Nejspíš jste o něm už slyšeli. Hořký pomerančovník (Citrus aurantium) pochází z jihovýchodní Asie. Jeho plody jsou příliš kyselé na to, aby se jedly syrové, ale plody, kůra a esenciální oleje se používají při vaření coby dochucovadla do piva a lihovin a k dodání vůně do parfémů. Tedy nejen to.

Urychlení metabolismu. Skutečně?

Olej z hořkého pomeranče se používá lokálně a v aromaterapii. Hořký pomeranč (či sevillský nebo kyselý pomeranč) je v současnosti propagován i jako doplněk stravy pro hubnutí, sportovní výkon a další využití. Plody hořkého pomeranče totiž obsahují synefrin, který má potenciál urychlit metabolismus a podporovat spalování tuků (1), a další přirozeně se vyskytující chemické látky. Pro vysvětlení, synefrin je strukturálně podobný efedrinu, hlavní složce rostliny chvojníku (latinsky Ephedra), jež stimuluje centrální nervový systém, rozšiřuje dýchacích cesty a zvyšuje krevní tlak. 

Neodrazuje ani trpká chuť

Doteď by se mohlo zdát, že je všechno v pořádku, nicméně v roce 2004 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zakázal používání efedrinových alkaloidů v doplňcích stravy, a to z důvodu bezpečnostních obav. Pravda je taková, že před zákazem byl chvojník populární složkou některých „berliček“ propagovaných na hubnutí, také se používal ke zvýšení energie a zlepšení sportovního výkonu. Poté, co byly doplňky stravy s jeho obsahem staženy z trhu, lidé se obrátili právě na hořký pomeranč – v naději, že chvojník nahradí. Účinky hořkého pomeranče na tělesnou hmotnost však nejsou jasné.

Placebo, za které platíte

Sice proběhlo pár studií na toto téma, jenž pouze s malým počtem lidí. A obvykle hodnotily kombinované produkty spíše než samotný hořký pomeranč. Navíc měly protichůdné výsledky, což se týká i studie maďarských vědců (2), kteří odhalili, že úbytek hmotnosti ve skupině osob léčených synefrinem nebyl po delší léčbě významný a neovlivnil parametry složení těla. Tito vědci zároveň hlásají, že synefrin má tendenci zvyšovat krevní tlak a srdeční frekvenci. O jeho užívání je tak žádoucí poradit se se svým lékařem.

Zdroje: (1) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7830131/, (2) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9572433/