Infekce močových cest patří mezi nejčastější bakteriální infekce a výrazně častěji postihují ženy. Za jejich vznikem se obvykle hledá anatomie, sexuální aktivita, předchozí infekce nebo nedostatečný pitný režim. V posledních letech se však stále více pozornosti obrací také k jídelníčku. Neznamená to, že určitá potravina automaticky způsobí zánět močového měchýře. Výzkum ale ukazuje, že strava může ovlivňovat několik faktorů, které s infekcemi močových cest souvisejí.
Zajímavá je především otázka masa a bakterií Escherichia coli. Některé kmeny schopné vyvolávat infekce mimo trávicí trakt se totiž mohou vyskytovat také u hospodářských zvířat a v syrovém mase. K tomu se přidává střevní mikrobiom, který představuje významný rezervoár bakterií způsobujících infekce močových cest.
Za většinou problémů stojí známá E. coli
Escherichia coli běžně žije v lidském střevě a většina jejích kmenů člověku neškodí. Některé však mají vlastnosti umožňující vyvolat infekci mimo trávicí trakt. Právě E. coli je hlavním původcem infekcí močových cest.
Představa, že infekce začíná přímo v močovém měchýři, je proto zavádějící. Významným rezervoárem uropatogenních bakterií je střevo. Výzkum pacientů s opakovanými infekcemi močových cest se proto dnes zaměřuje také na složení střevního mikrobiomu a přítomnost uropatogenních E. coli ve stolici (1).
To současně vysvětluje, proč může mít smysl zabývat se stravou. Jídlo totiž není důležité pouze jako zdroj energie a živin. Ovlivňuje střevní prostředí a zároveň může představovat cestu, kterou se člověk setká s určitými mikroorganismy.
Maso se dostalo pod drobnohled vědců
Možná souvislost mezi masem a infekcemi močových cest není pouze teoretickou úvahou. Už starší případová studie porovnávala stravovací návyky žen, jejichž infekci způsobila E. coli odolná vůči antibiotikům, s ženami infikovanými citlivými kmeny. Častější konzumace kuřecího masa byla spojena s vyšší pravděpodobností infekce multirezistentní E. coli. Častější konzumace vepřového byla zase spojena s některými formami antibiotické rezistence (2).
Studie ovšem neprokazuje, že samotné pojídání kuřecího nebo vepřového způsobuje infekci. Ukazuje pouze souvislost, kterou je potřeba posuzovat společně s dalšími výzkumy.
Pozdější genomické práce skutečně nalezly blízkou příbuznost mezi některými kmeny E. coli pocházejícími z masa a kmeny způsobujícími lidské infekce. Výzkum kmene ST131-H22 například poskytl genetické důkazy podporující hypotézu, že některé uropatogenní E. coli mohou mít původ u potravinových zvířat (3).
Část infekcí může mít původ v potravinách
Velkou pozornost vzbudila studie publikovaná v roce 2023. Výzkumníci analyzovali E. coli získané z kuřecího, krůtího a vepřového masa a současně bakterie izolované od pacientů. Pomocí genomické analýzy se snažili určit, které lidské infekce mohly pocházet z potravinových zvířat.
Autoři odhadli, že přibližně 8 procent sledovaných lidských infekcí E. coli mohlo být spojeno s kmeny pocházejícími z potravinových zvířat. Při přepočtu na celé Spojené státy by podle jejich modelu mohlo jít přibližně o 480 000 až 640 000 infekcí močových cest ročně (4).
Jde o odhad založený na modelování a výsledky jedné americké oblasti nelze automaticky převádět na každou zemi nebo jednotlivého člověka. Studie ale výrazně posílila představu, že některé infekce močových cest mohou mít potravinový původ.
Problémem nejsou jednoduše „antibiotika v mase“
Z původní myšlenky je potřeba odstranit jeden rozšířený omyl. Nelze říci, že člověk sní maso obsahující zbytky antibiotik, ty poškodí jeho mikrobiom a následně dostane infekci močových cest.
