Stárnutí jako proces, který probíhá tak nějak postupně? To je běžný a obecně přijímaný názor. Vědci ho však vyvracejí s tím, že o stabilním pozvolném tempu nemůže být ani řeč, protože stárnutí přichází ve vlnách. Dokonce je známo i to, kdy věci naberou opravdu rychlý spád.

Kolik máme času?

Aby američtí odborníci získali potřebná data, prozkoumali krev a tkáně 76 lidí, kteří zemřeli ve věku 14 až 68 let. Zaměřili se na orgány a systémy nepostradatelné pro život – od srdce a plic až po svaly a kůži. Zjistili, že s přibývajícími lety ubývá proteinů, které jsou klíčové pro buněčnou regeneraci (1). Ačkoli tento úbytek očekávali, překvapilo je, že k výraznému milníku dochází v jednom konkrétním životním období.

Nečekaný zlom okolo padesátky

Výzkum ukázal, že největší změny se dějí mezi 45. a 55. rokem života. Právě v tomto desetiletí vykazuje mnoho tkání a orgánů značné opotřebení, nejvíce pak aorta, slinivka břišní a slezina. „Vůbec nechápeme, jestli je to genetické nebo spíše zánětlivé. Nevíme ani, proč se to děje zrovna v tomto časovém úseku," přiznává spoluautor studie a klinický docent medicíny na Univerzitě v Buffalu John Fudyma (2). Jev je to tedy záhadný a vysvětlení pouze hypotetická. V jednom z možných scénářů prý mohou hrát roli hormony.

Proč zrovna teď?

„V době, kdy vám je padesát, začínáte procházet hormonálními změnami. Vaše svalová hmota ubývá, metabolismus se zhoršuje, tohle je zkrátka součástí přirozeného procesu stárnutí,“ upozorňuje americká lékařka Melissa Batchelor. Další expert se přiklání spíše k vlivu genetiky. „Když jde o stárnutí, lidé musí pochopit dvě důležité věci. První jsou geny a druhou, co sami lidé s geny dělají,“ zdůrazňuje zase americký biolog Bert Mandelbaum. Naráží tím na skutečnost, že celkový životní styl dokáže mnohé zlepšit, nebo naopak zhoršit.

Zdroje: (1) https://www.cell.com/cell/abstract/S0092-8674(25)00749-4, (2) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11078652/