Syrová strava, která je v současnosti stále oblíbenějším životním stylem, je – jak ostatně název napovídá – založena na konzumaci převážně syrových potravin. Opravdu je tak prospěšná, nebo jde spíše jen o módní trend?
Syrová strava (v originále raw food diet) je životním stylem, jehož vyznavači konzumují výhradně (nebo převážně) potraviny rostlinného původu, které nejsou tepelně upravovány (respektive minimálně 75 % z nich by nemělo být tepelně upravováno, žádné by však neměly přejít varem).
Jídelníček tak tvoří především: zelenina, ovoce, sušené plody, ořechy, obilniny (především naklíčené), luštěniny, nejrůznější semena apod. K pití pak patří čerstvá voda, zeleninové či ovocné šťávy nebo například kokosové mléko. (Čtěte také: Light potraviny. Reklamní tah nebo pomocník při hubnutí?)
Proč syrové?
Syrové potraviny obsahují enzymy, jež se však teplem většinou zcela zničí. Vyznavači tohoto životního stylu jsou přesvědčeni, že každá potravina obsahuje v základním stavu vyvážené složení enzymů, díky kterým je naše tělo schopno jídlo zcela využít, aniž by muselo vytvářet vlastní trávicí enzymy.
Navíc syrové ovoce a zelenina obsahuje mnohem větší množství vitaminů, které se varem rovněž nenávratně zničí. Podobně je to i s bílkovinami, jež vařením ztrácejí podstatnou část své výživové hodnoty (stávají se odolnějšími proti trávení, a tak se snižuje možnost využití aminokyselin).
Vyznavači syrové stravy poukazují rovněž na skutečnost, že při některých typech tepelné úpravy potravin (smažení, pečení, fritování, grilování atd.) vzniká celá řada škodlivin, některé z nich mají dokonce prokazatelně karcinogenní účinek.
Dalšími neoddiskutovatelnými klady syrové stravy jsou: zachování původní chuti potravin (jídlo většinou nepotřebuje tolik ochucovadel), nízký obsah tuků, a tím také energetická hodnota (její zastánci většinou netrpí obezitou), vysoký obsah vlákniny, ale například také úspora času a energie vynaložených na přípravu pokrmů.
Co na to odborníci
Mezi odborníky má syrová strava své odpůrce i zastánce (nutno podotknout, že ti jsou v menšině). Řada vědců poukazuje na to, že syrová zelenina obsahuje i další důležité látky, jež se tepelnou úpravou zničí – esenciální oleje, saponiny nebo chlorofyl. Jiní pak přišli s objevem, že syrová strava zlepšuje látkovou výměnou mezi buňkou a prostředím.
Ovšem i argumenty proti syrové stravě mají svou logiku. Vzhledem k tomu, že většina z nás byla od dětství vychovávána na vařených pokrmech, náš trávicí systém již s největší pravděpodobností nebude schopen takové množství syrové stravy zpracovat. U některých jedinců lidí pak přechod na tepelně neopracované potraviny může vyvolat i syndrom dráždivého tračníku. (Čtěte také: Mýty o (ne)zdravých potravinách)
Pokud váš organismus začne z ničeho nic dostávat pouze syrovou zeleninu a ovoce, může dojít k masivním detoxikačním procesům. Ačkoli je detoxikace těla poměrně žádoucím jevem, v takové míře může vyvolat i nežádoucí efekt – toxiny zaplaví některé z orgánů (játra, ledviny, lymfatický systém), které však nejsou na tento proces připraveny, a hrozí jejich onemocnění.
Posledním protiargumentem je skutečnost, že vyznavači syrové stravy své tělo ochuzují o poměrně široké spektrum potravin (hrozí především nedostatek železa či vápníku).
Jak začít
Rozhodnete-li se pro syrovou stravu, připravujte svůj organismus na přechod postupně. Nespěchejte – pomalu nahrazujte vařená jídla syrovými, konzumujte zeleninu a ovoce během celého dne.
Pečlivě si připravujte jídelníček, abyste nevynechali žádnou z důležitých látek, vitaminů a minerálů. Možná budete muset (alespoň zpočátku) investovat do potravinových doplňků.
Na internetu si najděte recepty, které se na syrovou stravu zaměřují, abyste měli neustále inspiraci a nekonzumovali stále stejné saláty apod. Uvidíte, že je spousta možností a chutí, které by vás nejspíše nenapadly.
Sledujte nás na sociálních sítích:
