Zatímco vařené, pečené nebo šťouchané brambory nevycházejí z rozsáhlých výzkumů nijak dramaticky, pravidelná konzumace hranolků už vypráví úplně jiný příběh (1).

Brambory nejsou nutriční strašák

Obyčejná brambora sama o sobě není nezdravou potravinou. Poskytuje sacharidy, ale také vitamin C, draslík, hořčík, vlákninu a řadu rostlinných bioaktivních látek. Výsledná nutriční hodnota však výrazně závisí na způsobu zpracování. Smažení například mění energetickou hodnotu výsledného pokrmu a průmyslově zpracované bramborové výrobky mohou obsahovat podstatně více tuku a soli (2).

Při posuzování vlivu brambor na metabolické zdraví je proto zavádějící házet vařenou bramboru a porci hranolků do jednoho pytle.

Škrob dokáže s cukrem v krvi zamávat

Brambory obsahují velké množství škrobu, který se během trávení rozkládá na glukózu. Často proto patří mezi potraviny s vyšším glykemickým indexem. Ani zde však není situace černobílá. Hodnoty glykemického indexu brambor se mohou značně lišit a závisí na odrůdě, přípravě i na tom, s čím je člověk konzumuje (3).

Právě proto nelze jednoduše prohlásit, že každý bramborový pokrm automaticky představuje riziko pro člověka, který si hlídá hladinu krevního cukru. Mnohem důležitější je celková skladba jídelníčku a forma, v níž se brambory dostávají na talíř.

Vědci sledovali přes 200 tisíc lidí

Velkou pozornost vyvolala studie zveřejněná v roce 2025 v odborném časopise The BMJ. Výzkumníci pracovali s údaji 205 107 mužů a žen ze tří rozsáhlých amerických kohort. Na začátku sledování účastníci netrpěli cukrovkou, kardiovaskulárním onemocněním ani rakovinou. Během více než pěti milionů člověkoroků sledování bylo zaznamenáno 22 299 případů diabetu 2. typu (1).

Vědci přitom nezkoumali pouze to, kolik brambor lidé jedli. Rozlišovali také způsob jejich přípravy. A právě tady přišlo nejzajímavější zjištění.

Hranolky vycházejí ze souboje nejhůř

Každé navýšení konzumace hranolků o tři porce týdně bylo ve studii spojeno přibližně s o 20 procent vyšším výskytem diabetu 2. typu. Lidé konzumující pět a více porcí hranolků týdně měli ve srovnání s těmi, kteří je téměř nejedli, o 27 procent vyšší výskyt tohoto onemocnění (1).

Podobný obrázek přinesla také harmonizovaná analýza sedmi amerických prospektivních kohort zahrnující více než 105 tisíc lidí. Celková konzumace brambor v ní nebyla jednoznačně spojena s diabetem 2. typu, ale u smažených brambor se zvýšené riziko znovu objevilo (4).

Hranolky tedy nelze z hlediska dlouhodobého metabolického zdraví jednoduše zaměňovat s obyčejnými vařenými bramborami.

Vařené a pečené dopadly překvapivě dobře

Ještě zajímavější je druhá část výsledků. Kombinovaná konzumace vařených, pečených a šťouchaných brambor nebyla v nové studii po zohlednění dalších rizikových faktorů významně spojena s vyšším výskytem diabetu 2. typu (1).

To je důležitá informace, protože starší výzkumy přinášely poněkud odlišný obrázek. Studie zveřejněná v roce 2016 například spojovala sedm a více porcí brambor týdně s vyšším rizikem diabetu a určité zvýšení zaznamenala i u vařených, pečených a šťouchaných variant. Už tehdy ale byly nejsilnější výsledky pozorovány právě u hranolků (5).

Novější data tedy zpřesňují pohled na brambory a ukazují, že způsob přípravy je při hodnocení jejich zdravotních dopadů zásadní.

Ještě důležitější je, co si dáte místo nich

Výzkumníci se podívali také na zajímavou otázku: Co se stane, když část brambor nahradíme jinou přílohou?

Nahrazení tří porcí brambor týdně celozrnnými potravinami bylo v nové studii spojeno s přibližně o 8 procent nižším výskytem diabetu 2. typu. V případě nahrazení tří porcí hranolků celozrnnými potravinami byl rozdíl dokonce 19 procent (1).

To však neznamená, že každá sacharidová příloha je automaticky lepší. Když vědci modelovali nahrazení vařených, pečených či šťouchaných brambor bílou rýží, výsledek směřoval naopak k vyššímu riziku diabetu (1).

Rozhodující otázkou proto není jen „brambory ano, nebo ne?“, ale také „jaké brambory a místo čeho?“.

Brambor se kvůli cukrovce vzdávat nemusíte

Výsledky rozhodně neznamenají, že by člověk měl ze strachu před diabetem vyřadit brambory z jídelníčku. Brambory obsahují řadu cenných živin a jejich nutriční profil se výrazně mění podle zpracování (6).

Mnohem rozumnější je rozlišovat mezi obyčejnou vařenou či pečenou bramborou a hranolky smaženými v tuku. Záleží také na velikosti porce a na tom, co leží na zbytku talíře. Brambory podávané se zeleninou a kvalitním zdrojem bílkovin představují úplně jiný pokrm než obrovská porce hranolků doplněná tučnou omáčkou a slazeným nápojem.

Hrnec má nad fritézou navrch

Nejnovější poznatky tak dávají milovníkům brambor poměrně dobrou zprávu. Samotná hlíza nemusí být hlavním problémem. Mnohem důležitější je to, co s ní před konzumací provedeme.

Vařené, pečené nebo šťouchané brambory se v nejnovějším rozsáhlém výzkumu s významně vyšším výskytem diabetu 2. typu nespojovaly. Hranolky ano (1). Pokud tedy brambory milujete, není nutné se s nimi loučit. Častější cestu k hrnci nebo troubě a méně častou k fritéze však současná vědecká data rozhodně podporují.

A chcete-li udělat pro prevenci diabetu ještě něco navíc, občasnou výměnou bramborové přílohy za celozrnnou variantu také nic nezkazíte. O dlouhodobém zdraví totiž nerozhoduje jedna potravina, ale způsob její přípravy a celý jídelníček.