Někdo pihy vnímá jako roztomilou přirozenou ozdobu, jiný by je nejraději všechny smazal z kůže i povrchu zemského. Mnohdy to vypadá, že vyskočí doslova odnikud během jediného odpoledne stráveného na pláži nebo při zahradním grilování. Skutečnost je ovšem taková, že sluneční svit jako takový samotné tečky netvoří, pouze aktivuje to, co v pokožce spalo klidným zimním spánkem od posledního podzimu.

Genetika mluví jasnou řečí

Hlavní slovo má specifický receptor na povrchu buněk, který určuje, jakým způsobem kůže odpovídá na ultrafialové záření. Věc se má tak, že bez specifické varianty genu označovaného jako MC1R pihy jednoduše nevzniknou, i kdybyste se opalovali od rána do večera několik týdnů (1). Tato genetická „výbava“ pevně rozhoduje o tom, zda pokožka ztmavne rovnoměrně, nebo vytvoří izolované shluky pigmentu.

Každý to má jinak

Když na nezahalenou pleť dopadnou ultrafialové paprsky, pigmentové buňky začnou produkovat barviva, která mají za úkol chránit jejich jádro před poškozením. U jedinců s genetickou predispozicí se toto barvící médium netvoří plošně, nýbrž se koncentruje do malých ohraničených oblastí, které pak vnímáme jako zmíněné tečky.

Dermatologové upozorňují na to, že osoby se světlejším typem pleti a zrzavými či blonďatými vlasy vykazují převahu takzvaného pheomelaninu, což je světlejší typ pigmentu (2). Tento typ neposkytuje tak silnou ochranu proti UV záření, zato velmi ochotně reaguje na slunce okamžitou tvorbou drobných ostrovních flíčků. Tmavší typ pigmentu zvaný eumelanin naopak zachycuje paprsky podstatně efektivněji a kůži dodává celistvé, bronzové opálení bez skvrn.

Rozdíl mezi pihou a stařeckou skvrnou

Dlužno dodat, že není tečka jako tečka, ačkoli na první pohled mohou vypadat velmi podobně a laik je snadno zamění. Klasické letní flíčky, odborně přezdívané ephelides, mají zajímavou schopnost s úbytkem slunečních paprsků v zimním období blednout či úplně mizet. Jakmile nastane pozdní podzim, pigment se v kůži přirozeně rozptýlí a pokožka se vrací ke svému původnímu odstínu.

Naproti tomu solární lentiga neboli stařecké skvrny na kůži přetrvávají trvale bez ohledu na střídání ročních období. Vznikají dlouhodobým opakovaným poškozením pokožky a objevují se spíše ve zralejším věku, převážně pak na místech, která nejsou zahalená, jako jsou hřbety rukou nebo nárty (3). Díky sledování stavu kůže během chladných měsíců se naučíte tyto dva typy rozeznávat.

Mýtus o houbách po dešti

Snad od nepaměti se traduje, že po intenzivním opalování roste počet pih závratnou rychlostí, podobně jako polní úroda po vydatných srážkách. Tento dojem je ovšem optickým klamem. Počet buněk, které pro tyto flíčky máte v kůži vyhrazené, zůstává v průběhu celého dospělého života víceméně neměnný. Slunce nezvyšuje jejich množství, pouze jim dodává energii a stimuluje je k intenzivnější práci.

Jakmile se na podzim intenzita denního světla sníží, produkce barviva klesne a tečky se stanou pro lidské oko neviditelnými. S příchodem jara se celý koloběh zase opakuje. Nejde tedy o tvorbu nových útvarů, ale spíše zviditelnění těch stávajících. Pokožka si pamatuje každou dávku ultrafialového záření a reaguje ztmavnutím již existujících mikroskopických míst, která tam byla přítomna již od dětství (4).

Prevence, která mění pravidla hry

Ovlivnit vrozené genetické predispozice moderní věda neumí, ale intenzitu projevů na kůži korigovat lze, a to velmi úspěšně. Používání ochranných krémů s vysokým SPF faktorem blokuje UV záření dříve, než stihne vyslat chemický pokyn k produkci tmavého barviva. Francouzský vědecký tým pod vedením lékaře Thierryho Passerona prokázal, že důsledná aplikace širokospektrální ochrany výrazně snižuje kontrast mezi běžnou kůží a pigmentovými shluky (5).

Zamezíte-li přístupu paprsků k citlivým receptorům v kůži, buňky nebudou mít důvod tmavé body zvýrazňovat. Tekutá ochrana kůže tak slouží nejen jako prevence předčasného stárnutí, ale také jako účinný regulátor vizuální podoby. Správná péče může udržet pigmentové buňky v klidovém režimu po celé léto.

Přirozený půvab s mírou bezpečnosti

Drobné skvrnky na nose a tvářích jsou dnes vnímány jako symbol mladistvého vzhledu, svěžesti a přirozené krásy. Mnoho lidí si je dokonce záměrně dokresluje pomocí speciálních fixů nebo kosmetického tetování. Je však nutné mít na paměti, že kůže posetá těmito body vyžaduje zvýšenou opatrnost. Světlá pokožka s nižším obsahem ochranného tmavého pigmentu je náchylnější k buněčnému poškození.

Pravidelná roční kontrola u odborného dermatologa pomáhá včas odlišit neškodné letní ozdoby od potenciálně nebezpečných změn v tkáni. Užívat si sluneční dny s vědomím vlastní jedinečnosti a s patřičnou vrstvou ochranného krému zaručuje, že pokožka zůstane zdravá a krásná po celý rok.