Otázka tedy zní: Je lepší probiotické kultury jíst lžičkou, nebo je vypít ze sklenice?

Hustá bílkovinná klasika

Řecký jogurt se od běžného jogurtu liší především způsobem zpracování. Po fermentaci se z něj odstraňuje část syrovátky, díky čemuž získává hustou konzistenci a zpravidla také vyšší koncentraci bílkovin. Samotné přecezení ale neznamená, že by měl automaticky větší probiotický účinek.

Pro střeva je důležitější, zda výrobek obsahuje živé kultury. Výzkumy klasického jogurtu ukazují, že jeho bakterie mohou ovlivňovat složení střevního mikrobiomu. Studie sledující zdravé dospělé například zjistila během konzumace jogurtu změny ve složení bakteriálního společenství trávicího traktu (1).

Novější výzkum navíc ukázal, že při konzumaci jogurtu mohou ve střevě přechodně přibývat bakterie typické právě pro jogurt, například Streptococcus thermophilus. Zároveň ale vědci upozornili na značnou odolnost střevního mikrobiomu – krátkodobá změna jídelníčku nemusí kompletně přestavět jeho složení (2).

Jogurt umí pomoci i s laktózou

Jednou z dobře prozkoumaných výhod jogurtu je jeho vztah k trávení mléčného cukru. Živé jogurtové kultury produkují enzym beta-galaktosidázu, který pomáhá rozkládat laktózu. Proto mohou někteří lidé s horším trávením laktózy tolerovat jogurt lépe než běžné mléko.

Experimentální studie ukázala, že jogurty obsahující živé bakterie významně zlepšovaly trávení laktózy u osob, které ji běžně špatně tráví (3). Právě zde může mít kvalitní řecký jogurt s živými kulturami pro citlivé trávení zajímavou výhodu.

Neznamená to ovšem, že každý člověk s intolerancí laktózy může řecký jogurt bez omezení konzumovat. Tolerance je individuální a množství laktózy se mezi jednotlivými výrobky liší.

Kefír je mikrobiálně mnohem pestřejší

Kefír vzniká jinak. Tradiční mléčný kefír se fermentuje pomocí kefírových zrn, která představují složitou komunitu bakterií a kvasinek. Právě tato kombinace je jedním z hlavních rozdílů mezi kefírem a klasickým jogurtem.

Nejde tedy jednoduše říct, že kefír vždy obsahuje přesně 25 nebo 30 probiotických kmenů. Složení se může výrazně měnit podle použitých kultur, výrobce i způsobu fermentace. Podstatné ale je, že kefír může představovat mikrobiálně pestřejší fermentovaný mléčný výrobek než běžný jogurt.

A tato pestrost začíná vědce zajímat právě v souvislosti se střevním mikrobiomem.

Kefír dokáže střevní osazenstvo skutečně ovlivnit

V randomizované kontrolované studii z roku 2025 dostávali mladí zdraví lidé po dobu dvou týdnů denně kefír, jogurt nebo nefermentované mléko. U konzumentů kefíru vědci zaznamenali zvýšení relativního zastoupení několika bakterií produkujících laktát, mimo jiné Bifidobacterium breve a Leuconostoc mesenteroides (4).

Jiná randomizovaná studie sledovala pravidelnou konzumaci kefíru u lidí s metabolickým syndromem. Po dvanácti týdnech byly zaznamenány určité změny střevního mikrobiomu a současně změny některých metabolických a zánětlivých parametrů (5). Výsledky jsou zajímavé, ale nelze z nich dělat závěr, že kefír dokáže sám o sobě „opravit“ střevní mikrobiom.

Kefír může potěšit i citlivé břicho

Podobně jako jogurt má kefír výhodu také při trávení laktózy. Přímé srovnání kefíru, jogurtu a mléka u dospělých se zhoršeným trávením laktózy ukázalo, že jak kefír, tak jogurt byly z tohoto pohledu podstatně příznivější než běžné mléko. U testovaných osob navíc oba fermentované výrobky výrazně zmírnily nadýmání ve srovnání s mlékem (6).

Tady tedy žádného jasného vítěze vyhlašovat nemusíme. Oba výrobky mohou být pro některé lidi s horším trávením laktózy vhodnější než sklenice klasického mléka.

Fermentované potraviny mají ve střevech zajímavý potenciál

Výhody kefíru a jogurtu zapadají do širšího obrazu fermentovaných potravin. Známá studie Stanfordovy univerzity sledovala zdravé dospělé na jídelníčku bohatém na fermentované potraviny. Během intervence se zvyšovala rozmanitost střevního mikrobiomu a současně klesaly některé ukazatele zánětu (7).

Výzkum ovšem zahrnoval různé fermentované potraviny, nikoli pouze kefír nebo řecký jogurt. Nelze tedy jeho výsledky připsat jediné potravině. Ukazuje však, že pravidelná konzumace fermentovaných výrobků může být jedním z dílků skládačky pestrého jídelníčku podporujícího mikrobiom.

Lžička versus sklenice má svého vítěze?

Pokud hledáte především koncentrovaný zdroj bílkovin, řecký jogurt má jasnou praktickou výhodu. Hodí se ke snídani, svačině i po sportu a při výběru varianty s živými kulturami může současně přispět k příjmu prospěšných mikroorganismů.

Pokud je hlavním cílem co nejpestřejší fermentovaný výrobek, kefír má díky kombinaci bakterií a kvasinek navrch. Současné studie naznačují, že jeho pravidelná konzumace může ovlivňovat zastoupení některých střevních bakterií. Stále však nemáme dostatek důkazů pro tvrzení, že je kefír univerzálně „lepší na střeva“ pro každého člověka.

Ideálním řešením proto nemusí být souboj kefíru s řeckým jogurtem. Klidně je můžete střídat. U obou vybírejte především neochucené výrobky bez zbytečně vysokého množství přidaného cukru a u jogurtu se podívejte také na informaci o živých kulturách. Střevní mikrobiom totiž nestojí na jediné zázračné potravině. Mnohem více mu svědčí dlouhodobě pestrá strava bohatá také na vlákninu, která poskytuje potravu mikroorganismům již žijícím ve střevě.