Šalvěj lékařská (Salvia officinalis), také nazývaná zahradní šalvěj nebo „babské ucho“ aromatická bylina čeledi máty (Lamiaceae) pěstovaná pro její štiplavé listy. Bylinka pochází ze Středomoří. U nás se tato bylinka na našich zahradách objevuje velmi často, a to nejen jako léčivá bylinka, ale také okrasná rostlina. Některé odrůdy šalvěje se totiž pěstují jen jako okrasné rostliny pro jejich atraktivní listy a květy – např. šalvěj hajní. Květiny se rodí v bodcích a mají trubkovité dvouprsté koruny, které přitahují různé opylovače, včetně včel, motýlů a kolibříků. Květiny mohou být fialové, růžové, bílé nebo červené a produkovat ořechové plody. Šalvěj lékařská je trvalka a roste do výšky cca 60cm. Oválné listy jsou drsné nebo zvrásněné a obvykle ošuntělé; barva se pohybuje od šedozelené až do téměř bělounkavé zelené.
Šalvěj jako koření
Pokud chcete bylinku použít jako koření, myslete na její výraznou vůni. Používáme ji čerstvou, sušenou nebo i ve formě mletého prášku. Jemné nové listy jsou chutnější než starší listy na stoncích dřeva, takže se nemusíte bát sklizně. Doporučuje se, aby čerstvé listy šalvěje nebyly konzumovány úplně syrové, protože jejich příchuť je velmi hořká. Šalvěj se pro svou výraznou chuť skvěle hodí do klasických svátečních nádivek (vepřové maso, drůbež). Listy jsou oblíbeným kořením drůbeže a masa. Koření lze také přidat do fazolových pokrmů, rajčatových omáček, omelet, polenty, kuřecího rizota, pesta a do šalvějového másla na těstoviny a pstruhy. Lze jej také krásně kombinovat s ostatními bylinkami, jako je tymián, majoránka a rozmarýn. Za dobře je také s česnekem, cibulí, oreganem, petrželkou a bobkovým listem. Zemitá chuť šalvěje vytváří příjemný kontrast se sladkými/kyselými pokrmy, a proto je často kombinována s ananasem. Lze ji také přidat do jednoduchých sirupů jako doplněk koktejlů a jiných nápojů. Pokud máme velké listy šalvěje můžeme je smažit. Vzniknout tak chutné křupavé kousky, které pak mohou být použity jako ozdoba nebo koření na jakémkoliv pokrmu. Vařením se chuť bylinky zjemňuje. Pokud chcete zjemnit chuť šalvěje, přidejte ji na konci vaření. Pokud máte chcete naopak, aby byla chuť šalvěje v pokrmu výraznější, silnější, přidejte bylinku na začátku vaření. Lístky šalvěje se velmi často také používají na čaj. Chuť je intenzivnější, pokud celé listy sušíte a podle potřeby rozdrobíte. Kromě koření jsou šalvějové listy a větve často používány jako doplňky do věnců se sušených rostlin, bylin. Šalvěj tak může být také dekoračním prvkem. Jedná se o všestrannou bylinku. Používá se jak čerstvá tak i sušená a to v mnoha potravinách.
Šalvěj jako léčivá bylinka
Využití bylinky je opravdu mnohostranné. Šalvěj lékařskou lze použít jako domácí medicínu. Užívá se pro své léčebné účinky. Uplatnění nalezla i v kosmetickém průmyslu, v parfumerii a dříve se používala i jako přísada do piva či vína. Často je pro své účinky přidávána např. do zubních past, ústních vod, mýdel, šampónů, krémů a různých hojivých mastí. V potravinářství je bylinka součástí bonbónů, žvýkaček a léčivých pastilek. Má mírně stimulační účinky. Čaj ze šalvějových listů má dlouhou historii v použití k léčbě bolestí v krku a kašle; často kloktáním. Čaj, který se z listů vaří, se po staletí používá jako tonikum. Je výborný při nejrůznějších nachlazení, bolestech v krku. Staří Egypťané používali šalvěj jako lék na plodnost. Bylinkáři jej zasepoužívali k léčbě výronů, otoků, vředů a krvácení. Bylinka má také velmi dobré zklidňující a uvolňující účinky.
Jak pěstovat šalvěj
Dejte bylince plné slunce. Pokud budete šalvěj pěstovat v polostínu, dbejte na to, aby měla alespoň trochu slunečního svitu nebo vánku, aby listy nebyly mokré, dostatečně vyschly a předešlo se tak hnilobě. Semeno této bylinky musí být zaseto, když je čerstvé. Semeno se neuchovává dobře a dokonce ani čerstvé, není spolehlivé a pomalu klíčí. Kořenové řízky šalvěje lze šířit vrstvením. Ve skutečnosti větve, které se dotýkají země, často zakládají kořeny samy. Pokud k tomu dojde, můžete oddělit kořenovou část od původní rostliny a přesadit ji. Šalvěj upřednostňuje teplé, slunné místo. Prořezávání po květu udrží rostliny přitažlivé a zabrání jim, aby se staly příliš dřevnatými. Bylinka je velmi tolerantní k suchu a nemá ráda vlhkou půdu. Pokud by se stalo, že bylinku budete zalévat více, než je třeba, listy šalvěje mohou chytnout plísně. Chcete-li vyzkoušet pěstování šalvěje v interiéru, musíte bylince zajisit silné, přímé světlo. Všechny odrůdy šalvějě kvetou v polovině léta. Mohou kvést také v prvním roce výsadby, v závislosti na velikosti a místě, ale opravdu pěstujete rostliny na listy. Šalvěj se velmi rychle stává malým dřevnatým keřem, který bude potřeba vyměnit každé tři až čtyři roky. Časté sklizně a prořezávání pomáhají tuto bylinku dostatečně oživit. Nechte bylinku první rok bylinku růst bez zásahu, aby se mohla dobře chytit. Poté můžete listy sklízet kdykoli.
Jak skladovat
Pokud budete skladovat sklizenou šalvěj ze zahrádky, jednoduše zabalte listy šalvěje do papírových ručníků a vložte je do plastového sáčku do lednice. Spotřebujte do čtyř až pěti dnů. Nebo můžete čerstvé listy naložit do olivového oleje, v chladničce tak vydrží mnohem déle, cca asi 3 týdny. Šalvěj lze také zamrazit. Nejprve listy umyjte, osušte a odstraňte listy ze stonků. Dále pak je volně vložte do mrazících sáčků a vložte do mrazícího boxu a nejpozději do 1 roku spotřebujte. Většina kuchařů dává přednost sušenému šalvěji. Stejně jako u všech sušených bylin můžete i šalvěj skladovat v uzavřených nádobách na chladném a suchém místě mimo sluneční světlo. Nezapomeňte však spotřebovat do šesti měsíců, poté už bylinka ztrácí svou chuť.
