Když si vlasy „postaví hlavu“ a začnou nadměrně vypadávat, netrpí jen odtok v koupelně, ale často také sebevědomí. Příčin může být celá řada, od genetiky a hormonálních změn až po stres nebo některá onemocnění. Stále větší pozornost vědců však přitahuje také jídelníček.
A překvapivě nejde jen o to, co máme na talíři. Roli může hrát také obsah sklenice. Některé výzkumy totiž upozorňují na souvislost mezi vyšší konzumací slazených nápojů a vypadáváním vlasů, zatímco alkohol se objevuje ve studiích zabývajících se jak ztrátou vlasů, tak jejich předčasným šedivěním (1).
Nespočívá to pouze v jídle
Vypadávání vlasů nemá jedinou univerzální příčinu. Významnou roli hraje genetická dispozice, věk, hormony, některá onemocnění i celkový životní styl. Do hry mohou vstupovat také nedostatky určitých živin.
Systematický přehled vědeckých studií zaměřený na vztah mezi stravou a zdravím vlasů analyzoval 17 studií zahrnujících více než 61 tisíc účastníků. Autoři zjistili mimo jiné souvislost vyšší konzumace alkoholických a slazených nápojů s horšími ukazateli zdraví vlasů. Zároveň upozornili na možný význam vitaminu D a železa (1).
To ovšem neznamená, že po několika sklenicích limonády začnou automaticky vypadávat vlasy. Většina dostupných dat ukazuje asociaci a nedokáže sama o sobě potvrdit příčinný vztah.
Hořká pachuť sladké limonády
Jedním z nejzajímavějších výzkumů je studie publikovaná v časopise Nutrients, která se zaměřila na mladé muže a konzumaci nápojů slazených cukrem. Výzkumníci analyzovali údaje od více než tisícovky mužů ve věku 18 až 45 let a zjistili, že vyšší spotřeba slazených nápojů souvisela s vyšší pravděpodobností mužského typu vypadávání vlasů (2).
Do této skupiny přitom nepatří pouze klasické limonády. Studie sledovala širší kategorii nápojů s přidaným cukrem. Výsledky tedy představují další argument, proč by slazené pití nemělo tvořit základ každodenního pitného režimu.
Mechanismus však není tak jednoduchý, že by cukr přímo „ucpal“ vlasové folikuly. Autoři diskutují možné metabolické mechanismy spojené s vysokým příjmem jednoduchých cukrů, ale observační charakter studie neumožňuje prohlásit slazené nápoje za přímou příčinu plešatění (2).
Alkohol a vlasy mají komplikovaný vztah
Také alkohol se dostal pod drobnohled vědců. Systematický přehled zaměřený na výživu a zdraví vlasů zaznamenal studie, ve kterých byla konzumace alkoholu spojena s větším vypadáváním vlasů (1). Samostatná metaanalýza z roku 2024 však přinesla podstatně opatrnější závěr.
Výzkumníci analyzovali vztah mezi konzumací alkoholu a androgenetickou alopecií. Celkové výsledky sice naznačovaly vyšší pravděpodobnost alopecie mezi konzumenty alkoholu, výsledek však nebyl statisticky přesvědčivý a mezi jednotlivými studiemi existovaly značné rozdíly. Autoři proto upozorňují, že k definitivnímu potvrzení vztahu jsou zapotřebí kvalitnější dlouhodobé studie (3).
Není tedy podloženo tvrzení, že alkohol každému konzumentovi způsobí vypadávání vlasů. Zdraví vlasů ovlivňuje současně mnoho faktorů a alkohol může být pouze jedním z dílků celé skládačky.
Alkohol se objevuje i ve výzkumu šedivění
Zajímavější může být spojení alkoholu s předčasnou ztrátou pigmentu. Studie zahrnující téměř 1 200 mladých lidí ve věku 18 až 20 let zkoumala různé faktory spojené s předčasným šedivěním. Předčasné šediny mělo 31,6 procenta účastníků a při hodnocení závažnosti šedivění se mezi souvisejícími faktory objevila také konzumace alkoholu (4).
Ani zde ovšem nelze říci, že alkohol šediny přímo způsobuje. Šedivění je složitý biologický proces, při němž postupně dochází ke ztrátě pigmentace vlasu. Velmi silnou roli má genetika a vědecké práce zmiňují také kouření, některé nutriční nedostatky a zdravotní problémy.
Systematický přehled rizikových faktorů předčasného šedivění například upozorňuje na souvislosti s nedostatkem vitaminu B12, kyseliny listové a biotinu či s nízkými hladinami ferritinu a vápníku. Mezi další sledované faktory patří poruchy štítné žlázy, dyslipidemie nebo rodinný výskyt předčasného šedivění (5).
Šediny nejsou jen výsledkem toho, co pijeme
Bylo by proto chybou hledat viníka předčasných šedin pouze ve sklenici. Moderní odborné práce popisují šedivění jako multifaktoriální proces ovlivněný genetickými, biologickými i environmentálními faktory. Důležitou roli může mít oxidační stres, který souvisí s postupným narušováním buněk odpovědných za pigmentaci vlasů (6).
Pokud tedy člověk objeví první šediny ve třiceti, samotné vysazení alkoholu mu původní barvu vlasů pravděpodobně nevrátí. Omezení nadměrné konzumace alkoholu však dává smysl z mnoha jiných zdravotních důvodů.
Vitamin D stojí za pozornost, ale není zázračným lékem
V souvislosti s vypadáváním vlasů se často hovoří také o vitaminu D. Tady už existuje poměrně rozsáhlá vědecká literatura. Metaanalýza 23 studií zahrnující více než 3 300 pacientů s různými formami nejizvící alopecie zjistila, že tito pacienti měli v průměru nižší hladiny vitaminu D než zdravé kontrolní skupiny (7).
Novější systematický přehled a metaanalýza rovněž ukazuje, že nedostatek vitaminu D se u lidí s některými typy alopecie vyskytuje často. Autoři ale zároveň upozorňují, že je zapotřebí další výzkum, který určí, nakolik může samotné doplňování vitaminu D fungovat jako léčba vypadávání vlasů (8).
Proto není vhodné začít bez rozmyslu užívat vysoké dávky doplňků. Při výrazném nebo dlouhodobém vypadávání vlasů má větší smysl hledat skutečnou příčinu a případné nedostatky řešit cíleně.
Co tedy nalít do sklenice?
Pro vlasy neexistuje žádný zázračný nápoj, který by zastavil geneticky podmíněnou alopecii nebo vrátil šedinám původní odstín. Dostupné studie však dávají další důvod omezovat nápoje s velkým množstvím přidaného cukru a nepřehánět to s alkoholem.
Pokud vlasy náhle začnou padat ve větším množství, vytvářejí se lysá ložiska nebo je vypadávání dlouhodobé, není dobré automaticky obviňovat ranní kávu či večerní sklenku vína. Příčina může být úplně jinde. Vlasové změny mohou souviset s genetikou, hormonálními změnami, nutričním deficitem nebo zdravotním stavem. Sklenice tedy může být jednou částí příběhu, rozhodně však není jeho jediným autorem.
