Každý to někdy zažil. Náročný den v práci, hádka s partnerem nebo období plné stresu. A najednou se objeví neodolatelná chuť na něco sladkého, slaného nebo jednoduše „dobrého“. Jídlo se v takových chvílích stává mnohem víc než jen zdrojem energie. Přináší pocit útěchy, odměny nebo krátkodobého úniku od starostí.

Není na tom nic neobvyklého. Vztah mezi emocemi a jídlem je totiž součástí života mnoha lidí. Zatímco někdo při stresu ztrácí chuť k jídlu, jiný má naopak pocit, že by snědl vše, co najde doma ve spíži. Právě tento jev bývá označován jako emocionální jedení.

Když nejíme kvůli hladu

Skutečný hlad přichází postupně. Tělo si jednoduše řekne o energii. Emocionální chuť na jídlo ale bývá jiná. Objevuje se náhle a často je spojena s konkrétní potravinou. Místo běžného jídla dostaneme chuť na čokoládu, chipsy, zmrzlinu nebo jiné oblíbené dobroty. Nejde přitom ani tak o potřebu zasytit žaludek jako spíše o snahu zlepšit si náladu (1).

Jídlo totiž dokáže přinést okamžitý pocit uspokojení. Na chvíli odpoutá pozornost od problémů a poskytne příjemný pocit komfortu. Proto po něm saháme právě ve chvílích, kdy se necítíme dobře (1).

Proč někteří lidé jedí ve stresu více než jiní?

Zajímavé je, že ne všichni reagují na nepříjemné emoce stejně. Zatímco někteří lidé při stresu téměř přestanou jíst, jiní mají naopak pocit, že jejich chuť k jídlu výrazně roste. Důvodů může být celá řada. Roli hrají životní zkušenosti, zvyky vytvořené v dětství i to, jak jsme zvyklí zvládat náročné situace (2).

Pokud jsme si například už od malička spojovali sladkosti s odměnou nebo útěchou, může se tento vzorec chování přenášet i do dospělosti. Po náročném dni pak automaticky hledáme něco, co nám přinese podobný pocit bezpečí a pohody (2).

Jídlo jako rychlá útěcha

Není divu, že právě jídlo bývá jedním z nejčastějších způsobů, jak si zlepšit náladu. Je dostupné, přináší okamžitou odměnu a nevyžaduje žádné zvláštní úsilí. Po stresujícím dni si mnoho lidí dopřeje oblíbenou večeři, dezert nebo něco malého na zub. Takové chvíle samy o sobě nepředstavují problém. Jídlo je součástí radosti ze života a není důvod si občasné požitky vyčítat (3).

Potíže mohou nastat až tehdy, když se stane jediným nástrojem pro zvládání emocí. Pokud pokaždé reagujeme na stres, smutek, frustraci nebo nudu stejným způsobem, můžeme se dostat do začarovaného kruhu. Nepříjemný pocit vyvolá chuť k jídlu, krátkodobá úleva odezní a problém zůstane nevyřešený (3).

Jak poznat, že jíme kvůli emocím?

Emocionální jedení bývá často nenápadné. Někdy si ani neuvědomíme, že za chutí na sladké nestojí hlad, ale naše psychická pohoda. Typickým signálem bývá náhlá a intenzivní chuť na konkrétní potravinu. Dalším vodítkem může být situace, kdy saháme po jídle krátce po běžném jídle nebo ve chvíli, kdy jsme ve skutečnosti fyzicky sytí (4).

Mnoho lidí si také všimne, že určité emoce automaticky spouštějí chuť něco sníst. Pro někoho je to stres, pro jiného osamělost nebo únava. Uvědomění si těchto souvislostí bývá prvním krokem ke změně (4).

Hledejte více zdrojů pohody

Každý člověk potřebuje způsob, jak zvládat náročné období. Jídlo může být jedním z nich, ale nemělo by být jediným. Někdo si pročistí hlavu sportem, jiný dlouhou procházkou, četbou, hudbou nebo setkáním s přáteli. Dalším pomáhá odpočinek, kreativní činnost nebo obyčejný rozhovor s blízkým člověkem. Čím více možností máme, tím menší je pravděpodobnost, že budeme hledat útěchu pouze v lednici.

Nejde přitom o zákaz oblíbených jídel ani o snahu být za každou cenu dokonalí. Důležité je najít rovnováhu a naučit se rozpoznat, kdy máme skutečně hlad a kdy se jen snažíme zahnat nepříjemné pocity.

Buďte k sobě laskaví

V dnešní době je snadné mít pocit, že bychom měli mít vše pod kontrolou. Realita je ale jiná. Každý někdy podlehne stresu, sní celou tabulku čokolády nebo si dopřeje něco navíc po náročném dni. To z nás nedělá slabé ani nezodpovědné lidi.

Mnohem důležitější než občasné uklouznutí je celkový přístup k sobě samým. Pokud se naučíme vnímat své emoce, naslouchat svým potřebám a hledat různé cesty, jak o sebe pečovat, můžeme si vytvořit zdravější vztah nejen k jídlu, ale i k vlastní pohodě.

Protože někdy nepotřebujeme další sušenku. Někdy potřebujeme odpočinek, podporu, pohyb nebo jen chvíli pro sebe.