Dlouho jsme si mysleli, že jsme svým vlastním pánem a naše hlava je tím, kdo rozhoduje o každém úsměvu nebo záchvatu úzkosti. Jenže moderní věda naznačuje něco docela jiného. V útrobách nosíme ekosystém natolik komplexní, že ho vědci s nadsázkou označují za náš druhý mozek. Tento břišní vesmír obsahuje stovky milionů neuronů, což je počet srovnatelný s mozkem kočky (1). Tato síť neustále debatuje se šedou kůrou mozkovou prostřednictvím bloudivého nervu – to je v podstatě vysokorychlostní optický kabel spojující trávicí trakt s centrem emocí.

V hlubinách břicha se ale dějí věci!

Podle rozsáhlé studie publikované v časopise Nature Microbiology existuje přímá souvislost mezi přítomností určitých bakteriálních kmenů a kvalitou života (2). A nejen to. Výzkumníci totiž zjistili, že lidé s vyšší mírou životního optimismu sdílejí specifické složení mikrobiomu. Když určité kmeny chybí, psychika strádá, i když k tomu zdánlivě nemá žádný vnější důvod. Nejde tedy jen o trávení oběda, ale o neustálý dialog, ve kterém mají mikrobi často hlavní slovo. Jestliže je vaše břišní osazenstvo v nepohodě, je takřka nemožné udržet si zářivý úsměv a víru v lepší zítřky.

Šťastná chemie vzniká v temnotě

Většinu z nás by ani ve snu nenapadlo hledat pramen štěstí někde mezi tenkým a tlustým střevem. Přesto se právě zde vyrábí drtivá většina serotoninu, klíčového přenašeče vzruchů, který nám dává pocit spokojenosti a klidu. Odhaduje se, že až 95 procent tohoto „hormonu štěstí" vzniká právě v trávicím traktu za asistence tamních mikroskopických obyvatel. Bakterie nejsou jen pasivními konzumenty naší stravy, vykazují schopnost aktivně zasahovat do výroby látek ovlivňujících i naše pocity.

Psychika je na jídlo hodně vybíravá

„Střevní mikrobiom představuje nejvýznamnější environmentální faktor ovlivňující naše duševní zdraví,“ potvrzuje Ted Dinan, což je profesor psychiatrie z irské University College Cork (3). Tento odborník patří k průkopníkům oboru psychobiotik, tedy specifických kmenů bakterií, které při konzumaci v dostatečném množství přinášejí prospěch lidem s psychiatrickými obtížemi. Jeho práce dokazují, že přenos mikrobiomu od depresivních jedinců do laboratorních zvířat vyvolává u těchto tvorů symptomy úzkosti. Pravdou proto zůstává, že optimismus není jen otázkou silné vůle, ale také výsledkem efektivní práce miliard drobných obyvatel našeho nitra.

Mikrobiální šeptanda nikdy nespí

Mezi těmito drobnými nájemníky vynikají zejména rody Bifidobacterium a Lactobacillus. Tyto kmeny dokáží tlumit hladinu stresového hormonu kortizolu, který nás v dnešní uspěchané době drží v neustálém napětí. Pokud je ale naše „vnitřní zahrada“ rozmanitá a vzkvétající, cítíme se vůči každodenním nepříjemnostem odolnější (4). Naproti tomu chudý mikrobiom zdecimovaný průmyslově zpracovanými potravinami a nadměrným stresem podněcuje vznik chronických zánětů, které se následně odrážejí v psychickém rozpoložení, a to jako mlhavá únava či sklon k pesimismu.

Veselá stránka bakterií

Že nejsou bakterie jako bakterie, to lékaři moc dobře vědí, proto se také stále více zaměřují na druhy jako Faecalibacterium a Coprococcus. Bylo prokázáno, že tyto konkrétní organismy mají u zdravých a šťastných jedinců silné zastoupení, zatímco u osob trpících depresemi dramaticky ubývají (5). Uvedené bakterie produkují butyrát, látku s protizánětlivými účinky, která chrání nervovou soustavu a podporuje dobrou náladu. Vaše schopnost vidět sklenici poloplnou je do značné míry závislá na tom, jak moc jsou tito malí spojenci spokojení.

Talíř jako lék na smutek?

Jak tedy tyto mikroskopické optimisty podpořit? To záleží na tom, co si nakládáte na talíř. Strava bohatá na vlákninu, fermentované dobroty a barevnou zeleninu funguje jako hnojivo pro tu správnou vnitřní flóru. Rozhodně se ale nevyplácí zahánět splíny sladkostmi nebo alkoholem. Cukr totiž nahrává množení nepřátelských kmenů, které nás pak nutí k dalším nezdravým volbám a prohlubují propast mezi námi a duševní vyrovnaností. Jestli toužíte po trvalém optimismu, je vhodnější sáhnout po kysaném zelí, kefíru nebo kvalitním jogurtu. Tyto potraviny dodávají tělu živé kultury, které se následně podílejí na udržování emoční stability. Nečekejte ale zázrak po jednom soustu.

Přátelství pod mikroskopem

Současný životní styl nám v péči o vnitřní prostředí příliš nepomáhá, jen co je pravda. Nadměrná hygiena, užívání antibiotik i při banálních potížích a chronický nedostatek spánku vytvářejí prostředí, ve kterém se křehké bakteriální rovnováze příliš nedaří. Každý zásah do tohoto jemného systému vyvolává odezvu v našem vědomí, proto je třeba si užívání léků i ponocování dvakrát rozmyslet. Příště, až se budete cítit pod psa, zkuste se zamyslet nad tím, co jste naposledy nabídli svým bakteriím!