Hořčík patří mezi minerály, které si lidé často spojují hlavně s křečemi, únavou nebo stresem. Jeho role je ale podstatně širší: ovlivňuje činnost svalů včetně srdce, krevní tlak, metabolismus glukózy i elektrickou stabilitu srdečního rytmu. Nízký příjem nebo nízká hladina hořčíku samy o sobě neznamenají jistý infarkt, mohou však být jedním z dílků rizikové skládačky kardiovaskulárních onemocnění.
Hořčík: nenápadný minerál pro stovky procesů
Hořčík je pro lidské tělo nezbytný minerál. Účastní se energetického metabolismu, práce enzymů, tvorby bílkovin, přenosu nervových vzruchů i správné funkce svalů. Srdeční sval přitom potřebuje vyvážené množství hořčíku, draslíku, vápníku a sodíku, aby se mohl pravidelně stahovat a uvolňovat (7).
Zjednodušeně řečeno, hořčík pomáhá regulovat elektrickou aktivitu buněk. Pokud je jeho množství dlouhodobě nízké, může se narušit rovnováha dalších minerálů a zvýšit náchylnost k poruchám srdečního rytmu. To neznamená, že každý člověk s nižším příjmem hořčíku dostane arytmii nebo infarkt. Znamená to však, že hořčík nelze při hodnocení zdraví srdce přehlížet (7).
Nedostatek hořčíku a infarkt: souvislost není totéž co jistota
Tvrzení, že nedostatek hořčíku je „přímou zkratkou k infarktu“, je příliš zjednodušující. Infarkt myokardu obvykle vzniká při uzávěru věnčité tepny, nejčastěji v důsledku aterosklerózy a krevní sraženiny. Na jeho vzniku se podílí celá řada faktorů: kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina LDL cholesterolu, obezita, nedostatek pohybu, věk, dědičnost i dlouhodobý stres.
Výzkumy nicméně ukazují, že nízký příjem hořčíku ve stravě a nízké koncentrace hořčíku v krvi jsou spojovány s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Souhrnná analýza prospektivních studií zaznamenala vztah mezi vyšším příjmem hořčíku a nižším rizikem ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody. Autoři zároveň upozorňují, že observační studie nedokážou samy prokázat přímou příčinu a následek. Lidé s vyšším příjmem hořčíku totiž často zároveň jedí více zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin a mívají celkově zdravější životní styl (1).
Podobný závěr přinesla další rozsáhlá metaanalýza: lepší příjem hořčíku i vyšší koncentrace hořčíku v krevním oběhu byly spojeny s nižším výskytem kardiovaskulárních příhod. Autoři ale netvrdí, že samotné doplnění hořčíku automaticky ochrání před infarktem. (2)
Krevní tlak je jedním z možných spojovacích článků
Vysoký krevní tlak patří mezi nejvýznamnější ovlivnitelné rizikové faktory infarktu a mrtvice. Hořčík se podílí na regulaci napětí cév a na hospodaření buněk s vápníkem. Teoreticky tak může přispívat k uvolnění cév a příznivě ovlivnit krevní tlak.
Metaanalýza randomizovaných dvojitě zaslepených studií zjistila, že podávání hořčíku vedlo u části účastníků k mírnému snížení systolického i diastolického krevního tlaku. Účinek nebyl dramatický a nenahrazuje léky předepsané lékařem, pravidelný pohyb ani úpravu jídelníčku. Výsledky však podporují myšlenku, že dostatečný přísun hořčíku může být jednou ze součástí prevence vysokého tlaku. (3)
Důležité je vyhnout se opačnému extrému: vysoké dávky doplňků stravy nejsou univerzálním řešením. U zdravých lidí může nadbytek hořčíku způsobit průjem a trávicí obtíže. U osob s poruchou funkce ledvin mohou být vysoké dávky rizikové, protože organismus nedokáže přebytek minerálu dostatečně vyloučit.
Srdeční rytmus potřebuje minerální rovnováhu
Hořčík hraje roli také v elektrickém vedení v srdci. Jeho nedostatek může zejména u vnímavých lidí přispět k bušení srdce nebo nepravidelnému rytmu. Ve Framinghamské studii byla nižší hladina hořčíku v krvi spojena s vyšším rizikem rozvoje fibrilace síní, tedy časté poruchy srdečního rytmu. Fibrilace síní sama o sobě nemusí vyvolat infarkt, ale zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin a cévní mozkové příhody. (4)
Také studie ARIC ukázala souvislost mezi nižší koncentrací hořčíku v krvi a vyšším rizikem náhlé srdeční smrti. Jde o významné zjištění, které ovšem opět neznamená, že nízký hořčík je jedinou příčinou. Riziko ovlivňuje řada zdravotních, genetických i životních okolností. (5)
Pokud se objeví nové, silné nebo opakované bušení srdce, tlak či bolest na hrudi, dušnost, slabost nebo mdloby, není vhodné spoléhat na doplněk stravy. Takové příznaky vyžadují rychlé lékařské vyšetření.
Proč může hořčíku ve stravě chybět
Nejlepším zdrojem hořčíku je pestrá strava. Přirozeně jej obsahují zejména dýňová a sezamová semínka, mandle, kešu, vlašské ořechy, luštěniny, celozrnné obiloviny, listová zelenina, kakao, některé minerální vody a ryby. Častým problémem moderního jídelníčku není nutně to, že by všechny plodiny byly „bez hořčíku“, ale vysoký podíl vysoce průmyslově zpracovaných potravin. (6)
Při rafinaci obilovin se například odstraňují části zrna, které obsahují více vlákniny, vitaminů i minerálů. Člověk tak může přijímat dost kalorií, ale méně ochranných látek. Nižší příjem hořčíku se může objevit také při jednostranných dietách, nadměrném pití alkoholu nebo dlouhodobých trávicích potížích, které zhoršují vstřebávání živin. (6)
Riziko nedostatku může zvýšit také užívání některých léků, například dlouhodobé podávání určitých diuretik nebo léků na potlačení žaludeční kyseliny. O vhodnosti případného doplňování hořčíku by proto měl rozhodovat lékař nebo lékárník, zvláště pokud člověk užívá léky na srdce, tlak, diabetes či onemocnění ledvin. (6)
Doplňky stravy nejsou náhradou prevence
Hořčík může být užitečný při prokázaném nedostatku nebo při nedostatečném příjmu z potravy. Není ale lékem, který by dokázal vymazat následky kouření, neléčeného vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo vysokého cholesterolu. Skutečná ochrana srdce stojí na souhře více opatření: pestrém jídelníčku, pravidelném pohybu, dostatku spánku, nekouření, omezení alkoholu a pravidelných preventivních kontrolách.
Zvláštní opatrnost je nutná u lidí, kteří prodělali infarkt. Výzkumy neprokázaly, že by rutinní nitrožilní podávání hořčíku při akutním infarktu přinášelo všem pacientům prospěch. O léčbě v nemocnici proto vždy rozhoduje zdravotnický tým podle konkrétního stavu nemocného. (7)
Co si z toho odnést
Nedostatek hořčíku není automatickou vstupenkou k infarktu. Může však nepříznivě ovlivňovat krevní tlak, srdeční rytmus a celkovou kondici kardiovaskulárního systému. Nejrozumnější cestou není bezhlavé užívání vysokých dávek doplňků, ale dlouhodobě kvalitní strava a řešení skutečných rizikových faktorů srdečních onemocnění.
Pokud máte opakované křeče, výraznou únavu, bušení srdce, trávicí obtíže, užíváte více léků nebo máte onemocnění ledvin, proberte svůj stav s lékařem. Vyšetření může odhalit nejen případný nedostatek hořčíku, ale i jiné příčiny potíží, které by samotný doplněk stravy nevyřešil.