Je to jako začarovaný kruh. Ranní šálek kávy, snídaně a vzápětí se přesunete k pracovnímu stolu, kde na dlouhé hodiny uvíznete před monitorem počítače. Tolik času denně trávíte vsedě! A vaše tělo to bezesporu vnímá, což dává najevo ztuhlostí ramen, bolavými zády i odpolední únavou.

Zdravotní zhouba zvaná nečinnost

Klíčový problém ale vlastně netkví jenom v samotném sezení, nýbrž i v dlouhém setrvání v jediné pozici. „Naše tělo bylo stvořeno pro pohyb. Jakmile s ním přestaneme, nastoupí předvídatelné potíže. Svalová aktivita klesá a krevní oběh se spolu s metabolickými procesy zpomaluje,“ vyjmenovává americký osobní trenér a expert na mobilitu Brian Murray (1). Ten také poukazuje na poznatky výzkumu (2), který nepřerušované sezení spojuje s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, předčasné úmrtnosti i diabetu druhého typu. Rovněž varuje, že hodina v posilovně po celém dni na židli vážně nespasí. Zavalení prací se opravdu nemůžete hýbat víc? Zde je pár důkazů o opaku.

Najděte si záminky

Telefonovat za chůze? To by mohlo výrazně pomoci. Zkusit se dá i další stimul. „Kdykoli měníte úkoly, například když ukončujete schůzku nebo začínáte nový projekt, využijte tento přechod k tomu, abyste se postavili nebo udělali pár kroků,“ doporučuje Brian Murray.

Naplánujte si skutečné přestávky

Když budete čekat na „ideální okamžik“, kdy se zvednout, je téměř jisté, že se nedočkáte. Řešení je proto jasné – napište si pohyb do diáře. To malé okno před obědem nebo mezi odpoledními schůzkami je přímo ideální. Tak i patnáctiminutovou pauzu využijete k protažení, rychlé chůzi či další přínosné aktivitě.

Chytrá úprava prostředí

Vzpomeňte si na všechny ty stěhovací manévry, které se vám zdály tak nepraktické. Teď je na ně správný čas. Odpadkový koš odsuňte na druhou stranu místnosti a stejně tak i tiskárnu, nabíječky a kávovar. Čím vzdálenější to bude, tím lépe! Myslete na to, že každý krok a „vynucené“ postavení se počítá.

Zdroje: (1) https://uhs.berkeley.edu/sites/default/files/movemore_50tipsucb.pdf, (2) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37523952/