Důležitější problém představuje používání antibiotik v živočišné výrobě jako jeden z faktorů podporujících selekci rezistentních bakterií. Pokud se bakterie odolné vůči antibiotikům následně dostanou prostřednictvím potravinového řetězce k člověku, případná infekce může být obtížněji léčitelná. Možnost potravinového přenosu rezistentních E. coli způsobujících infekce močových cest popisují odborníci již řadu let (5).
Z praktického hlediska proto není nutné automaticky vyřadit maso z jídelníčku. Důležitá je především bezpečná manipulace se syrovým masem, zabránění křížové kontaminaci dalších potravin a jeho dostatečná tepelná úprava.
Rostlinný jídelníček přinesl zajímavé výsledky
Otázku, zda může mít celkové složení jídelníčku význam, zkoumá i novější výzkum. Studie publikovaná v roce 2026 se zaměřila přímo na rozdíly ve výskytu opakovaných infekcí močových cest u žen podle jejich stravovacích návyků a porovnávala vegetariánky a veganky s ženami konzumujícími maso (6).
Takové práce jsou důležité, protože strava může ovlivňovat střevní mikrobiom a tím potenciálně také zastoupení bakteriálních kmenů, které představují rezervoár budoucích močových infekcí. Výzkum v této oblasti je ale stále ve vývoji a z dosavadních výsledků nelze udělat jednoduché pravidlo, že vegetariánská strava infekcím močových cest zabrání.
Obyčejná voda má překvapivě silné důkazy
Při hledání souvislosti mezi jídelníčkem a infekcemi močových cest není vhodné přehlížet jednu z nejjednodušších možností – pitný režim. Randomizovaná klinická studie sledovala 140 žen před menopauzou, které trpěly opakovanými záněty močového měchýře a běžně vypily méně než 1,5 litru tekutin denně.
Polovina žen měla ke svému běžnému pitnému režimu přidat dalších 1,5 litru vody denně. Během následujících 12 měsíců prodělaly ženy s vyšším příjmem vody v průměru méně epizod cystitidy než kontrolní skupina (7).
Právě dostatečný příjem tekutin tak patří mezi jednoduchá opatření, pro která máme poměrně přesvědčivá klinická data.
Brusinky mají své místo hlavně v prevenci
S močovými cestami jsou tradičně spojovány brusinky. Aktualizovaný Cochraneův systematický přehled zahrnul 50 studií s celkem 8 857 účastníky. Výsledky ukázaly, že brusinkové produkty snižovaly riziko symptomatických, laboratorně potvrzených infekcí močových cest. Přínos byl patrný také u žen s opakovanými infekcemi (8).
Důležité je ale rozlišovat prevenci od léčby. Brusinkový džus není náhradou antibiotik při probíhající bakteriální infekci. Systematický přehled zaměřený přímo na léčbu akutní nekomplikované infekce totiž konstatoval, že dostupné důkazy nejsou dostatečné k potvrzení léčebného účinku brusinek (9).
Jídelníček je pouze jedním dílem skládačky
Souvislost mezi jídlem a infekcemi močových cest tedy existuje, ale je podstatně složitější než jednoduché tvrzení, že maso způsobuje zánět močového měchýře. Některé kmeny E. coli přítomné u potravinových zvířat se mohou prostřednictvím potravinového řetězce dostávat k lidem. Současně se ukazuje význam střevního mikrobiomu, pitného režimu a některých potravin, například brusinek.
Rozumnou strategií proto není panika při pohledu na kuřecí prso, ale bezpečné zacházení se syrovým masem, pestrá strava a dostatečný příjem tekutin. U lidí s opakovanými infekcemi může mít význam také konzultace preventivních možností s lékařem.
A pokud se objeví pálení při močení, časté nucení, bolest, krev v moči nebo horečka, není vhodné spoléhat pouze na úpravu jídelníčku. Strava může ovlivňovat riziko infekce, ale již rozvinutá infekce může vyžadovat cílenou léčbu.
