Co je dieta napodobující půst

Dieta napodobující půst není běžná redukční dieta ani klasický přerušovaný půst. Jde o krátkodobý, přísně nastavený jídelní režim, který má organismu navodit některé metabolické změny typické pro období bez jídla. Zpravidla trvá pět dní a opakuje se například jednou za měsíc. Na rozdíl od půstu o vodě člověk jí, ale přijímá velmi omezené množství energie, sacharidů a bílkovin.

Cílem je snížit koncentraci glukózy, inzulinu a růstového faktoru IGF-1, zatímco organismus více využívá tukové zásoby a vytváří ketolátky. Právě tyto změny jsou spojovány s metabolickým přepnutím, které nastává i během delšího hladovění. V klinické studii s dospělými osobami vedly tři měsíční cykly pětidenní FMD ke snížení tělesné hmotnosti, tuku v oblasti trupu, krevního tlaku a některých metabolických rizikových ukazatelů (1).

To ale neznamená, že lze FMD automaticky označit za plnohodnotnou náhradu každé formy půstu. Skutečný půst může trvat různě dlouho, od několikahodinového časového omezení jídla až po několikadenní hladovění. Metabolická odezva proto závisí na délce půstu, výchozí hmotnosti, pohybové aktivitě, zdravotním stavu i celkovém energetickém příjmu.

Hubnutí funguje hlavně díky energetickému deficitu

Při hubnutí rozhoduje především dlouhodobý energetický deficit. FMD ho vytváří velmi výrazně, protože během pěti dnů poskytuje jen omezené množství kalorií. Úbytek hmotnosti je tedy očekávatelný. V uvedené klinické studii účastníci po třech cyklech zhubli v průměru 2,6 kilogramu. Výsledky zároveň naznačily, že pokles hmotnosti nebyl způsoben jen ztrátou vody, ale také úbytkem tukové tkáně (1).

Podobný princip platí i pro skutečný půst. Pokud pravidelně omezuje celkový příjem energie, může přispět k redukci hmotnosti. Studie s alternativním jednodenním hladověním však ukázala, že tento režim nebyl pro hubnutí účinnější než běžné každodenní omezení kalorií. Účastníci navíc měli u půstového režimu častěji problém s dlouhodobým dodržováním nastaveného plánu (2).

Z vědeckého hlediska proto nelze jednoduše prohlásit, že falešný půst hubne stejně jako skutečný půst. Oba přístupy mohou vést ke snížení hmotnosti, ale záleží na konkrétním režimu a na tom, zda jej člověk dokáže udržet. FMD může být pro některé lidi snesitelnější, protože dovoluje jíst. Jiným naopak může vyhovovat časově omezené stravování nebo klasická redukční dieta s menším, ale stabilním kalorickým deficitem.

Pět dní se nejí libovolně, ale podle přesného plánu

FMD není jen období, kdy člověk jí polévku, ořechy a zeleninu podle chuti. Ve výzkumných protokolech šlo o přesně sestavené pětidenní jídelní programy s definovaným množstvím energie i živin. Jídelníček byl převážně rostlinný, s nízkým obsahem bílkovin a sacharidů a s vyšším podílem nenasycených tuků. Součástí bývaly zeleninové polévky, ořechy, semena, olivy, bylinné čaje a doplňky s minerály či vitaminy (1).

První den bývá energetický příjem vyšší, následující čtyři dny výrazně nižší. Smyslem není hladovění „na vlastní pěst“, ale dosažení dostatečného omezení energie při zachování alespoň minimálního přísunu živin. Domácí napodobení bez odborného vedení však nemusí mít stejné složení ani bezpečnost jako režim zkoumaný v klinické studii.

Důležitá je také fáze po ukončení pětidenního programu. Pokud po dietě následuje nekontrolované přejídání, může se část úbytku hmotnosti rychle vrátit. Dlouhodobý efekt proto závisí na obvyklém jídelníčku, dostatku pohybu, kvalitním spánku a celkové životní rutině. FMD není zkratkou, která by dokázala nahradit dlouhodobé stravovací návyky.

Metabolické a biologické přínosy jsou slibné, ne definitivní

Vedle hmotnosti vědce zajímá vliv FMD na inzulinovou citlivost, krevní tlak, zánětlivé procesy, tuk v játrech a biologické stárnutí. Studie publikovaná v roce 2024 popsala, že opakované cykly FMD vedly u účastníků ke zlepšení vybraných ukazatelů metabolického zdraví a podle použitých biologických markerů ke snížení biologického věku v průměru přibližně o dva a půl roku (3).

Takový výsledek je zajímavý, ale není důkazem, že dieta člověka skutečně omladí o několik let nebo že zabrání nemocem spojeným se stárnutím. Biologický věk je vypočtený ukazatel založený na laboratorních datech, nikoli přímé měření délky života. Zároveň je nutné ověřit, zda se podobné výsledky projeví u různých skupin lidí a přetrvají i po letech.

Objevují se i tvrzení o regeneraci kmenových buněk nebo zlepšování mozkových funkcí. Významná část těchto poznatků však pochází z pokusů na myších. Studie na zvířatech popsala, že periodická dieta napodobující půst ovlivnila regeneraci některých tkání, imunitní funkce a kognitivní ukazatele u starších myší (4). Z těchto výsledků ale nelze usuzovat, že FMD léčí demenci u lidí. Takový účinek zatím potvrzen nebyl.

FMD a chemoterapie: nadějný směr, ale ne domácí léčebný postup

Dieta napodobující půst se zkoumá také jako možný doplněk onkologické léčby. V randomizované studii u pacientek s časným HER2-negativním karcinomem prsu byla FMD testována společně s neoadjuvantní chemoterapií. Výsledky naznačily lepší odpověď nádoru na léčbu u části pacientek, přičemž bezpečnost režimu byla sledována pod pečlivým lékařským dohledem (5).

Jiná klinická studie hodnotila proveditelnost krátkodobého půstu v souvislosti s chemoterapií a ukázala, že u vybraných pacientů může být tento postup realizovatelný. Nešlo však o důkaz, že půst nebo FMD dokáže chemoterapii nahradit, ani o univerzální doporučení pro všechny onkologické pacienty (6).

Při rakovině, podvýživě, nechtěném úbytku hmotnosti nebo poruchách příjmu potravy může být podobné omezení jídla naopak rizikové. O vhodnosti FMD musí vždy rozhodovat ošetřující lékař nebo nutriční terapeut, zejména pokud člověk podstupuje chemoterapii, užívá léky na cukrovku či tlak nebo má onemocnění ledvin a jater.

Komu může dieta napodobující půst dávat smysl

Falešný půst může být pro zdravého dospělého člověka jedním z nástrojů, jak krátkodobě snížit energetický příjem a podpořit redukci hmotnosti. Jeho hlavní výhoda spočívá v tom, že nejde o úplné hladovění. Člověk nemusí několik dní fungovat jen na vodě, přesto může dosáhnout metabolických změn podobných delšímu omezení jídla.

Není ale prokázáno, že by FMD byla univerzálně lepší než skutečný půst, běžná kalorická restrikce nebo jiné ověřené redukční postupy. Nejlepší metoda je obvykle ta, kterou lze bezpečně a dlouhodobě dodržovat bez jojo efektu, vyčerpání a nezdravého vztahu k jídlu.