Meduňka lékařská je aromatická bylinka z čeledi máty. Její oficiální název je „Melissa officinalis“. Pochází z jihovýchodní Evropy, severní Afriky, Středozemního moře, Asie a je považována za starověkou bylinu. Meduňka je známá jako uklidňující bylinka. Použití meduňky jako léčebného přípravku sahá až do starověkého Řecka a Říma. Řekové nazývali meduňku jako „Melisophyllon“, který si vezme slova Melissa, což znamená „včelí med“ a fylon pro „list“.
Ve 14. století ji karmelitánské jeptišky používaly meduňku k výrobě tonika, které je známo jako karmelitánská voda. Jednalo se o kombinaci meduňky, citrónové kůry, muškátového oříšku a koriandru. Meduňka se vyskytuje v léčivých přípravcích a lihovinách, které jsou již tady několik staletí. Listy rostliny se používají také v různých čajích a její éterický olej se extrahuje a je velmi často využíván v aromaterapii. Po rozdrcení listů ucítíte vůni citrónu, která je pro meduňku charakteristická. Díky této jemné vůni citrónu se používá také k přípravě léků.
Věděli jste, že jedním ze základních účinků meduňky je vyvolání mírného sedativního účinku. Třením meduňkového listí přes pokožku se odradí nepříjemný hmyz, jako jsou komáři. Je také užitečná při bodnutí hmyzem. Pokud se chystáte na kempování, balzám z citronu je skvělá přírodní alternativa; Jeho drcené listy jsou skvělým odpuzovačem komárů. Pro osvěžení dechu se doporučuje rozžvýkat v ústech pár listů meduňky.
Pěstování bylinky a její využití
Jedná se o trvalku. Kvůli jejímu rychlému růstu ji považuje většina venkovních zahrádkářů za škůdce a snaží se ji nastavit hranice. Lze ji pěstovat jak v bylinkovém záhoně na zahrádce, tak i v bytě v květináči. I malý kořen meduňky snadno zakoření ve sklenici vody, lze ji pak zasadit buď do záhonu venku nebo do květináče v bytě.
Květiny meduňky tvořím velké množství nektaru, Proto ji také včelařů sázejí v blízkosti uloví, aby k nim lákaly včely. Meduňka není náročná na světlo, pokud ji pěstujete v záhonu. Pokud jste se rozhodli si bylinku vypěstovat doma v květináči, měla by mít až pět hodin přímého denního slunečního světla. Bylinka má ráda stálý přísun vody.
V případě, že nám meduňka začne měnit barvy listů na hnědé může to znamenat několik problémů, od studeného vzduchu po nedostatek vody až po nadměrné slunce. Meduňka je také háklivá bylinka na různé mšice a škůdce.
Existuje celá řada tipů na domácí zpracování meduňky. Mezi nejznámější domácí výrobky z meduňky patří bylinkový sirup, balzám na rty a opary, meduňkový čaj nebo i citrónové mýdlo. Lístky meduňky lze také přidat do ovocných pokrmů, bonbónů nebo také do koupelí, které napomáhají zmírnit kožní problémy a revmatické obtíže.
V potravinách a nápojích se k aromatizaci používá extrakt a olej z meduňky. Do značené míry se meduňka používá také v kuchyni k ochucení některého druhu pečiva, nápojů nebo i masových pokrmů. Má lehkou citronovou příchuť a lze jej použít v téměř v jakémkoli pokrmu, od ozdobení talíře, až po použití do salátu. Jemná citrusová vůně meduňky je ideální pro mořské plody a dobře se hodí k mnoha kořením, včetně kerblíku, pepře, tymiánu a petrželky.
Léčivé účinky
Meduňka má blahodárné účinky na naše zdraví, obsahuje vitamín C, vitamín B, flavonoidy, fenolové kyseliny a kyselinu rozmarýnovou, která má silné antioxidační a antimikrobiální vlastnosti. Je to všestranná bylinka, používá se při menstruačních bolestech, nadýmání, bušení srdce a vysokém krevním tlaku. Je prokázáno, že meduňka zlepšuje náladu a duševní výkon, a dokonce má výjimečné antioxidační vlastnosti.
Dnes se meduňka používá také v tradiční medicíně proti nespavosti. Meduňka působí příznivě proti úzkosti, stresu, poruchy trávení (dyspepsie), demenci, Alzheimerově chorobě a mnoho dalších stavech. Uklidňuje, zmírňuje časté změny nálad. Esenciální olej z meduňky je oblíbený v aromaterapii. Meduňka v podobě čaje je velkým pomocníkem při psychických potížích. Doporučuje se vypít šálek čaje tak zhruba hodinu před spaním. Meduňka je univerzální bylinkou, najdete ji v několika čajových receptech.
