Neznamená to, že bychom měli přestat pít. Výzkum mikroplastů a především jejich dlouhodobého působení na lidské zdraví stále pokračuje. Výsledky ale ukazují něco důležitého: při hodnocení expozice mikroplastům nestačí sledovat pouze balenou vodu. Svou porci neviditelných plastových částic můžeme získávat prakticky během celého dne.

Plastová přísada, kterou si nikdo neobjednal

Mikroplasty jsou drobné plastové částice, které se dostávají do životního prostředí rozpadem větších plastových výrobků nebo se uvolňují během výroby, používání a opotřebování plastových materiálů.

Mohou kontaminovat vodu a suroviny, ale také se do nápojů dostávat během výroby, transportu, skladování či z obalových materiálů. Výzkum nápojů ukazuje přítomnost různých polymerů, například polypropylenu, polystyrenu, polyethylentereftalátu nebo polyethylenu.

Rozsáhlejší studie britských vědců analyzovala 155 vzorků běžných teplých a studených nápojů dostupných na britském trhu. Mikroplasty byly nalezeny ve všech analyzovaných vzorcích (1). Rozdíly mezi jednotlivými druhy nápojů však byly poměrně výrazné.

Vítězem nelichotivého žebříčku je horký čaj

Nejvyšší průměrnou koncentraci ze zkoumaných nápojů vykázal horký čaj. Vědci v něm zjistili průměrně 60 ± 21 mikroplastických částic na litr. Pro srovnání, ledový čaj obsahoval v průměru 31 ± 7 částic na litr (1).

Rozdíl je zajímavý především kvůli teplotě. Autoři studie zjistili, že teplé nápoje vykazovaly statisticky významně vyšší koncentrace mikroplastů než jejich studené varianty. Vyšší teplota podle nich může podporovat uvolňování plastových částic z materiálů, které s nápojem přicházejí do kontaktu.

Samostatnou kapitolou jsou plastové čajové sáčky. Výzkum publikovaný v Environmental Science & Technology ukázal, že některé plastové sáčky mohou při louhování v horké vodě uvolňovat mimořádně velké množství mikro- a nanočástic. Pozdější odborné práce tento problém potvrdily a upozornily, že množství uvolněných částic ovlivňuje materiál sáčku, teplota vody i délka louhování (2).

Ani ranní káva není bez plastů

Milovníci kávy si bohužel příliš nepolepší. Ve zmíněném britském výzkumu obsahovala horká káva průměrně 43 ± 14 mikroplastických částic na litr. Ledová káva skončila o něco lépe s hodnotou 37 ± 6 částic na litr (1).

Výzkumníci upozorňují, že jedním ze zdrojů mohou být obalové materiály. V analyzovaných vzorcích se objevoval například polystyren spojovaný s některými víčky a dalšími částmi nápojových obalů. U ledových káv prodávaných v PET lahvích byl zase výrazně zastoupen právě PET.

Výsledné množství tedy neurčuje pouze to, co je uvnitř hrnku. Význam může mít celý řetězec od vody a surovin přes výrobní zařízení až po kelímek, láhev, víčko či další materiály, s nimiž nápoj přichází do kontaktu.

Ovocná šťáva není neposkvrněná

Člověk by možná čekal, že ovocný džus bude stát mimo plastový problém. Opak je pravdou. Britská studie naměřila v ovocných šťávách průměrně 30 ± 11 mikroplastických částic na litr (1).

Ani v tomto případě ale nelze automaticky říci, že za všechno může samotný obal. Mikroplasty se mohou do výsledného produktu dostávat z více zdrojů. Výroba nápojů zahrnuje vodu, zpracování surovin, potrubí, filtrační technologie, plnění a následné balení.

To dobře ukazuje, jak obtížné je najít jediného viníka. Mikroplastická kontaminace potravin a nápojů je výsledkem mnoha možných cest.

Energetický nápoj přidá další porci

Energetické nápoje dopadly v britském testování o něco lépe než ovocné šťávy. Průměrná koncentrace činila 25 ± 11 částic na litr. Nejnižší množství ze sledovaných kategorií vědci naměřili v nealkoholických limonádách – průměrně 17 ± 4 částice na litr (1).

Nižší hodnota ovšem neznamená nulovou expozici. Mikroplasty byly nalezeny ve všech 155 analyzovaných vzorcích.

Částice zachycené ve studii měly velikost 10 až 157 mikrometrů. Nejčastěji šlo o fragmenty, následované vlákny. Z polymerů dominoval polypropylen, následovaný polystyrenem, PET a polyethylenem (1).

Plastům neuniklo ani pivo

Výsledky britského výzkumu nejsou ojedinělé. Studie publikovaná v časopise Analyst zkoumala pivo, minerální vodu a čaj pocházející z různých zemí. Mikroplasty byly nalezeny ve všech sledovaných kategoriích.

U testovaných piv vědci zaznamenali přibližně 20 až 80 částic na mililitr, zatímco u analyzované balené minerální vody přibližně 10 částic na mililitr. V čajových listech zjistili stovky částic na gram. Identifikovány byly polymery jako polystyren, polypropylen, polyethylen a PET (3).

Autoři jako možné zdroje kontaminace uvádějí nejen obaly, ale také suroviny, výrobní prostředí, vzduch nebo zařízení používaná při výrobě.

Balená voda není automaticky čistší

Velkou pozornost přitahuje také balená voda. Studie 11 značek balené vody zakoupených v devíti zemích analyzovala celkem 259 lahví. Nějaké známky mikroplastické kontaminace byly nalezeny u 93 procent testovaných lahví. U částic větších než 100 mikrometrů činil průměr po zohlednění laboratorní kontaminace 10,4 částice na litr (4).

Nejčastějším polymerem mezi potvrzenými částicemi byl polypropylen, který se běžně používá například při výrobě uzávěrů lahví.

Samotná plastová láhev tedy může představovat jeden z možných zdrojů, ale výsledky jednotlivých výzkumů se mohou výrazně lišit podle použité analytické metody a podle toho, jak malé částice je daná metoda schopna zachytit.

Každý den jich vypijeme další dávku

Autoři britské studie se pokusili spojit laboratorní výsledky s údaji o skutečné spotřebě nápojů. Odhadovaná průměrná denní expozice ze všech sledovaných nápojů vyšla na přibližně 1,7 mikroplastické částice na kilogram tělesné hmotnosti u žen a 1,6 částice na kilogram u mužů (1).

Výzkumníci proto upozorňují, že studie sledující pouze mikroplasty v pitné vodě mohou celkovou expozici podhodnocovat. Člověk totiž během dne nepije pouze vodu, ale také kávu, čaj, džusy a další nápoje.

Čísla ovšem nelze chápat jako univerzální dávku, kterou přijímá každý člověk. Záleží na výběru nápojů, jejich množství, obalu, způsobu přípravy a mnoha dalších okolnostech.

Co mikroplasty skutečně dělají v našem těle?

Právě tady je nutná určitá zdrženlivost. Přítomnost mikroplastů v nápoji automaticky neznamená, že dané množství způsobí konkrétní nemoc.

Systematický přehled dostupných studií hodnotící možné účinky mikroplastů upozorňuje na souvislosti s reprodukčními, trávicími a respiračními problémy. Experimentální výzkumy poukazují například na zánětlivé procesy a oxidační stres. Autoři však zároveň zdůrazňují omezení dostupných důkazů a potřebu dalšího výzkumu (5).

Novější systematický přehled studií prováděných přímo u lidí potvrdil přítomnost mikro- a nanoplastů v různých částech organismu a zaznamenal asociace s některými známkami zánětu a funkčního poškození. Současně ale upozorňuje, že rozdílné metody měření a možné zkreslující faktory zatím výrazně omezují možnost dokazovat příčinnou souvislost (6).

Není tedy vědecky korektní tvrdit, že šálek čaje nebo kávy kvůli mikroplastům poškozuje zdraví. Mnohem přesnější je říci, že nápoje představují jednu z cest každodenní expozice a dlouhodobé zdravotní důsledky této expozice vědci stále zkoumají.

Horký čaj si kvůli tomu zakazovat nemusíte

Výsledky výzkumů mohou působit děsivě, ale panika není na místě. Mikroplasty se v našem prostředí vyskytují natolik široce, že jejich úplné odstranění z každodenního života momentálně není realistické.

Pokud chcete expozici omezovat, smysl dává zaměřit se především na zbytečný kontakt horkých nápojů s plasty. Výzkumy totiž naznačují, že vyšší teplota může uvolňování částic z některých materiálů zvyššovat (1, 2).

Horký čaj přesto není „jedovatější“ než studený jen proto, že v konkrétní studii obsahoval více zachycených částic. Stále totiž neznáme dávku mikroplastů, při níž by bylo možné jednoznačně stanovit zdravotní riziko pro člověka.

Jedno už ale současná věda ukazuje poměrně jasně. Mikroplasty nejsou pouze problémem oceánů nebo plastových lahví. Dostaly se až do každodenního pitného režimu – od ranní kávy přes odpolední čaj až po džus či energetický nápoj. A právě zjištění, jaký význam má tato dlouhodobá expozice pro lidské zdraví, bude jednou z důležitých otázek dalších let.