Venku panují tropy, uvnitř vládne polární zima. Pro tělo je to nemalý šok, na který sliznice reagují po svém, a to rychlým vysušením. Nedostatek přirozené vlhkosti oslabuje imunitní bariéru v dýchacích cestách, takže viry mají hodně usnadněnou práci. Přesně proto lidé pracující v plně klimatizovaných prostorech navštěvují lékaře s respiračními potížemi výrazně častěji než ti, kteří větrají přirozeně (1). I jiní doktoři ale bývají v kurzu!

Tohle oční kapky nespraví

Suchý vzduch také odčerpává ochranný slzný film z oční bulvy, tudíž se kromě pocitu řezání a pálení dostavuje také zhoršené vidění. Oči jsou zarudlé a pálí podobně, jako by do nich napadal jemný písek. Práce na počítači se stává utrpením a ustavičné mnutí očí všechno jen zhoršuje, neboť se do nich zanáší další nečistoty a bakterie (2).

Úsměv na rtech tuhne

Práce klimatizace je jasná – produkce intenzivního proudění vzduchu, které bohužel mnohdy směřuje přímo na krk nebo obličej. Dlouhodobý chlad může způsobit lokální svalové křeče a dokáže paralyzovat nervovou soustavu. Velmi nepříjemným následkem bývá akutní blokáda krční páteře i lícního nervu, varuje britský neurolog Jonathan Cole (3).

Člověk pak ráno hned po probuzení zjistí, že nemůže pohnout polovinou obličeje, špatně artikuluje a mívá potíže s mluvením či pitím. Svaly na obličeji zkrátka přestanou poslouchat a ztuhnou v podivné grimase. Léčba takto zablokovaného nervu trvá týdny a neobejde se bez intenzivní rehabilitace, užívání silných léků ani hřejivých obkladů. Jeden den pod špatně nasměrovanou větrací mřížkou k tomuto nadělení bohatě stačí.

Skrytá hrozba tloustnutí

Tato informace nepotěší nikoho, ale chladný interiér prokazatelně zasahuje také do tělesné hmotnosti. A k naší smůle ne tak, jak bychom si přáli. Když okolní teplota klesne pod komfortní zónu, tělo nemusí vydávat žádnou energii na ochlazování, což zjistila americká badatelka Fiona Johnson, která zkoumala vliv stabilního vnitřního klimatu na lidskou váhu (4).

Její výsledky potvrzují, že nízká tělesná potřeba přirozené termoregulace má za následek zpomalení metabolismu a ukládání přebytečného tuku na horší časy. Umělá polární zima v interiéru vás nenápadně nutí více jíst, protože organismus touží po rychlé energii, kterou by se zahřálo. Místo lehkého letního salátu dostanete chuť na hutná jídla, čokoládu nebo vydatné obědy. Váha pak stoupá nahoru, i když se venku potíte a snažíte se hýbat.

Bolesti hlavy nejsou neobvyklé

Přechody z vyhřáté ulice do klimatizovaného prostoru jsou také spouštěčem intenzivních migrén. Cévy v mozku se prudkou změnou teplot bleskově stáhnou a následně opět roztáhnou. Švédský lékař a expert na environmentální medicínu Lars Barregard zdokumentoval, že tyto náhlé změny vyvolávají silné pulzující bolesti hlavy (5). Ono se to vlastně dá pochopit.

Tělo zkrátka nestíhá vyrovnávat tak obrovské klimatické rozdíly, což odnáší právě nervová soustava pocitem celkového vyčerpání. Tupé údery do spánků nezaženete litrem čisté vody, tmou ani tichem. Ve vysokém procentu případů nepomáhají ani běžně dostupné tablety proti bolesti, čímž trpí soustředění, kreativita i nálada, takže zbytek dne strávíte v naprosté agonii a toužebně vyhlížíte večer i postel.

Co všechno žije ve filtrech?

Klimatizační potrubí tvoří ideální temné a vlhké prostředí, kde se daří mikroskopickým houbám a dalším choroboplodným zárodkům. Pokud přístroj neprochází pravidelným čištěním, ventilátor rozhání spory plísní do celého prostoru. Případů, v nichž zanedbaná údržba filtrů stála za propuknutím chronických zánětů dutin, je více než dost (6).

Vdechování neviditelných částic unavuje imunitu, zhoršuje alergické projevy a podněcuje neustálé pokašlávání, kterého se lidé nedokáží zbavit po celé léto. Kašel se stává věrným společníkem, rýma neustupuje a vy marně přemýšlíte, kde jste uprostřed prázdnin chytili tak ošklivou chřipku. Viník přitom tiše visí na zdi nad vaší hlavou a každou vteřinu chrlí dávku neviditelných alergenů.

Energie zoufale chybí

Celodenní pobyt v uzavřené místnosti s umělou ventilací přináší neustálý mírný šum a monotónní hučení, čímž podvědomě zatěžuje sluchový aparát a brání hlubokému uvolnění. Jasnou spojitost mezi uměle upravovaným vzduchem a vyčerpáním u kancelářských profesí potvrdil například japonský vědecký pracovník Kenichi Azuma (7). Zaměstnanci se kvůli špatnému složení vzduchu cítí ospalí, dělají více chyb a jejich pracovní výkonnost značně klesá, přestože pijí dostatek tekutin. Také domů odcházíte naprosto vyždímaní, bez nálady a chuti na jakékoli večerní aktivity? To umělý chlad z vás vysává veškerou energii!

Přežijte léto bez úhony

Rozumné využívání moderních technologií se točí hlavně okolo dodržování základního pravidla pěti stupňů. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl být větší, aby organismus nezažíval zbytečné šoky. Směřujte proud vzduchu ke stropu, nikdy ne přímo na sebe. Pravidelně doplňujte tekutiny, ideálně vlažnou čistou vodu, která pomáhá hydratovat vysušené sliznice zevnitř. Často větrejte krátkým, intenzivním průvanem a nezapomínejte na servis chladicího zařízení, který vás ochrání před toxickými plísněmi.