Prostreno.cz

Zaktivujte správně svoji imunitu

Během sezonních epidemií je ze všech stran kladený apel na posilování imunity. Právě ta totiž určuje, zda se nám podaří nemocem odolat, nebo jestli nás porazí. V době epidemie koronaviru je navíc posilování obranyschopnosti významným krokem, kterým můžeme chránit sebe i ostatní.

Jak vůbec imunita funguje

Imunitní systém tvoří mnoho druhů různých buněk, tkání a látek, jejichž vzájemná synergie hraje klíčovou roli v obranyschopnosti našeho organismu. Díky nim bojuje tělo proti vnějším cizorodým látkám – bakteriím, virům, plísním, houbám a jejich toxinům. Rizika však číhají
i uvnitř organismu, a tak je úkolem imunity likvidovat také vlastní, potenciálně škodlivé, buňky (například staré, poškozené nebo nádorové buňky).

Imunitní systém utváří dvě složky: vrozenou a získanou imunitu. Vrozenou (nespecifickou) imunitu tvoří bílé krvinky, ale i kůže nebo sliznice. Bílé krvinky jsou schopny pohltit cizorodé látky (antigeny) a zneškodnit je v řádech minut, ale až když se definitivně přesvědčí, že jde opravdu o antigen. Nedokážou si však cizorodou látku zapamatovat pro příště. Imunitu získanou (specifickou) oproti tomu tvoří konkrétně bílé krvinky vyzrávající v brzlíku a v kostní dřeni (T a B-lymfocyty). Ty si jsou schopny antigen zapamatovat a při příštím setkání reagují okamžitě.

Vrozená a získaná imunita musí pracovat společně v boji s koronavirem

SARS – CoV2 (COVID-19) je pro náš imunitní systém zcela nový typ viru. V populaci se tak rychle rozšiřuje proto, že na něj naše vrozená imunita neumí hned reagovat. Musí absolvovat poměrně dlouhý proces, než se s ním vypořádá imunita získaná a zapamatuje si ho.

Virus nejprve (na rozdíl od bakterií) napadne přímo buňku. Vrozená imunita na to zareaguje řadou buněk, tzv. přirozených zabíječů (NK – buňky), a další buňky vrozené imunity (dendritické buňky) rozpoznají svými receptory virovou buňku, pohltí ji a rozloží. Části této virové buňky pak předají buňkám specifické imunity a ty spustí další reakce likvidace virové buňky. Teprve v této fázi vznikají specifické protilátky, které následně kolují v krvi a zajišťují imunologickou paměť.

Snížená imunita zvyšuje riziko nákazy, v ohrožení jsou senioři i obézní lidé

K nejrizikovějším skupinám v rámci nákazy COVID-19 patří osoby se sníženou imunitou. K těm se řadí také senioři. S rostoucím věkem totiž dochází ke snížení imunity. Důvodem je mimo jiné pokles tvorby imunitních buněk v kostní dřeni, snížená tvorba protilátek na sliznicích a narušené funkce imunitního systému jako celku. Průběh nemoci pak bývá u seniorů horší kvůli zvýšené zánětlivé reakci organismu.

„Také obezita má na imunitní systém negativní dopad. Způsobuje částečnou ztrátu imunitní schopnosti (poškozená aktivita bílých krvinek, snížená tvorba protilátek). Obézní lidé zároveň mívají horší průběh onemocnění, protože tuková tkáň je zdrojem prozánětlivých látek způsobujících v organismu stav chronického zánětu ještě před infekcí,“ říká Ing. Mgr. Jirka Jirků, nutriční terapeutka.

Imunitu můžeme posílit vhodným stravováním

V současné době je tedy jedním z klíčových opatření zamezení šíření nemoci a časný vývoj vakcín.  Proto je tolik apelováno na posilování imunity. Toho lze docílit dostatečným odpočinkem, pohybovou aktivitou, ideálně na čerstvém vzduchu, či konzumací vhodných potravin.

„Náš imunitní systém je stále aktivní, nikdy neodpočívá, a právě v průběhu infekce je mnohem aktivnější a náročnější na zdroje (zrychluje se metabolismus, je zvýšená potřeba látek pro tvorbu nových buněk atd.), které musí získat ze stravy,“ vysvětluje Ing. Mgr. Jitka Jirků. Dostatečné množství vitaminů a stopových prvků hraje klíčovou roli pro správné fungování imunitního systému jak z pohledu prevence, tak i při léčbě nemoci. Nedílnou součástí optimálně fungujícího imunitního systému je i zdravá střevní mikrobiota (střevní bakterie).

Mezi klíčové vitaminy v boji proti infekci patří A, C a D, které jsou přímo zodpovědné za vyzrávání a efektivitu imunitních buněk, včetně jejich schopnosti rozlišit škodlivé látky a efektivitu jejich reakce. Pro aktivitu bílých krvinek jsou důležité vitaminy B6, B12 a kyselina listová. Ve stravě nesmí chybět antioxidační vitamin C a E a antioxidační enzymy, jejichž součástí je selen, zinek, měď a železo. Ty chrání náš organismus proti oxidačnímu stresu, který je nedílnou součástí naší obranyschopnosti. Pro růst a podporu zdravé střevní mikrobioty je důležitý dostatek rostlinné stravy, vlákniny a fermentovaných potravin. Z toho, co bylo uvedeno výše, jasně vyplývá nutnost pravidelné a dostatečné konzumace ovoce, zeleniny, celozrnných produktů, ořechů, vajec, ryb a mléčných výrobků (nejlépe zakysaných). Nepostradatelnou složkou stravy jsou také omega 3 mastné kyseliny obsažené ve vysokotučných rybách, které působí protizánětlivě. Jejich variabilita pomůže dosáhnout optimálního příjmu v období zvýšených nároků organismu na všechny imunitní funkce v těle.

Proč byste měli vědět, jakou hladinu vitaminu D máte?

„Vitamin D má zcela zásadní význam pro lidské zdraví. Jeho nedostatek má nepříznivý vliv na imunitu – například na onemocnění dýchacích cest, funkci srdce a svalů, krevní tlak, nervovou soustavu, zdravý vývoj kostí a zubů či riziko vzniku některých nádorů,“ připomíná MUDr. Petr Podroužek, CSc..

V zimním a jarním období nezískáme vitamin D ze slunečního záření (chybí UVB složka záření) a musíme jej tělu dodat ve stravě či vitaminovými doplňky. Odborníci upozorňují na naprosto nedostatečnou hladinu vitaminu D diagnostikovanou během roku u více než 40 % evropské populace.

Jakou máte hladinu vitaminu D v organismu, můžete zjistit jednoduše. „Vyšetření se provádí z krve, na odběr je třeba přijít nalačno, přibližně 12 hodin předtím nejíst a nekouřit. Před odběrem je dobré vypít ¼ litru vody nebo neslazeného čaje,“ radí MUDr. Podroužek.





Celkem 0 komentářů

Vložit můj recept

Reklama

Prostreno.cz

Pro účast v testování se registrujte nebo přihlaste.

Přihlásit se přes Bety Registrovat