíc později zpochybněna, protože část pozorovaného efektu zřejmě souvisela s použitou metodou měření. (8)
Není tedy důvod automaticky tvrdit, že každý člověk užívající vitamin C musí oddělovat jeho příjem od vitaminu B12 o několik hodin.
Zvýšenou opatrnost vyžaduje nadbytek železa
Vitamin C dokáže zvýšit vstřebávání nehemového železa z potravy. Pro člověka s nedostatkem železa to může být výhodné, ale jiná situace nastává u lidí, kteří mají železa v organismu nadbytek.
Odborná práce zabývající se vysokými dávkami vitaminu C upozorňuje především na pacienty s poruchami spojenými s přetížením železem, například některými formami hemochromatózy nebo transfuzně podmíněným nadbytkem železa. U zdravých lidí regulační mechanismy zpravidla brání nebezpečnému hromadění železa, rizikové skupiny ale vyžadují individuální posouzení. (9)
A co tvrzení, že vitamin C poškozuje klouby?
Také zde je potřeba velká opatrnost. Studie na morčatech zjistila, že dlouhodobé vyšší dávky kyseliny askorbové byly spojeny se závažnější spontánní osteoartrózou kolenního kloubu a s větším počtem a velikostí osteofytů. (10)
Výsledek je zajímavý, ale nelze jej jednoduše převést na člověka. Šlo o zvířecí experiment, nikoli klinickou studii dokazující, že vysoký příjem vitaminu C způsobuje osteoartrózu nebo kostní výrůstky u lidí. Není proto správné strašit tím, že několik tablet vitaminu C automaticky poškodí lidské klouby.
Megadávky mají své hranice
U vitaminu C je důležité rozlišovat mezi běžným příjmem z potravin a koncentrovanými doplňky stravy. Pro dospělé se jako tolerovatelná horní hranice příjmu běžně uvádí 2 000 mg denně. Tato hodnota ale není doporučením přijímat dva gramy vitaminu C každý den. Jde o horní limit, nad kterým roste pravděpodobnost nežádoucích účinků.
Výzkumy navíc ukazují, že organismus dokáže efektivně hospodařit s podstatně menším množstvím. Při zvyšování dávky nad několik set miligramů postupně klesá relativní využitelnost vitaminu a roste jeho vylučování. (1)
U dětí a dospívajících jsou horní limity nižší a vysoké dávky by neměly být podávány bezdůvodně. Zvláštní opatrnost je vhodná také u lidí s onemocněním ledvin, opakovanými ledvinovými kameny nebo poruchami metabolismu železa.
Vitamin C ano, ale není potřeba soutěžit v dávkách
Vitamin C je nepostradatelná živina a jeho nedostatek představuje zdravotní problém. Stejně tak ale není rozumné předpokládat, že gramové dávky přinesou několikanásobně větší zdravotní přínos.
Lidské tělo má pro vitamin C propracované regulační mechanismy a při vysokých dávkách jeho využitelnost klesá. (1, 6) Současně existují důkazy, že vysoké dávky mohou zvyšovat vylučování oxalátu močí a u některých lidí mohou souviset s vyšším rizikem ledvinových kamenů. (3, 4, 5)
U zdravého člověka proto není důvod bez konkrétního doporučení dlouhodobě užívat megadávky vitaminu C. Doplňky stravy mohou mít své místo, ale ani u vitaminů neplatí, že větší množství musí být automaticky zdravější.