Zajímavé výsledky přinesl zejména výzkum žen středního věku. Studie New York University Women's Health Study zjistila, že ženy s vyšší konzumací ultrazpracovaných potravin ve středním věku později častěji uváděly subjektivní problémy s kognitivními funkcemi. Neznamená to, že hranolky nebo sušenka automaticky způsobí zapomínání. Výsledky však podporují podezření, že dlouhodobá skladba jídelníčku může patřit mezi faktory související s tím, jak mozek stárne. (1)

Pozor na ultrazpracované potraviny

Pojem ultrazpracované potraviny neznamená jednoduše všechny potraviny, které byly nějakým způsobem zpracovány. V odborných studiích se často používá klasifikace NOVA. Do kategorie ultrazpracovaných potravin mohou patřit například některé průmyslově vyráběné sladkosti, slazené nápoje, instantní pokrmy, masné výrobky, hotová jídla nebo další produkty složené z řady průmyslově zpracovaných ingrediencí.

Ani zde ale nelze automaticky tvrdit, že každá potravina s delším seznamem ingrediencí je stejně problematická. Jednotlivé skupiny ultrazpracovaných potravin se svým nutričním složením značně liší.

Právě jejich celkovou konzumaci sledovala studie zahrnující 5 119 žen. U žen v nejvyšší pětině spotřeby ultrazpracovaných potravin byla pravděpodobnost hlášení alespoň dvou subjektivních kognitivních obtíží o 24 procent vyšší než u žen v nejnižší pětině. Šlo však o observační studii, takže výsledek ukazuje souvislost, nikoli přímou příčinu. (1)

Mozek může reagovat už ve středním věku

Představa, že o zdraví mozku je potřeba začít přemýšlet až v důchodu, nemusí být správná. Velká brazilská studie sledovala 10 775 lidí s průměrným věkem přibližně 52 let, přičemž více než polovinu účastníků tvořily ženy.

Během mediánu osmiletého sledování vykazovali lidé s vyšším podílem ultrazpracovaných potravin ve stravě rychlejší pokles některých kognitivních schopností. Ve srovnání se skupinou s nejnižší spotřebou měli účastníci s vyšší spotřebou o 28 procent rychlejší tempo poklesu celkové kognitivní výkonnosti a o 25 procent rychlejší pokles exekutivních funkcí. (2)

Výzkumníci hodnotili například vybavování slov, jejich rozpoznávání, slovní plynulost a další schopnosti související s fungováním mozku. Studie opět neprokazuje, že ultrazpracované potraviny byly přímou příčinou změn, ale poskytuje další důvod zabývat se jejich vysokým zastoupením v jídelníčku.

Nejde jen o obyčejné zapomínání

Zapomenout, kam jste položili klíče, samozřejmě není totéž jako demence. Výzkum se proto zabývá také tím, zda může být konzumace ultrazpracovaných potravin spojena s dlouhodobým rizikem závažnějších kognitivních poruch.

Prospektivní studie UK Biobank sledovala 72 083 lidí ve věku nejméně 55 let, kteří na začátku sledování demenci neměli. Během mediánu deseti let se demence rozvinula u 518 účastníků. Každé zvýšení podílu ultrazpracovaných potravin ve stravě o 10 procentních bodů bylo spojeno s o 25 procent vyšším relativním rizikem demence. (3)

Zajímavý byl také model nahrazení potravin. Nahrazení 10 procent ultrazpracovaných potravin stejným podílem nezpracovaných nebo minimálně zpracovaných potravin bylo ve statistickém modelu spojeno s o 19 procent nižším rizikem demence. (3)

Není možné obvinit jedinou složku

Bylo by lákavé označit za viníka nasycené tuky, cukr, sůl nebo některou z přídatných látek. Současné důkazy ale neumožňují celý vztah mezi ultrazpracovanými potravinami a kognitivním zdravím vysvětlit jedinou složkou.

Ultrazpracované výrobky mohou mít vysokou energetickou hustotu a některé obsahují více přidaného cukru, soli či nasycených tuků a současně méně vlákniny a dalších žádoucích složek. Zároveň platí, že jde o velmi různorodou kategorii.

Právě proto není přesné tvrdit, že každá snídaňová cereálie, každý balený chléb nebo všechny průmyslově zpracované potraviny představují pro mozek stejné riziko. Metaanalýza zaměřená na úmrtnost například zjistila rozdílné asociace mezi jednotlivými skupinami ultrazpracovaných potravin, což ukazuje, že při hodnocení jejich zdravotních dopadů záleží i na konkrétním typu výrobku. (4)

Následky se nemusí týkat pouze paměti

Důvody pro omezení nadměrné konzumace ultrazpracovaných potravin se netýkají pouze mozku. Rozsáhlý přehled epidemiologických metaanalýz zahrnující téměř deset milionů účastníků nalezl souvislosti mezi vyšší expozicí ultrazpracovaným potravinám a řadou nepříznivých zdravotních výsledků, zejména v oblasti kardiometabolického zdraví, duševního zdraví a úmrtnosti. Autoři však zároveň hodnotili kvalitu důkazů u řady výsledků jako nízkou nebo velmi nízkou. (5)

Aktualizovaná metaanalýza 18 prospektivních studií zahrnující více než 1,1 milionu lidí zjistila, že skupina s nejvyšší konzumací ultrazpracovaných potravin měla oproti skupině s nejnižší konzumací o 15 procent vyšší relativní riziko úmrtí ze všech příčin. (6)

To neznamená, že průmyslově zpracované jídlo člověku automaticky zkrátí život. Jde o populační souvislosti, do kterých mohou vstupovat i další faktory životního stylu.

Jídelníček není potřeba měnit ze dne na den

Výsledky studií rozhodně nejsou důvodem k panice po každé sušence, mražené pizze nebo baleném výrobku. Podstatnější je celková skladba dlouhodobého jídelníčku.

Praktickou cestou může být postupné nahrazování části ultrazpracovaných výrobků méně zpracovanými potravinami. Místo sladké balené svačiny lze častěji zvolit ovoce a ořechy, místo hotového pokrmu jednoduché jídlo připravené ze základních surovin a místo slazeného nápoje vodu nebo neslazený čaj.

Právě studie zabývající se rizikem demence naznačila, že význam nemusí mít pouze omezení ultrazpracovaných potravin, ale také to, čím je člověk nahradí. (3)

Ženský mozek si zaslouží pozornost už před stářím

Výsledky studie zaměřené přímo na ženy jsou zajímavé především tím, že hodnotila jejich stravování ve středním věku a kognitivní obtíže o mnoho let později. (1) Nejde tedy o důkaz, že ultrazpracované potraviny ženám přímo „vymazávají paměť“. Ukazuje se však souvislost, kterou podporují také studie provedené v širší populaci.

Zdraví mozku ovlivňuje řada faktorů od věku a genetiky přes pohyb, spánek a kardiovaskulární zdraví až po celkový životní styl. Jídelníček představuje pouze jednu část této složité skládačky. Pokud však velkou část každodenní stravy tvoří sladké nápoje, průmyslové pochutiny, hotová jídla a další ultrazpracované výrobky, současný výzkum nabízí další důvod, proč jejich množství postupně snížit.