Prostreno.cz

Střeva jsou klíčový orgán imunity: Ovlivňují tvorbu bílých krvinek a budují obranyschopnost

09.01.2020 | Zdraví a diety

Naše střeva jsou díky bilionům místních mikroorganismů klíčovým orgánem pro naši imunitu. Ovlivňují například produkci bílých krvinek v jiných imunitních centrech, jako je kostní dřeň či slezina, a zásadním způsobem se podílejí na „vzdělávání“ a formování naší obranyschopnosti hned po našem narození. Jak souvisí střevní mikrobiom s alergiemi či depresí? Jak o něj správně pečovat?

Lidská imunita je komplexní systém, do jehož největších tajemství ještě medicína zcela nepronikla. Její činnost neřídí jeden konkrétní orgán, ale naopak spolupráce řady center různě roztroušených v organismu. K těm nejvýznamnějším „centrálám“ imunity patří kostní dřeň, brzlík, lymfatické uzliny, slezina, a především střeva.

Význam střev pro naši obranyschopnost tkví konkrétně v koloniích střevních bakterií, jimž souhrnně říkáme střevní mikrobiom či střevní mikroflóra. Vědecké studie z nedávných dob přitom přinášejí důkazy o tom, jak skutečně významnou roli střevní bakterie v imunitním systému hrají. Například studie odborníků z kalifornského Caltechu z roku 2014 ukázala, že přítomnost střevní mikroflóry výrazně ovlivňuje vývoj bílých krvinek a jejich počet usazený v kostní dřeni a ve slezině. Laboratorní myši prosté střevní mikroflóry měly jednoduše v těchto centrech mnohem méně bílých krvinek než myši se standardním střevním mikrobiomem.

Bohatá a nesmírně složitá říše

Slizniční systém zažívacího traktu představuje asi 400 m2 mimořádně složitého ekosystému, v němž žije přes sto bilionů (1014) mikroorganismů patřících k více než dvěma tisícům druhů a dvanácti různým kmenům. Vedle bakterií jsou tu zastoupeny i mikroorganismy z říše hub, archebakterie či prvoci. Celý mikrobiom může obsahovat až pětsetkrát více genů než lidská DNA.

Nedávné výzkumy ukazují, že kolonizace zažívacího ústrojí mikroorganismy začíná ještě před narozením. V tomto ohledu je zajímavé podotknout, že děti narozené císařským řezem mají druhově poněkud jiný mikrobiom než děti porozené přirozeně. Střevo plodu v děloze je sterilní. Z buněk a bílkovin plodové vody se ve střevě tvoří mekonium neboli smolka. Sníží-li se okysličení plodu z placenty, pak se zvýší pohyblivost střeva a v důsledku toho se uvolní anální svěrač a unikne tato „plodová stolice“ –  mekonium, které zbarví plodovou vodu zeleně. Rozdíl v mikrobiomu novorozence porozeného přirozeným porodem a císařským řezem je dán tím, že mikroby se dostávají do střeva novorozence až během porodu z porodních cest matky, k čemuž pochopitelně nedochází u novorozence porozeného císařským řezem. Tomu je třeba věnovat po porodu pozornost. U dětí, které přišly na svět císařským řezem, se zvyšuje riziko některých poruch či onemocnění.

U dětí ještě zůstaňme a připomeňme si, že právě střevní mikrobiom hraje důležitou roli v nastartování správné funkce imunitního systému. Nezralá imunita novorozenců se totiž potřebuje naučit adekvátně reagovat na bakterie a další organismy a právě střevní bakterie jí to umožní. Adekvátní reakcí je pak myšlena schopnost imunity nereagovat v extrémních mezích, tedy ani nedostatečně, ani přehnaně.

Řada chronických nemocí má původ ve střevech

Ne všechny střevní bakterie jsou ovšem ty „hodné“. Vědci už poměrně spolehlivě prokázali spojitosti mezi některými bakteriemi či jejich produkty a nemocemi jako diabetes či chronické střevní záněty, mezi něž patří Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. Nerovnováha střevní mikroflóry je dávána též do spojitosti s takzvaným syndromem zvýšené propustnosti střev, který je spouštěčem chronického zánětu. Právě zánět může být důvodem rozvoje celé řady chronických onemocnění – z mnoha jmenujme například alergie, celiakii, roztroušenou sklerózu, artritidu, atopický ekzém, Parkinsonovu chorobu – i onemocnění psychických, jako je autismus či deprese. Jak je možné, že střeva ovlivňují takto zásadně i naši psychiku? Střevní mikrobiom je totiž schopen přes dráhy neuronů a s využitím buněk zvaných cytokiny ovlivňovat chemické reakce v mozku. Jednoduchý důkaz? Zkuste si například vybavit, zda vás náhodou ve stresujících situacích nebolí břicho. Bolí, že ano?

Podpořte střevní bakterie probiotiky

Jak je jistě patrné, propojenost střevní mikroflóry a našeho imunitního systému i dalších orgánů je značně komplexní záležitost, které ani odborníci ještě nerozumí dokonale. Co si z tohoto všeho má odnést laik? Že o svou střevní mikroflóru je potřeba svědomitě pečovat. Základem je v tomto ohledu samozřejmě strava, jež by měla být bohatá na dietární vlákninu a probiotika, která střevní bakterie vyživují, napomáhají jejich množení a pomáhají udržovat onu křehkou rovnováhu střevní mikroflóry.

Na zdraví svých střev je potřeba pamatovat především v zimním období, kdy řada lidí razantně mění svůj jídelníček ve prospěch sladkých a tučných jídel. Pokud si je chcete dopřát, vyvažte jejich negativní účinky na střevní mikrobiom zvýšeným příjmem probiotik. A vzhledem k tomu, že s náporem na střeva bude zcela jistě oslabena i vaše imunita, snažte se podpořit i ji. Víc než kdy jindy se v zimě rovněž hodí sáhnout po kvalitních doplňcích stravy. Je vhodné také zvýšit přísun vitamínů i příjem selenu a zinku. Selen má na imunitní systém stimulační účinek, posiluje totiž tvorbu aktivovaných T-lymfocytů. Uplatňuje se také v ochraně před oxidativním stresem, který je zapříčiněný volnými radikály a projevuje se zejména vyčerpáním a chronickou únavou. Zinek je silným antioxidantem, podporuje řadu biologických funkcí a podporuje imunitu.





Celkem 1 komentářů

Vložit můj recept

Reklama

Pro pokračování se musíte registrovat nebo přihlásit

Přihlásit přes Bety.cz Registrovat