Vědci totiž již několik let zkoumají látku jménem spermidin, která se nachází v různých potravinách včetně některých zralých sýrů. Experimenty naznačují, že by mohla zasahovat do procesů souvisejících se stárnutím. A co je ještě zajímavější, vyšší příjem spermidinu byl v populačních studiích spojen i s nižší úmrtností lidí. Znamená to, že si máme každý večer ukrojit kus vyzrálého sýra, abychom se dožili stovky? Tak jednoduché to bohužel není.

Spermidin zaujal vědce zabývající se stárnutím

Spermidin patří mezi přirozeně se vyskytující polyaminy. Nachází se v lidském organismu, ale přijímáme ho také prostřednictvím potravy. Velkou pozornost získal především díky studii publikované v časopise Nature Medicine.

Vědci podávali spermidin myším a zjistili, že prodlužoval jejich život. Současně zaznamenali příznivé účinky na srdce, například omezení srdeční hypertrofie a zachování diastolické funkce u starších zvířat. Spermidin zároveň podporoval autofagii, tedy přirozený buněčný mechanismus umožňující odstraňování některých poškozených buněčných součástí (1).

Výsledky byly působivé, ale je důležité zdůraznit jednu věc. Prodloužení života bylo v tomto experimentu prokázáno u myší, nikoli u lidí.

Na řadu přišli lidé

Stejná práce přinesla také zajímavá data z lidské populace. Výzkumníci sledovali souvislost mezi množstvím spermidinu přijímaného prostřednictvím stravy a kardiovaskulárním zdravím. Vyšší příjem byl spojen s nižším krevním tlakem a nižším výskytem kardiovaskulárních onemocnění (1).

Tím ovšem výzkum neskončil. Pozdější prospektivní studie sledovala 829 lidí ve věku 45 až 84 let. Jejich stravovací návyky byly opakovaně hodnoceny mezi lety 1995 a 2010 a výzkumníci sledovali úmrtnost až do roku 2015.

Výsledky byly opravdu zajímavé. S rostoucím příjmem spermidinu úmrtnost klesala. Po zohlednění životního stylu, známých rizikových faktorů i dalších vlastností jídelníčku byl každý nárůst příjmu spermidinu o jednu směrodatnou odchylku spojen přibližně s 24procentním snížením relativního rizika úmrtí (2).

Autoři proto došli k závěru, že strava bohatá na spermidin je spojena s vyšším přežíváním. Pořád jde ale o pozorovanou souvislost, nikoli důkaz, že spermidin sám život prodlužuje.

A kde se v tom všem vzal sýr?

Spermidin není výhradně sýrovou záležitostí. Nachází se v celé řadě potravin a jeho obsah se mezi nimi výrazně liší. K potravinovým zdrojům polyaminů patří vedle některých sýrů také celozrnné obiloviny, pšeničné klíčky, luštěniny, houby, zelenina a další rostlinné potraviny.

Právě proto nelze výsledky studií sledujících celkový příjem spermidinu jednoduše přeložit jako „jezte zralý sýr a budete žít déle“. Lidé s vysokým příjmem této látky ji získávají z celého jídelníčku.

Sýry jsou však zajímavé ještě z jiného důvodu. Fermentace a zrání výrazně mění jejich výsledné složení a sýr představuje komplexní potravinovou matrici obsahující bílkoviny, tuk, vápník a řadu dalších látek.

Sýry a dlouhověkost pod drobnohledem

Vztah mezi samotnou konzumací sýrů a délkou života už vědci rovněž zkoumali. Starší metaanalýza devíti prospektivních kohortových studií zahrnující 21 365 úmrtí nezjistila významnou souvislost mezi množstvím konzumovaného sýra a celkovou úmrtností. Nejvyšší konzumace ve srovnání s nejnižší nebyla spojena ani s vyšší, ani s prokazatelně nižší úmrtností (3).

Novější a podstatně rozsáhlejší zastřešující přehled publikovaný v roce 2023 však přinesl trochu jiný obrázek. Po aktualizaci dostupných dat byla vyšší konzumace sýra spojena přibližně s o 5 procent nižší celkovou úmrtností a o 7 procent nižší kardiovaskulární úmrtností. Autoři hodnotili kvalitu důkazů pro tyto vztahy jako střední (4).

Rozdíl mezi oběma výsledky pěkně ukazuje, proč není vhodné ze sýra dělat elixír dlouhověkosti. Vědecké poznání se vyvíjí a pozorovací studie navíc samy o sobě nedokazují příčinu.

Srdce může mít sýry docela rádo

Zajímavé výsledky přináší výzkum kardiovaskulárních chorob. Metaanalýza 15 prospektivních studií zjistila, že vyšší konzumace sýra byla spojena s přibližně o 10 procent nižším relativním rizikem celkových kardiovaskulárních onemocnění, o 14 procent nižším rizikem ischemické choroby srdeční a o 10 procent nižším rizikem cévní mozkové příhody (5).

Autoři zároveň zjistili nelineární vztah. Největší snížení rizika bylo v analyzovaných datech pozorováno při konzumaci přibližně 40 gramů sýra denně.

Ani zde však neplatí, že 40 gramů sýra funguje jako lék na srdeční choroby. Jde o souhrn výsledků pozorovacích studií a stravovací návyky jsou propojeny s řadou dalších faktorů.

Nejnovější výzkum přidává další střípek

Velká metaanalýza publikovaná v roce 2026 zahrnula 29 prospektivních kohortových studií a více než 1,68 milionu účastníků. Výzkumníci hodnotili různé druhy mléčných výrobků zvlášť, protože mléko, jogurt a sýr nelze z hlediska zdravotních účinků automaticky házet do jednoho pytle.

U sýra bylo 15 gramů denně spojeno přibližně s o 5 procent nižším relativním rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Autoři však nenašli stejný jednoznačný ochranný vztah pro celkovou úmrtnost. Výraznější výsledky přinesl například jogurt, jehož konzumace byla spojena s nižší celkovou i kardiovaskulární úmrtností (6).

Současné poznatky tedy rozhodně nepodporují jednoduché tvrzení, že čím více zralého sýra sníme, tím déle budeme žít.

Ani nasycený tuk nevypráví celý příběh

Sýry bývají někdy automaticky označovány za problematické kvůli obsahu nasycených mastných kyselin. Ani zde ale není situace černobílá.

Metaanalýza zaměřená na potravinové zdroje nasyceného tuku nezjistila, že by vysoká konzumace sýra byla ve srovnání s nízkou konzumací spojena s významně vyšším rizikem celkové úmrtnosti (7).

To neznamená, že množství nasycených tuků nebo celková energetická hodnota jídelníčku přestávají být důležité. Ukazuje to spíše, že zdravotní účinky potraviny nelze vždy spolehlivě odhadnout podle jediné živiny, kterou obsahuje.

Elixír dlouhověkosti zatím nemáme

Spermidin má bezesporu zajímavý vědecký příběh. U zvířat dokázal prodloužit život a ovlivnit procesy související se stárnutím a funkcí srdce (1). U lidí byl jeho vyšší příjem spojen s nižší úmrtností (2). To je ale stále něco jiného než klinický důkaz, že konzumace spermidinu prodlužuje lidský život.

Podobně je tomu se sýrem. Moderní epidemiologické studie rozhodně nenaznačují, že by jeho umírněná konzumace musela být strašákem. Některé analýzy ji naopak spojují s mírně nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnosti (4, 5, 6).

Zralý sýr proto klidně může mít své místo v pestrém jídelníčku. Jen není potřeba sníst půl bochníku goudy ve jménu dlouhověkosti. Mnohem přesnější závěr současné vědy zní, že některé látky obsažené v potravinách včetně spermidinu vypadají z hlediska zdravého stárnutí velmi zajímavě, ale recept na nesmrtelnost jsme v sýrovém pultu zatím nenašli.