Nezáleží na tom, zda je to zvyk, nebo nutnost. Staré dobré kafe nám zkrátka dělá radost, a to především v dopoledních hodinách. Opojná vůně čerstvě namletých zrnek, první doušek a pocit, že den může konečně začít, mají své kouzlo. A zdá se, že ranní nadšení milovníků kávy není pouze výsledkem jejich představivosti. Vědci totiž zjistili, že souvislost mezi konzumací kofeinu a pozitivní náladou je nejsilnější během prvních dvou a půl hodiny po probuzení (1).

Cesta k pohodě vede přes kávovar

Výzkumníci z Bielefeldské univerzity a britské University of Warwick se rozhodli zjistit, jak kofein souvisí s naší náladou v běžném životě, nikoli pouze v laboratorních podmínkách. Do dvou částí výzkumu zapojili celkem 236 mladých dospělých. Účastníci opakovaně prostřednictvím chytrých telefonů zaznamenávali svou aktuální náladu i to, zda předtím konzumovali kofein.

Výsledkem bylo více než 28 tisíc záznamů. Ukázalo se, že konzumace kofeinu byla spojena s následným zvýšením pozitivního rozpoložení. Účastníci například častěji uváděli, že se cítí šťastní a nadšení. Nejsilnější byla tato souvislost právě během prvních 2,5 hodiny po probuzení (1).

Neznamená to ovšem, že jeden šálek automaticky zajistí přesně 150 minut skvělé nálady. Výsledky spíše ukazují, že právě v tomto ranním časovém okně byla souvislost mezi kofeinem a pozitivními emocemi nejsilnější.

Ráno chutná káva mozku nejlépe

Proč se příjemný efekt projevuje nejvýrazněji právě ráno? Vědci nabízejí několik možných vysvětlení. Jedním z nich je působení kofeinu na adenosinový systém. Kofein funguje především jako antagonista adenosinových receptorů. Adenosin se během bdění podílí na narůstajícím pocitu únavy a ospalosti. Když kofein jeho působení dočasně blokuje, může se zvýšit bdělost a změnit aktivita dalších neurotransmiterových systémů (2).

Významnou roli zde má také dopamin. Výzkum využívající pozitronovou emisní tomografii například ukázal, že kofein ovlivňuje dostupnost dopaminových D2/D3 receptorů v lidském mozku. Změny byly zároveň spojeny se zvýšením bdělosti (2).

Pocit, že po ranním espressu svět najednou vypadá o něco přívětivěji, tedy nemusí být jen subjektivním dojmem.

Své udělá i oblíbený ranní rituál

Účinek nemusí být čistě chemickou záležitostí. Autoři hlavní studie upozorňují také na možnou roli očekávání a návyků. Pravidelný konzument ví, co po ranní kávě očekává. Samotná příprava, známá vůně, chuť a několik minut klidu se mohou stát příjemným rituálem, který pozitivní prožitek ještě posiluje (1).

Zajímavé je také zjištění, že únava účinek ovlivňovala. Pozitivní souvislost kofeinu s náladou byla výraznější ve chvílích, kdy se lidé cítili unavenější (1). To může vysvětlovat, proč nám první ranní káva připadá tak nenahraditelná, zatímco odpolední šálek už stejné kouzlo mít nemusí.

Káva není jen kofein

Voňavý nápoj navíc obsahuje mnohem více látek než pouze známý stimulant. Káva je zdrojem celé řady biologicky aktivních sloučenin, mezi něž patří například chlorogenové kyseliny, kyselina kávová, trigonellin nebo diterpeny (3).

Právě polyfenoly přitahují pozornost vědců kvůli svým antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem. Odborná literatura zkoumá jejich možnou úlohu při ovlivňování oxidačního stresu a neurozánětu (3). Systematický přehled zaměřený konkrétně na chlorogenové kyseliny z kávy se zabýval také jejich možným vztahem ke kognitivní výkonnosti (4).

Bylo by však předčasné tvrdit, že ranní espresso samo o sobě ochrání před stárnutím mozku. Výzkum jednotlivých složek kávy pokračuje a výsledky je třeba hodnotit v kontextu dávky, způsobu přípravy i celkového životního stylu.

Dobrá nálada i v delším horizontu?

Souvislost mezi kávou a psychickým rozpoložením se nezkoumá pouze bezprostředně po vypití šálku. Meta-analýza observačních studií zahrnující stovky tisíc lidí zjistila, že vyšší konzumace kávy byla spojena s nižším rizikem deprese. Autoři zároveň upozornili, že jde převážně o observační data, která sama o sobě nemohou dokázat příčinnou souvislost (5).

Jinými slovy, nelze říct, že pití kávy depresi předchází nebo ji léčí. Výsledky však ukazují, že vztah mezi kávou, kofeinem a psychickým rozpoložením je pro vědce zajímavým tématem, které zdaleka nekončí u ranního povzbuzení.

Více šálků neznamená více radosti

Milovníci kávy by ovšem neměli výzkum chápat jako výzvu k celodennímu doplňování kofeinu. Více totiž automaticky neznamená lépe. Kofein může zejména při vyšších dávkách nebo pozdní konzumaci narušovat spánek.

Experimentální studie zjistila, že dávka 400 mg kofeinu mohla významně ovlivnit spánek dokonce tehdy, když ji účastníci dostali šest hodin před ulehnutím (6). A špatně prospaná noc rozhodně není nejlepším receptem na dobrou náladu následující ráno.

Právě dopoledne proto může být pro milovníky kávy ideální chvílí, kdy si svůj oblíbený nápoj skutečně vychutnat. Výzkum naznačuje, že kofein je v této části dne nejsilněji spojen s pozitivními emocemi. Takže až zítra ráno zamíříte rozespalí ke kávovaru, nemusíte svůj oblíbený rituál považovat jen za obyčejný zlozvyk. Věda mu přinejmenším v otázce ranní nálady dává zajímavé opodstatnění.