Mrkvovou šťávu proto není nutné považovat za zázračný nápoj, který vyřeší všechny zdravotní problémy. Výzkumy ale ukazují, že její pravidelná konzumace může zajímavým způsobem doplnit pestrý jídelníček.

Oranžová dávka antioxidantů

Jedním z nejlépe doložených účinků mrkvové šťávy je její vliv na antioxidační stav organismu. Ve studii, při níž dospělí pili čerstvou mrkvovou šťávu každý den po dobu tří měsíců, došlo ke zvýšení celkové antioxidační kapacity krevní plazmy a zároveň k poklesu ukazatele lipidové peroxidace (1).

Další intervenční studie u žen po léčbě rakoviny prsu zjistila, že každodenní konzumace mrkvové šťávy výrazně zvýšila koncentraci karotenoidů v krvi. Vyšší nárůst karotenoidů byl současně spojen s nižším ukazatelem oxidačního stresu (2).

Právě vysoký obsah karotenoidů je jedním z hlavních důvodů, proč je mrkvová šťáva nutričně zajímavá.

Oči mají vitamin A rády

Beta-karoten funguje jako provitamin A, což znamená, že jej organismus dokáže přeměňovat na vitamin A. Ten je nezbytný mimo jiné pro normální funkci zraku. Neplatí ovšem známá lidová představa, že čím více mrkve sníme, tím ostřejší zrak automaticky získáme.

Výzkum vztahu mezi konzumací mrkve, příjmem beta-karotenu a nočním viděním ukazuje, že vztah není zdaleka tak jednoduchý, jak bývá prezentován (3). Mrkvová šťáva je proto vhodným zdrojem provitaminu A, nikoli léčbou očních onemocnění.

Karotenoidy se dostanou až do pokožky

Prospěch z oranžových pigmentů může mít také pokožka. Karotenoidy přijímané potravou se ukládají v kůži a podílejí se na její přirozené antioxidační ochraně. Studie u lidí zjistila souvislost mezi množstvím karotenoidů v pokožce a její citlivostí vůči UV záření (4).

Výzkumy zároveň naznačují, že dlouhodobější příjem beta-karotenu a dalších karotenoidů může posilovat základní obranu pokožky proti poškození vyvolanému UV zářením (5). Neznamená to samozřejmě, že sklenice mrkvové šťávy nahradí opalovací krém. Jde spíše o jeden z dílků celkové ochrany organismu.

Srdce si může přijít na své

Zajímavé výsledky přinesl také výzkum zaměřený přímo na mrkvovou šťávu a kardiovaskulární rizikové faktory. Po třech měsících každodenní konzumace se u účastníků výrazně zlepšila antioxidační kapacita a snížila lipidová peroxidace. U systolického krevního tlaku byl zaznamenán pokles na hranici statistické významnosti (1).

Na druhou stranu je důležité zmínit i to, co studie nepotvrdila. Mrkvová šťáva nezměnila koncentrace celkového cholesterolu, LDL ani HDL cholesterolu, triglyceridů, inzulinu ani množství tělesného tuku. Tvrzení, že mrkvová šťáva sama „spaluje tuk“, snižuje cholesterol nebo zaručuje hubnutí, proto současné důkazy nepodporují.

S cukrovkou jsou výsledky zajímavé, nikoli zázračné

Karotenoidy jsou zkoumány také v souvislosti s diabetem 2. typu. Rozsáhlá studie zahrnující více než 37 tisíc lidí zjistila, že vyšší příjem beta-karotenu ve stravě byl spojen s nižším rizikem vzniku diabetu 2. typu (6). Jedná se však o souvislost pozorovanou u celkového jídelníčku, nikoli o důkaz, že mrkvová šťáva diabetu zabrání nebo ho dokáže léčit.

Navíc jde stále o šťávu obsahující přirozeně se vyskytující cukry a oproti celé mrkvi má zpravidla podstatně méně vlákniny. Celou zeleninu by proto neměla z jídelníčku vytlačit.

Zajímavé výsledky přicházejí i z laboratoří

Velkou pozornost vyvolává možné působení některých látek obsažených v mrkvi proti nádorovým buňkám. Laboratorní studie například ukázala, že extrakty z mrkvové šťávy dokázaly u leukemických buněčných linií vyvolat apoptózu, tedy programovanou buněčnou smrt, a brzdit jejich postup buněčným cyklem (7).

To je zajímavý výsledek pro další výzkum, ale rozhodně ne důkaz, že pití mrkvové šťávy léčí nebo zabraňuje rakovině. Výsledky experimentu na buňkách nelze automaticky přenášet na člověka.

Potrava pro mozek?

Beta-karoten se dostal také do hledáčku vědců zkoumajících stárnutí mozku. Systematický přehled 16 studií zjistil, že část epidemiologických výzkumů spojuje vyšší příjem nebo vyšší hladinu beta-karotenu s lepšími výsledky kognitivních testů. U krátkodobých intervenčních studií však samotný beta-karoten jednoznačný efekt neprokázal (8).

Pozoruhodný výsledek přinesla dlouhodobá randomizovaná studie u mužů. Krátkodobé užívání beta-karotenu nemělo na kognitivní výkon významný dopad, ale u mužů, kteří jej užívali v průměru 18 let, byly zaznamenány lepší výsledky celkového kognitivního skóre a verbální paměti (9).

Ani zde ovšem nelze říci, že jedna sklenice mrkvové šťávy okamžitě zlepší soustředění. Výsledky spíše podporují význam dlouhodobě kvalitního jídelníčku bohatého na rostlinné potraviny.

Sklenice ano, zázračný elixír ne

Mrkvová šťáva má v pestrém jídelníčku své místo. Nabízí koncentrovaný zdroj karotenoidů a výzkumy podporují především její schopnost zvýšit jejich hladinu v organismu a pozitivně ovlivnit některé ukazatele antioxidační ochrany.

Nejlepší je však vnímat ji jako doplněk, nikoli náhradu celé zeleniny. Při odšťavňování totiž přicházíme o významnou část vlákniny, kterou získáme konzumací celé mrkve. Rozumnou cestou je proto obojí kombinovat – někdy mrkev zakousnout a jindy si její typickou sladkou chuť vychutnat ve sklenici.