Výzkumy skutečně ukazují, že zubní pasty obsahující jedlou sodu mohou za určitých podmínek zlepšovat kontrolu zubního plaku a některé ukazatele zánětu dásní (1). Je však důležité rozlišovat mezi podporou zdraví dásní a léčbou samotné gingivální recese. Jedlá soda již ustouplou dáseň zpět „nevypěstuje“.

Ustupující dásně mají řadu příčin

Při gingivální recesi se okraj dásně posouvá směrem ke kořeni a dochází k odhalování povrchu kořene zubu. Nejde přitom o problém s jedinou příčinou. Rozsáhlý systematický přehled publikovaný v roce 2025 spojuje vznik recese například s přítomností zubního plaku, parodontitidou, kouřením, anatomickými faktory či okluzním traumatem (2).

Právě zubní plak představuje jednu z oblastí, ve kterých může mít jedlá soda své místo. Pokud se plak hromadí kolem okraje dásní, vytváří podmínky pro jejich zánět. Prevence jeho hromadění je proto důležitou součástí každodenní hygieny.

Proč se mluví právě o jedlé sodě

Hydrogenuhličitan sodný není v dentální hygieně žádnou novinkou. Přidává se do některých zubních past, kde pomáhá při mechanickém odstraňování zubního plaku.

Systematický přehled a metaanalýza sedmi randomizovaných klinických studií zjistily, že zubní pasta s 67 procenty hydrogenuhličitanu sodného vedla u lidí s gingivitidou ke zlepšení indexu zánětu dásní, krvácení i zubního plaku ve srovnání s kontrolními přípravky (1). To je důležitý poznatek zejména proto, že dlouhodobé hromadění plaku a zánět dásní rozhodně není vhodné přehlížet.

Jedlá soda může usnadnit odstranění plaku

Zajímavé výsledky přinesla také šestiměsíční randomizovaná studie zahrnující 247 dospělých se středně závažnou gingivitidou. Účastníci používali dvakrát denně zubní pastu obsahující buď 67 procent hydrogenuhličitanu sodného, nebo pastu bez něj. Ve skupině používající pastu s jedlou sodou došlo k významnějšímu zlepšení ukazatelů zubního plaku, zánětu a krvácení dásní (3).

Další klinická studie se 319 účastníky porovnávala zubní pasty s 20 a 35 procenty jedlé sody s kontrolní fluoridovou pastou. Po šesti týdnech, třech i šesti měsících byly u past s jedlou sodou zaznamenány příznivější výsledky z hlediska plaku a gingivitidy (4).

Neznamená to ovšem, že by bylo možné stejných výsledků automaticky dosáhnout domácím čištěním zubů práškovou sodou. Klinické studie zkoumaly konkrétně formulované zubní pasty.

Výsledky výzkumů nejsou úplně jednoznačné

Bylo by lákavé označit jedlou sodu za jednoduchý domácí lék na nemocné dásně, vědecké poznatky jsou ale složitější. Studie publikovaná v roce 2023 například testovala vysokou koncentraci hydrogenuhličitanu sodného a snažila se oddělit jeho vlastní účinek od mechanického působení při čištění zubů. Po 21 dnech nebyl oproti kontrolní zubní pastě zjištěn statisticky významný rozdíl v množství plaku, zánětu dásní ani počtu krvácejících míst (5).

Výzkumy tedy podporují používání některých zubních past s jedlou sodou jako prostředku napomáhajícího kontrole plaku a gingivitidy, nelze však tvrdit, že samotný hydrogenuhličitan sodný představuje léčbu ustupujících dásní.

Ustouplá dáseň se jedlou sodou neobnoví

Tady je potřeba vyvrátit jeden častý mýtus. Jakmile již došlo ke skutečné gingivální recesi a část kořene zubu je odhalená, čištění jedlou sodou nedokáže ztracenou tkáň jednoduše obnovit.

Léčba závisí na příčině a závažnosti recese. U některých pacientů může být důležitá úprava techniky čištění, odstranění zánětu a pravidelné sledování stavu. U výraznějších defektů existují také chirurgické postupy zaměřené na překrytí odhaleného kořene. Systematické přehledy hodnotící léčbu gingiválních recesí se proto zabývají například chirurgickými metodami překrytí kořene a jejich kombinací s dalšími postupy (6).

Jedlá soda tedy může pomáhat s jedním z článků celého řetězce – především s kontrolou plaku a zdravím dásní – nikoli nahradit léčbu již vzniklé recese.

Domácí pasta ze sody není totéž jako zubní pasta

Často doporučovaným domácím receptem bývá smíchání jedlé sody s trochou vody a následné čištění vzniklou pastou. Jenže právě zde je vhodná opatrnost. Výsledky klinických studií s komerčně formulovanými pastami nelze automaticky vztahovat na domácí směs čistého hydrogenuhličitanu sodného.

Zubní pasta je navržena tak, aby jednotlivé složky měly určité koncentrace a výsledný přípravek poskytoval komplexní péči. Samotná soda navíc nenahrazuje další důležité složky běžné dentální hygieny.

Proto dává větší smysl zvolit ověřenou zubní pastu obsahující hydrogenuhličitan sodný než experimentovat s koncentrovaným práškem.

Nezapomínejte na správnou techniku čištění

Ustupující dásně není vhodné řešit agresivnějším drhnutím zubů. Gingivální recese má mnoho potenciálních rizikových faktorů a odborná literatura se zabývá také mechanickými vlivy a stavem samotných periodontálních tkání (2).

Pokud tedy člověk při pohledu do zrcadla zjistí, že jeho zuby vypadají delší, objevila se citlivost krčků nebo je viditelný kořen zubu, neměl by pouze zvýšit intenzitu čištění. Vhodnější je zjistit příčinu problému u zubního lékaře nebo dentální hygienistky.

Jedlá soda ano, ale s realistickým očekáváním

Jedlá soda má v moderní péči o ústní dutinu své místo. Klinické studie naznačují, že zubní pasty s hydrogenuhličitanem sodným mohou pomáhat odstraňovat plak a zlepšovat některé ukazatele gingivitidy a krvácení dásní (1, 3, 4). Jiné výzkumy ovšem ukazují, že její samostatný účinek nemusí být za všech okolností výraznější než u kontrolních past (5).

Při ustupujících dásních proto není dobré spoléhat na jednoduché domácí řešení. Jedlá soda může být užitečnou součástí dentální hygieny, zejména ve vhodně formulované zubní pastě, ale již ztracenou dáseň neobnoví. Pokud se recese zvětšuje, objevuje se krvácení, citlivost nebo odhalené kořeny, nejdůležitějším krokem je odborné vyšetření a zjištění skutečné příčiny problému.