Většina z nás tráví v zimních měsících až 90 procent času v uzavřených budovách, kde je cirkulace vzduchu minimální a koncentrace patogenů vysoká (1). Jakmile rtuť teploměru klesne a sluneční paprsky ztratí na své intenzitě, naše přirozená produkce vitaminu D se prakticky zastaví (2). V našich zeměpisných šířkách je od října do března v podstatě nemožné získat dostatek tohoto prvku pouze ze slunce, protože UVB záření dopadá pod úhlem, který neumožňuje jeho syntézu v kůži (3).

Když má chřipka otevřené dveře

Nedostatek vitaminu D není jen drobný kosmetický problém nebo záruka sezonní únavy, ale stav, který přímo koreluje s nárůstem sezonních onemocnění (4). Když jeho hladina v krvi spadne pod kritickou hranici, bílé krvinky ztrácejí svou přirozenou schopnost detekovat a ničit viry. Výsledkem je výrazně vyšší náchylnost ke každému kýchnutí v hromadné dopravě a fakt, že naše tělo reaguje na patogeny se zpožděním, které dává virům čas se v organismu nekontrolovaně množit a napáchat škody.

Štít proti infekcím dýchacích cest

Není to jen lidová moudrost nebo marketingový tah výrobců doplňků stravy, ale fakt podložený tvrdými daty. Rozsáhlá metaanalýza (5) publikovaná v prestižním časopise The BMJ, která zahrnovala data od více než 11 tisíc účastníků z mnoha zemí, potvrdila, že pravidelné doplňování vitaminu D výrazně snižuje riziko chřipky, akutních infekcí dýchacích cest i dalších komplikací. Tato studie otřásla světem medicíny, protože ukázala, že efekt je nejvýraznější právě u těch osob, které trpí vážným deficitem.

O polovinu silnější ochrana

Podle vědeckých dat mají lidé s výrazným nedostatkem vitaminu D po zahájení doplňování až o polovinu menší nižší riziko, že onemocní chřipkou nebo nachlazením. U jedinců s normální hladinou této látky je omezení rizika stále významné, a to kolem 10 procent. Uvedený vitamin totiž v lidském těle stimuluje produkci antimikrobiálních peptidů, což jsou látky, které působí jako přírodní antibiotika a antivirotika přímo na sliznicích dýchacích cest, kde tvoří neprostupnou první obrannou linii před vnějším nepřítelem.

Biologický spínač a jeho role v buňkách

Pochopení mechanismu, jakým vitamin D ovládá naši obranyschopnost, přinesl tým vědců z Kodaňské univerzity pod vedením profesora Geislera (6). Zjistilo se, že T-buňky, které jsou naprosto klíčové pro adaptivní imunitu, potřebují vitamin D k tomu, aby se vůbec probudily ze svého klidového režimu. Profesor Carsten Geisler z katedry mezinárodního zdraví, imunologie a mikrobiologie vysvětluje, že vitamin D hraje klíčovou roli v aktivaci imunitního systému a bez něj se imunitní buňky, konkrétně T-buňky, nedokážou transformovat z klidového stavu do aktivních bojovníků proti patogenům.

Budíček, který je potřeba

Jmenovaný profesor Geisler přirovnává T-buňky k vojákům, kteří bez přítomnosti vitaminu D v krevním řečišti jednoduše nedostanou povel k útoku a zůstávají nečinní. Virus tak může nerušeně napadat buňky dýchacích cest a množit se, zatímco obranný systém těla čeká na signál, který bez dostatečné hladiny vitaminu D nikdy nepřijde. Jasně to dokazuje, že „déčko“ není jen pasivním stavebním kamenem, ale aktivním velitelem naší imunitní reakce.

Proč vitamin C a horký čaj s citronem nestačí

Vitamin C je nepochybně důležitý antioxidant, který pomáhá chránit buňky před oxidativním stresem, ale v prevenci chřipky hraje spíše vedlejší roli. Dokáže sice mírně zkrátit dobu trvání nemoci, pokud už u pacienta vypukla, ale nezabrání viru, aby do těla pronikl a začal v něm působit. Vitamin D naopak funguje jako komplexní modulátor imunity, což znamená, že nejen posiluje obranu v pravý čas, ale také brání imunitnímu systému v tom, aby ve stresu přestřelil.

Správné dávkování pro maximální ochranu

Doporučené denní dávky se v posledních letech pod tlakem nových vědeckých důkazů revidují směrem nahoru. Zatímco starší tabulky uváděly pouze minimální hodnoty kolem dvou set jednotek, moderní medicína se přiklání k mnohem vyšším číslům. Státní zdravotní ústav uvádí (7), že pro udržení optimální hladiny v zimním období je pro dospělého člověka vhodné přijímat kolem jedné až dvou tisíc mezinárodních jednotek denně. Velmi důležitý je však i způsob samotného užívání, protože vitamin D vyžaduje k vstřebání přítomnost tuků. Pokud si vezmete tabletu ráno na lačno a zapijete ji pouze čistou vodou, většina účinné látky odejde bez jakéhokoli využití z těla ven. Ideální je proto konzumace s hlavním jídlem dne, které obsahuje alespoň malé množství tuku, jako je například olej v salátu, vejce, máslo nebo maso, což zajistí maximální biologickou dostupnost.

Strava jako problematická záchranná brzda

Pravdou však je, že získat dostatek „déčka“ pouze prostřednictvím stravy může být pro běžného obyvatele střední Evropy téměř nadlidský úkol. Sto gramů divokého lososa obsahuje sice přibližně šest set až tisíc jednotek, ale běžné vaječné žloutky jich mají pouze kolem čtyřiceti. Mléčné výrobky jsou často uměle obohacovány, ale většinou v zanedbatelném množství, které k pokrytí denní potřeby nestačí. Abyste dosáhli doporučené preventivní dávky dvou tisíc jednotek, museli byste jíst kvalitní mořské ryby každý den nebo zkonzumovat neuvěřitelných padesát vajec denně. Z tohoto důvodu se v zimních měsících stávají kvalitní doplňky stravy, ideálně ve formě kapek nebo kapslí s olejem, naprosto rozumnou a vědecky podloženou volbou pro každého, kdo si chce zachovat zdraví.

Zdroje: (1) https://www.epa.gov/report-environment/indoor-air-quality, (2) https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/time-for-more-vitamin-d, (3) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2016.4547, (4) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16959053/, (5), (6), (7)