V okamžiku, kdy slyšíte slovo „dieta“, vybaví se vám patrně jakýsi druh utrpení ve formě rozličných zákazů nebo příkazů týkajících se stravování, možná vám také vytanou na mysli pojmy jako jo-jo efekt či představa sisyfovské práce. Ať patříte do kterékoli z výše zmíněných skupin, vězte, že středomořskou dietu necharakterizuje ani utrpení nebo jo-jo efekt, ale ani nemožnost splnění cíle.
Středomořskou dietu, již považují za nejzdravější formu stravování i odborníci na výživu, charakterizují a spojují především termíny jako nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění, zdravý životní styl, dlouhověkost, a nepřímo třeba i mytický spor Poseidóna a bohyně Pallas Athény o vládu nad Attikou (poloostrov v Řecku, na němž leží hlavní město Atény), jak jej líčí i profesor Rudolf Mertlík ve svých Starověkých bájích a pověstech. Bohové na Olympu totiž rozhodli, že vládu nad městem, které zde založil Kekrops, dají tomu, kdo přinese nejcennější dar jejím obyvatelům. Poseidón udeřil svým trojzubcem do skály a vytryskl pramen; Poseidón byl však bohem moří, proto měla vytrysknuvší voda slanou chuť a nebyla lidem k ničemu.
Zvítězila tedy Athéna, která donesla vzácnou olivu – oliva je velice nenáročným stromem, jehož plody však měly mnoho využití. Na počest bohyně Athény bylo Kekropovo město nazváno Athénami a Athéna se stala jeho ochránkyní. A stejně tak, jako i v mytických dobách a později ve starověku (vzpomeňme třeba na symbol olympijských her – olivový věnec) hrály olivy významnou roli (už tehdy byl naprosto běžnou součástí jídelníčku salát smísený s olejem a octem), i dnes mají v životě lidí, a to nejen v Řecku, nezastupitelnou funkci a ve středomořské dietě jsou jak olivy, tak i olivový olej jednou ze základních surovin. Číselně lze jejich důležitost vyjádřit následovně – roční spotřeba oleje na hlavu činí 20 až 25 litrů a více než 60 % řecké půdy je pokryto olivovníky. Není se čemu divit, neboť Řekové a vlastně i ostatní obyvatelé ostrovů včetně Kréťanů i v současnosti používají olivový olej téměř neustále. Většina řeckých receptů totiž předpokládá užití olivového oleje, který je ale dále v běžném životě nadmíru vhodný i při péči o tělo nebo v oblasti wellness. Pro místní obyvatele je totiž toto „tekuté zlato“ jakýmsi zázračným elixírem života a pomáhá jim dožívat se velmi vysokého věku i navzdory takovým slabostem, jako je kouření či nějaký ten alkohol.
Název středomořská dieta, nebo také středomořský způsob stravování, je neodmyslitelně spojen se jménem amerického lékaře Ancela Keyse, který v průběhu 50. let vysledoval rozdíly v četnosti kardiovaskulárních onemocnění mezi středozemním obyvatelstvem a severní Evropou. Za poměrně nízký výskyt srdečně náhlých úmrtí ve Středozemí nejspíše zodpovídá vysoký příjem olivového oleje, čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny, rozumná míra vína a také specifický způsob života. A právě všechny tyto ingredience dělají ze středomořské diety fenomén.
Hlavní princip středomořské diety
Nyní zmíníme její hlavní principy, abychom se v závěru dostali k jednomu z pilířů tohoto způsobu stravování – olivovému oleji.
Středomořská dieta nemá žádný pevný jídelníček, který by přesně říkal, co snídat, svačit nebo obědvat. Pro to, co si naložíte na talíř, ale platí několik pravidel. Základ tvoří čerstvá zelenina, kterou jezte i jako přílohu k masu, nebo si z ní připravujte saláty a zakápněte lehce olivovým olejem, vhodný je např. extra panenský olivový olej bez konzervačních prostředků a chemických přísad získaný z prvního lisu pouze mechanickými postupy, tj. lisovaný za studena. Dále pravidelně konzumujte ovoce, ořechy, ryby, drůbež a celozrnné výrobky (vláknina je vedle olivového oleje základem diety).
Třikrát týdně byste na stole měli mít ryby, kromě lososa či tuňáka se nevyhýbejte ani sladkovodním rybám – okoun s černými olivami nebo pstruh s tymiánem jsou velmi chutná a lehká jídla, jejichž příprava je rychlá a snadná, jako pití se k jídlu nejvíce hodí červené víno, ve starověku bylo výhradně smícháno s vodou.
A to nejdůležitější na konec, v co největší míře se snažte používat extra panenský olivový olej, o jehož blahodárné účinky se s rozvojem moderní medicíny začali zajímat i lékaři. Je odbornými studiemi prokázáno, že pravidelná konzumace olivového oleje razantním způsobem ovlivňuje zvýšení HDL cholesterolu v krvi (někdy bývá nazýván jako „hodný“) na úkor LDL cholesterolu („zlého“). Navíc olivový olej obsahuje antioxidanty a díky jeho konzumaci klesá i vysoký krevní tlak. Je tedy zřejmé, že velká četnost používání olivového oleje ve středomořské dietě má nadmíru pozitivní vliv na zdraví lidí, kvalitu života i dlouhověkost a kvalitní olivový olej by měl být základem jak středomořského způsobu stravování, tak i každého jiného jídelníčku.
A v závěru se vracíme zpátky na začátek – dieta nemusí být nutně zlem, dieta může být i dobrým průvodcem kvalitním životem, v němž hrají významnou roli i kvalitní produkty.
Sledujte nás na sociálních sítích:
