Mají různé střihy, materiály, barvy i doplňky. I když jsou každé plavky jiné, jednu věc mají společnou. Jakmile zvlhnou, ve spojení s přirozeným teplem pokožky tvoří ideální podmínky pro rozvoj kvasinkových infekcí a narušují přirozenou rovnováhu pH (1).

Utrpení, co zkazí plážovou pohodu

Následný diskomfort, svědění a pálení pak může z dovolené nebo odpoledne u vody udělat hotové peklo. Zmíněný druh infekce nevzniká zvenčí, jak si mnozí myslí, vyvoláváme ji sami tím, že mikroflóře nabídneme mikroklima připomínající skleník. Dámská anatomie vykazuje v tomto ohledu značnou zranitelnost a sušení oděvu přímo na těle během slunění situaci rapidně zhoršuje.

Každá minuta navíc škodí

Dlouhé minuty či hodiny v mokrém textilním sevření neprospívají ani samotné pokožce na hýždích a stehnech. Voda v kombinaci s třením látky při chůzi způsobuje takzvanou maceraci kůže. Vrchní vrstva změkne, ztrácí svou přirozenou pevnost a stává se náchylnou k mechanickému poškození. Do vzniklých mikrotrhlinek následně snadno pronikají bakterie, zejména zlatý stafylokok (2). Mohou se však objevit i jiné „radosti“. Poznatky výzkumu vedeného britským dermatologem Richardem Barlowem varují, že poškozená kožní bariéra v oblasti třísel zvyšuje riziko vzniku bolestivé folikulitidy, tedy zánětu vlasových folikulů (3). Jedná se o červené pupínky s hnisavou hlavičkou, které vyžadují zdlouhavé hojení.

Sedací nerv volá o pomoc

Plážoví nadšenci netuší, že chlad z odpařující se vody zanechává stopy i tam, kde by to nikdo nečekal. Sedět hodinu na lehátku v mokrém úboru znamená lokální podchlazení v oblasti pánve i kříže. Svaly se následně křečovitě stáhnou, aby udržely teplo, čímž utlačí sedací nerv. Náhlé lokální snížení teploty v oblasti beder tedy spouští palčivou bolest střílející do dolní končetiny, známou jako ischias (4). Často si tento problém mylně spojujeme s klimatizací v autě, přitom prvotní příčina vznikla už u vody.

Trpí také intimní zóna mužů

Debaty o zdravotních rizicích mokrého oblečení se obvykle zaměřují výhradně na ženy, avšak muži nezůstávají ušetřeni. Pánská stavba těla nese svá vlastní specifika, která na chlad reagují velmi citlivě. Dlouhý pobyt v chladných vlhkých šortkách zapříčiňuje stažení cév a zhoršené prokrvování oblasti šourku. Odborníci proto apelují na silné pohlaví, aby se převlékalo „do suchého“, neboť chladem indukovaný městnavý tlak v pánevním dnu podporuje nebakteriální zánět prostaty (5). Projevuje se tupým tlakem v podbřišku a nutkáním k častému močení. Prevence je přitom banální a spočívá v obyčejné výměně za suchý oděv.

Střeva vám to spočítají

Propojení chladných zad a žaludečních potíží vypadá na první pohled absolutně nepochopitelně, ale lidské tělo funguje jako dokonale propojený celek. Podchlazení břišní stěny a bederní krajiny reflexně zasahuje také do peristaltiky střev. Nervová zakončení v kůži reagují na setrvalý chlad a posílají varovné signály do autonomního nervového systému. Ten následně zpomalí nebo naopak chaoticky zrychlí pohyby tlustého střeva. Studie dánského gastroenterologa Petera Bendixena potvrzuje, že lokální chladový šok v oblasti břicha mění prokrvení střevní sliznice, což vyvolává akutní křeče, nadýmání či náhlý průjem (6). Romantická večeře po celém dni na pláží pak může skončit fiaskem kvůli chybě udělané o několik hodin dříve.

Tichá hrozba pro kyčelní klouby

Dlouhodobé chlazení pánevní oblasti mokrou látkou dopadá také na pohybový aparát, konkrétně na hluboké kloubní struktury. Zmáčená textilie je jako nepřetržitý studený obklad, který ochlazuje měkké tkáně v těsné blízkosti kyčelních kloubů. Nevyhnutelnou reakcí je omezení produkce synoviální tekutiny, která uvnitř kloubu plní funkci nezbytného mazadla. Suché kloubní chrupavky jsou následně při chůzi vystaveny extrémnímu tření. Výzkumný tým rakouských ortopedů na základě svého bádání odhalil, že akutní chladové stažení cév v okolí velkých kloubů iniciuje bolestivé blokády a dráždění nervových zakončení v celém kloubním pouzdru (7).

Koktejl z plážového písku a mikrobů

Plavky po koupání neschnou v dokonale sterilním prostředí. Naopak, vlhká látka přitahuje jako magnet jemná zrnka písku, prach a organické nečistoty z vodní hladiny. Tato směs se nalepí na vnitřní stranu lemu kolem třísel a mechanicky dře zranitelnou pokožku. V kombinaci se zadržovanou slanou nebo chlorovanou vodou vzniká agresivní prostředí, které doslova rozežírá ochranný kožní film. Jak to může dopadnout? Tak, že vlhká syntetická tkanina plavek udržuje patogeny z přírodních nádrží v aktivním stavu mnohem déle, což usnadňuje jejich hluboký průnik do oslabené kůže (8). Výsledkem tohoto koktejlu bývají úporné ekzémy a plísňové infekce, jejichž eliminace se klidně protáhne na několik měsíců.