Od bylinek samozřejmě nelze očekávat, že vytvoří neprůstřelný štít proti podzimním infekcím. Mohou ale vhodně doplnit pestrý jídelníček a některé mají prokazatelné účinky, které sahají od zmírnění nevolnosti přes ovlivnění některých metabolických ukazatelů až po možné působení na psychickou pohodu.

Zázvor pomůže především při nevolnosti

Zázvor patří mezi rostliny, jejichž léčebné využití má dlouhou tradici. Charakteristickou štiplavou chuť mu propůjčují bioaktivní látky, mezi které patří především gingeroly a shogaoly. Přestože se zázvor často spojuje s nachlazením, nejlépe prozkoumané jsou jeho účinky na nevolnost a zvracení.

Rozsáhlý systematický přehled 109 randomizovaných klinických studií zjistil poměrně konzistentní výsledky zejména v oblasti nevolnosti a zvracení v těhotenství, některých ukazatelů zánětu, metabolického syndromu a trávení (1). Další přehled dostupných metaanalýz došel k závěru, že zázvor může pomáhat při některých formách nevolnosti a zvracení, i když kvalita dostupných důkazů není ve všech oblastech stejná (2).

Na podzim se proto hodí nejen do čaje. Čerstvý zázvor lze přidávat do polévek, omáček nebo teplých jídel. Spojení zázvoru s citronem a medem je příjemným zahřívacím nápojem, ale nelze jej považovat za náhradu léčby infekce.

Kajenský pepř rozehřeje jídelníček

Kajenský pepř obsahuje kapsaicin, tedy látku zodpovědnou za typickou pálivost chilli papriček. Kapsaicin je zajímavý mimo jiné tím, že může ovlivňovat pocit sytosti a energetický výdej. V jedné randomizované studii vědci sledovali jeho účinek během omezeného energetického příjmu a zjistili vliv na některé parametry sytosti a energetického metabolismu (3).

To ale neznamená, že kajenský pepř sám o sobě způsobuje výrazné hubnutí nebo že dokáže vyléčit chřipku. Podobná tvrzení jsou podstatně silnější než dostupné klinické důkazy.

Pálivé jídlo navíc nemusí vyhovovat každému. Lidé, kterým chilli způsobuje pálení žáhy nebo jiné zažívací obtíže, nemají důvod nutit se do něj jen kvůli předpokládaným zdravotním účinkům.

Česnek patří mezi nejzajímavější podzimní potraviny

Česnek je tradiční součástí kuchyně a obsahuje řadu sirných sloučenin. Nejznámější je alicin, který vzniká při narušení stroužku, například při jeho rozdrcení nebo nasekání.

Zajímavé výsledky přinesla studie se 146 účastníky, kteří během 12 týdnů dostávali buď doplněk s obsahem alicinu, nebo placebo. Ve skupině užívající česnekový přípravek bylo zaznamenáno méně případů nachlazení (4). Pozdější systematický přehled však upozornil na zásadní problém: kvalitních klinických studií bylo příliš málo, takže zatím nelze s jistotou tvrdit, že česnek nachlazení spolehlivě předchází nebo ho léčí (5).

Výzkum se zabývá také jeho vztahem k lipidům v krvi. Metaanalýza randomizovaných studií publikovaná v roce 2024 zaznamenala u lidí s dyslipidémií pokles celkového a LDL cholesterolu i triglyceridů (6). Česnek proto rozhodně stojí za místo v pestré stravě, neměl by však nahrazovat předepsané léky na vysoký cholesterol.

Skořice není jen voňavé podzimní koření

Vůně skořice je s podzimem téměř neodmyslitelně spojená. Hodí se do kaší, jablečných dezertů, kávy nebo čaje. Z vědeckého pohledu je zajímavá především její možná souvislost s metabolismem glukózy.

Metaanalýza 24 randomizovaných kontrolovaných studií u lidí s diabetem 2. typu zjistila, že suplementace skořicí byla spojena se zlepšením některých ukazatelů kontroly krevního cukru, včetně glykemie nalačno a HbA1c (7). Výsledky však neznamenají, že by skořice mohla nahrazovat standardní léčbu diabetu.

Rozumné je vnímat ji především jako koření, kterým lze jídelníček příjemně obohatit. Zvláště u koncentrovaných doplňků stravy není vhodné automaticky předpokládat, že větší množství znamená větší zdravotní přínos.

Šalvěj může ovlivňovat i psychickou pohodu

Šalvěj lékařská má své pevné místo v tradičním bylinkářství. Často se používá ve formě čaje nebo kloktadla. Zajímavý je ale také výzkum jejího působení na nervovou soustavu.

V dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii dostávalo 30 zdravých lidí různé dávky sušeného listu šalvěje. Výzkumníci sledovali náladu, úzkost a výkon během psychické zátěže a zaznamenali změny některých hodnocených parametrů nálady (8).

Z jedné menší studie samozřejmě nelze udělat závěr, že šalvěj léčí podzimní depresi. Může však být příjemnou součástí podzimního režimu. Při dlouhodobém užívání koncentrovaných přípravků je zároveň vhodná opatrnost, protože bylinný původ automaticky neznamená naprostou bezpečnost.

Kurkuma přitahuje pozornost kvůli kurkuminu

Kurkuma získává charakteristickou žlutou barvu díky kurkuminoidům, z nichž nejznámější je kurkumin. Právě tato látka je intenzivně zkoumána v souvislosti se zánětlivými procesy a oxidačním stresem.

Pozornost vzbudily také studie zaměřené na psychiku. Metaanalýza klinických studií u pacientů s depresí zjistila, že kurkumin přidaný ke standardní péči mohl zlepšovat depresivní a úzkostné příznaky. Autoři ovšem současně upozornili na malý počet účastníků a potřebu dalších kvalitních studií (9). Kurkumin proto nelze prezentovat jako náhradu antidepresiv nebo odborné léčby.

V běžné kuchyni se kurkuma hodí do polévek, rýže, zeleninových jídel nebo kari a představuje jednoduchý způsob, jak jídelníček obohatit o další rostlinné látky.

Bylinky nejsou kouzelným štítem proti nemocem

Podzimní bylinky a koření mohou být užitečnou součástí zdravého jídelníčku, jejich možnosti však mají své hranice. Zázvor má poměrně dobře doložený účinek především u některých forem nevolnosti, česnek je zkoumán v souvislosti s nachlazením a krevními lipidy, skořice s metabolismem glukózy a kurkumin či šalvěj také v souvislosti s psychickou pohodou.

Pevné podzimní zdraví však nevznikne přidáním jedné lžičky koření do čaje. Mnohem důležitější zůstává dostatek spánku, pestrá strava, pravidelný pohyb a celkový životní styl. Bylinky mohou tuto skládačku příjemně doplnit.

A právě tak má smysl na ně pohlížet. Ne jako na zázračné léky proti všem podzimním neduhům, ale jako na zajímavou a chuťově pestrou součást jídelníčku, u níž některé tradičně připisované účinky začíná podporovat i moderní výzkum.